Projekt Mars One, oznámený v polovině roku 2012, má za cíl vybudovat první lidské osídlení Marsu – a vydělat si na to chce příjmy z vysílání realitní televize. Dobrovolníci z celého světa soupeří o to, kteří čtyři zástupci lidstva se v roce 2024 k planetě Mars vydají, bedlivě sledováni diváky na Zemi. „Tento program si sice získal mnoho pozornosti, zatím ale nebylo publikováno mnoho informací o technických aspektech mise,“ všímá si Sydney Do a jeho tým z MIT. Ve své studii se proto pokusil o nezávislé posouzení technické proveditelnosti mise Mars One. Osadníci Marsu by v rámci mise měli být závislí na využití místních zdrojů. „Problém je, že technologie pro využití těchto místních zdrojů je na relativně nízké úrovni použitelnosti,“ varují odborníci z MIT s tím, že jakékoli odhady týkající se tohoto podstatného prvku celé mise budou přinejmenším diskutabilní. Přestože organizátoři mise Mars One se dušují, že „nejsou potřeba žádné významné posuny v technologickém vývoji“ a že používají „pouze existující, ověřené a dostupné technologie“, výzkumníci MIT s tím zásadně nesouhlasí. Hlavním poznatkem vědců – podle jejich vlastních slov – je zjištění, že pěstování plodin na Marsu by poměrně rychle vedlo k nepřípustným koncentracím kyslíku v umělé atmosféře. „Aby se tomu zabránilo, muselo by se použít technologie na filtrování kyslíku – a pro vesmírné lety ještě taková technologie nebyla vyvinuta.“ Organizátoři připouštějí, že takový prostředek není vyvinut a otestován pro lety do vesmíru, nesouhlasí ale s tím, že by taková technologie na Marsu nešla použít. Dále jsou problémy s hmotností náhradních dílů – jejich doprava na Mars je přeci jen řádově zdlouhavější a nákladnější než doprava na Mezinárodní vesmírnou stanici. S logistikou souvisí cena, která by se podle odhadů vyšplhala na 4,5 miliardy dolarů (asi 100 miliard Kč) za 15 startů rakety Falcon Heavy firmy SpaceX. To je opět něco, co není v rozpočtu realitní show. Autoři přiznávají, že by neradi brali organizátorům jejich nadšení: „Těšíme se, až se lidé stanou meziplanetárním druhem. Nesmírně respektujeme nadšení pro vesmírné lety, které Mars One rozpoutal, a nechceme je kazit. Spíše chceme pomoci posunout jejich úsilí směrem k dostupnému a udržitelnému dobývání planety Mars.“ Šéf projektu Mars One Bas Lansdorp reagoval na studii spíše odmítavě. Autoři prý nepracovali s aktuálními a úplnými daty. To ostatně přiznávají i vědci: „Často jsme museli odhadovat, co vlastně Mars One plánuje.“ Aby bylo možné provést detailnější nezávislou analýzu, musejí napřed organizátoři kromě skvělého marketingu dát k dispozici i podrobné technické plány.
