Na fasádě Královského národního divadla v Londýně: kouzla barevného osvětlení

Moderní budova Královského národního divadla v Londýně s dominující betonovou fasádou přímo vybízí k avantgardnímu barevnému osvětlení. Jednu z dominant britské metropole v jejím centru na břehu Temže postavili v roce 1976 a má tři scény (Olivier Theatre, Cottesloe a Lyttelton), které jsou zde, na rozdíl od nás, pod jednou střechou. Už v roce 2005 se na její zdi promítal starší němý černobílý film Empire Andyho Warhola, spočívající v osmi hodinách nepřetržitého a nesestříhaného snímání mrakodrapu Empire State Building v New Yorku. Nejnověji se firma Philips rozhodla aplikovat v jejím exteriéru moderní barevné osvětlení, které na slavnostní galaparty 22. října 2007 předvedla mimo jiné i domácím a zahraničním novinářům. BAREVNÉ TÓNY V RYTMU LED V kombinaci s kreativním designem byla zde využita nová generace moderních systémů osvětlení firmy Philips na bázi svítivých (světelných) diod. Ty pokrývají divadlo jasným barevným tónem, který zároveň zdůrazňuje jeho fasádu. Počítačový systém ovládá postupné přechody a proměnlivé stupně intenzity světla. Významné je, že projekt je pozoruhodný i z jiných hledisek. Použitá LED technologie například snižují spotřebu elektrické energie o 70 % oproti klasickému osvětlení. V každém případě jde o jedinečné světelně řešení, které vedle další londýnské dominanty z roku 2000 – obřího a největšího vyhlídkového kola na světě (London Eye) - rovněž osazené LED, naznačuje další cesty polovodičového osvětlení v této oblasti. Pracovníci firmy pak na akci 2007 Philips Simplicity Event, pořádané v londýnském výstavním centru Earls Court 2, představili nové progresivní koncepce z hotelnictví a zdravotnictví. Patřil k nim futuristicky řešený hotelový komplex, jehož možnosti jsou však už založeny na současně dostupných technologiích. Součástí hotelových pokojů je přenosný terminál Moodpad, s jehož pomocí lze ovládat osvětlení pokoje podle osobních potřeb každého hosta. Pouhým dotykem prstu na Moodpadu lze přepnout z teplých barev do studených, rozhodnout se pro funkční pracovní osvětlení či pro světelnou atmosféru podbarvující tichou hudbu atd. Impozantní byla bezesporu předvedená scénka v rámci konceptu Daylight, demonstrující ovládání velkého prostorového okna se speciální průhlednou fólií. Stačí se k ní bezdotykově přiblížit prsty a bezprostředně se výhled promění ve velké listy stromu, s nimiž lze pohybem rukou všemi směry pohybovat, zvětšovat či zmenšovat zobrazení a podobně. Také přítomní novináři si tato „kouzla“ mohli osobně vyzkoušet. Hotelové „scénáře pro budoucnost“ souvisejí s nástupem soukromých, tematicky orientovaných hotelů. Ty s sebou přinášejí novou éru pohostinnosti, v rámci které hosté ovlivňují prakticky každý aspekt svého pobytu. Vycházejí však rovněž z psychologických výzkumů o vlivu častého cestování na lidský organismus. Z nich vyplývá, že úzkost a únava jsou významné faktory ovlivňující dnešní cestování. Stres z cestování je už tak běžně vnímaným problémem, že některé letecké společnosti nabízejí meditační audioprogramy, které cestující mohou absolvovat přímo za letu. Lékaři specializující se na léčbu poruch souvisejících s cestováním uvádějí, že běžnými příznaky tohoto tzv. jetlagu jsou zmatenost ohledně data a času, výpadky krátkodobé paměti a nespavost. Dlouhé a časté cestování může mít na mnoho lidí, kteří se mu v rámci své práce nevyhnou, negativní emoční vliv. Hotelový průmysl proto potřebuje skutečně progresivní řešení dávající hostům do ruky nástroje, pomocí nichž mohou individualizovat prostředí, které je obklopuje. Daylight vybízí hotelové hosty k tomu, aby si vytvořili vlastní ideální prostředí pomocí spektra dekorativních virtuálních žaluzií a barevných gradientů. A pokud se vám nelíbí výhled z pokoje, pomocí systému Daylight jej můžete změnit. Systém světelné terapie používá bílé světlo k překonání zimních smutků a modré světlo ke snížení důsledků jetlagu. Tuto uvolňující světelnou terapii mohou přitom hosté absolvovat v pohodlí a soukromí svých hotelových pokojů. Výzkumní a vývojové pracovníci Philipsu v této souvislosti vytvořili systém tří vzájemně provázaných koncepcí: ? Daylight Window with Personal Mood Setting. Ovládá přirozené a umělé světlo a vytváří tak individualizované prostředí místnosti, vylepšuje výhled ven. ? Wakeup Transition. Probouzíte se s přirozeným světlem a zvukem ve vámi zvoleném čase. ? Alcove Light Therapy. Umělé světlo, které potlačuje negativní projevy jetlagu a zvyšuje hladinu energie. V celkovém kontextu se jedná o interaktivní inteligentní prostředí se schopností monitorování na dálku a se zaměřením na osobní potřeby hotelových hostů. Koncept propojený na RFID, WiFi, Ethernet a VOIP přitom optimalizuje provozní náklady. S jeho využitím Philips počítá i v nemocnicích a střediscích zdravotní péče, v sanatoriích, v zařízeních sportovní medicíny, ale také v letištních saloncích či třeba v kancelářích a obchodech. V nejbližší době má být v pilotní verzi ověřen počátkem roku 2008 na letišti Schiphol Airport v Amsterodamu v objektu s 230 pokoji nizozemského hotelového řetězce citizenM. Jiným v Londýně představeným projektem je scénář těhotenství budoucnosti „Celebrating Pregnancy“ (doslova „Oslava těhotenství“). Psychologové jej vysvětlují takto: Od samotného početí do okamžiku porodu a po něm představuje přivedení dítě na svět radost, ale i starosti. Avšak zatímco díky pokroku dosaženému v moderní v medicíně je porod bezpečnější než kdykoli v minulosti, prostředí v nemocnicích se změnilo jen velmi málo. S matkami (a otci) dětí je tak často zacházeno jako s nemocnými pacienty spíše než s budoucími rodiči. Druhým aspektem jsou průzkumy zaznamenávající rostoucí počet párů, které si pořizují rodinu v pozdějším věku. Dalším aspektem, především u žen, které se rozhodnou otěhotnět v pozdějším věku, je skutečnost, že rizikovější těhotenství vyžaduje intenzivnější sledování a prohlídky. Podle Zdrojového centra pro výzkum rakoviny (Cancer Resource Center) se prvorodičky po třicítce či čtyřicítce v současnosti rychle stávají normou. Proti rizikům spojeným s pozdějšími porody působí další demografické faktory: starší matky jsou většinou lépe vzdělané a mají vyšší příjmy. A vzhledem k trendům z hlediska průměrného věku dožití je dnes i u starších rodičů pravděpodobné, že se dožijí dospělosti svých dětí, přičemž tato pravděpodobnost je vyšší než u pětadvacetileté matky před sto lety. V souvislosti s rostoucím počtem zralých žen, které se rozhodnou pro těhotenství (a také tím, jak se technologie ultrazvuku ve formátu 3D stále více stává komoditou), prezentuje společnost Philips nový pohled na snímkování plodu. Celý projekt vychází z myšlenky, že by se budoucí rodiče mohli o celý zážitek z ultrazvuku s 3D či 4D virtuálním obrazem podělit s rodinou, včetně prvního pohledu na nenarozené dítě. Koncepce vychází z představy přátelského, přesto však profesionálního těhotenského zařízení, kde rodiče mohou své těhotenství prožívat informativním a velmi osobním způsobem. Ultrazvukové snímkování během těhotenství nabídne rodičům možnost být k jejich dítěti blíž od prvního snímku. Na rozdíl od běžných obrázků ve formátu 2D, které jsou často zrnité a prakticky nerozpoznatelné, umožňuje technologie 3D/4D rodičům „vidět“ jejich dítě velmi podrobně. V Londýně novinářům tuto možnost názorně předvedli na systému vzájemně provázaných koncepcí: ? Těhotenská místnost (Pregnancy Room) je útulný, uklidňující a soukromí poskytující prostor, který je ideální pro snímkování. Jas teplého okolního osvětlení je během snímkování a následné prohlídky plodu ztlumen, aby snímkující lékař i rodiče měli možnost dobře vidět vizualizaci dítěte ve formátu 4D na tzv. prezentačním bříšku (Presentation Bump) v příjemné intimní atmosféře. ? Sedačka a integrovaný snímkovací pás (Seat and Integrated Scanning Belt) poskytují budoucím rodičům soukromí a pohodlí. Speciálně zakřivená sedačka přímo vyzývá k tomu, aby si rodiče sedli vedle sebe a o celý zážitek se podělili. Integrovaný snímkovací pás umožňuje rychlé a hygienické snímkování. ? „Prezentační bříško“ a vizualizace dítěte ve formátu 4-D (Presentation Bump and 4D Baby Visualization) umožňují lékaři provádějícímu snímkování jasně rodičům vysvětlit veškeré informace, které jsou součástí nejnovějšího snímku jejich dítěte. Na stěně ve tvaru těhotenského bříška jim jednoduše předvede, jak plod vyrostl od okamžiku prvního snímku až do okamžiku snímku posledního. ? Bebescope je bezdrátové přenosné zařízení, do něhož se nahrávají pravidelné snímky včetně srdečního tepu dítěte, které si pak rodiče mohou prohlížet v pohodlí svého domova. Rodiče používající Bebescope napodobují pohyb ruky snímkujícího lékaře na prezentačním bříšku Presentation a nahranými obrázky dokumentujícími růst jejich dítěte se pohybují dopředu či dozadu v čase nebo jednoduše své „virtuální“ dítě otáčejí a prohlížejí si ho ze všech možných úhlů. ? Ovládací destička (Control Tablet) poskytuje snímkujícímu specialistovi moderní, snadno ovladatelné rozhraní pro ovládání systému Celebrating Pregnancy a posuzování růstu plodu. Snímkovací a zobrazovací procesy jsou aktivovány pomocí dotykového displeje. Zabudované algoritmy automatizují rutinní vyšetření. PODSTATA TOHOTO SCÉNÁŘE ZÍTŘKA Ultrazvukové snímkování během těhotenství se více zaměří na emocionální aspekty než na klinické záležitosti. Ultrazvuková technologie 3D se stává čím dál tím běžnější a proto se objevují nové typy těhotenských a porodních prostředí. Těhotenství v pozdějším věku a riziková těhotenství budou vyžadovat intenzivnější sledování a prohlídky a tak monitoring ve formátu 4D může ukázat změny a zlepšení jakýchkoli potencionálně nepříznivých stavů. Další předvedený scénář budoucnosti má název „Ambient Healing Space“ (léčebné prostředí). Vychází z poznatku, že z lékařského a psychologického hlediska je důležité, aby pacienti během svého pobytu v nemocnici mohli odpočívat a cítili se co nejvíc pohodlně. Kolektiv pracovníků různých profesí proto navrhl vícefunkční prostory, kde si pacienti mohou zvolit soukromí nebo společnost, kde probíhá bezproblémový tok informací od lékaře k pacientovi a které mohou sami ovládat - od osvětlení po audiosystém. U PŘIKRÝVKY VNÍMAJÍCÍ TĚLO PACIENTA SE OPĚT JEDNÁ O SYSTÉM VZÁJEMNĚ PROPOJENÝCH KONCEPCÍ ? Transformovatelný pokoj pacienta s dvouúrovňovou postelí (Transformable Patient Room with Two- Level Bed) je koncipován tak, aby vyhovoval jak jeho potřebám, tak zdravotnického personálu. Umožňuje snadné přechody mezi „soukromým režimem“ a „nemocničním režimem“ kdykoli zdravotnický personál vstoupí do místnosti nebo ji opustí, takže pokoj vypadá jako „nemocniční prostředí“ pouze během důležitých návštěv (lékařů). ? Interaktivní dotyková tabule v pokoji a překlad informací pro pacienta (Interactive Room Divider and Patient Translation). Tato na počítač a projektor napojená dotyková tabule, která se už dnes běžně používá, přináší pacientům i řadu osobních sdělení. ? Přikrývka vnímající tělo pacienta (Body Sensing Blanket). Žádné dráty, žádné kabely. S přikrývkou Body Sensing Blanket se pacient může pohybovat na své nemocniční posteli stejně volně jako doma, ale zároveň je po celou dobu procesu zotavování monitorován, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Zabudované senzory přikrývky Body Sensing Blanket pravidelně monitorují několik důležitých signálů a významných tělesných funkcí, mimo jiné srdeční tep, teplotu, hydrataci, krevní tlak apod. ? Integrované světlo na probouzení (Integrated Wake-Up Light). Postupně přechází z nočního do denního režimu a naopak a ohleduplně tak budí pacienta. Systém je založen na analýze pacientova biorytmu, prostřednictvím níž je identifikován ideální čas jeho probuzení. Na pacientův spánkový režim reaguje i samotná místnost. Celkové osvětlení se postupně rozjasňuje, když se pacient budí, a ztlumuje, když pacient usíná. ? Videospojení s domovem (Home Video Link). Pacient leží v nemocniční posteli a pomocí systému Home Video Link zůstává v kontaktu se svými nejbližšími, ať už ve dne či v noci. Systém tak přispívá k pacientovu pocitu klidu a pohodlí a k lepšímu průběhu jeho zotavení. Mnohé tyto futuristické koncepce jsou samozřejmě ve vývojovém stádiu, ale usilovně se na nich pracuje, takže se určitě nejedná jen „o vzdálenou hudbu budoucnosti“. Nakonec Philips určitě nepozval do Londýna novináře téměř z celého světa jen proto, aby je informoval o science fiction. Není dokonce vyloučeno, že některých realizací se dočkáme dříve, než tušíme. Takový už je překotný běh moderních technologií na počátku 21. století. MILAN BAUMAN