Elektrické koloběžky se během posledních zhruba dvou let objevily ve více než stovce světových měst. V České republice, konkrétně v Praze, ve velkém od září minulého roku díky miliardovému kalifornského start-upu Lime. Od začátku se nejen u nás mluvilo o tom, zda nebudou představovat nové nebezpečí pro chodce a uživatele. Jak to u novinek bývá, dat, o která by se dalo opřít, bylo málo. Situace se ovšem pomalu začíná měnit: v časopise JAMA Network Open 25. ledna vyšla první větší statistická studie z Kalifornie, kde se tento způsob dopravy rozmohl „v první vlně“, tedy o několik let dříve než u nás. Data pocházejí ze dvou ambulantních pracovišť v jižní Kalifornii a z období mezi zářím 2017 a srpnem 2018. Za tu dobu nemocnice přijala zhruba 250 pacientů, jejichž zranění vzniklo kvůli koloběžce. Jednalo se převážně o lidi ve věku od 18 do 40 let a častěji muže než ženy (cca 60 % mužů). To je více než za stejnou dobu ve stejných ambulancích ošetřili zraněných chodců (těch bylo 181) i cyklistů (195). Drtivá většina přijatých pacientů se zraněním vzniklým při provozu koloběžky, přibližně 90 % (přesně 228), byli jezdci na elektrickém vozíku, zbylou desetinu pak představovali chodci. Přesně 11 z nich (tedy cca 5 % z celkového množství) tvořili chodci, které srazila jedoucí koloběžka. Zbytek ze skupiny zraněných chodců představovali ti, kteří zakopli o zaparkovanou koloběžku, a ti, kteří se pokusili zvednout či přesunout nepoužívanou koloběžku. Největší část pacientů měla nějaké zranění hlavy (rovná stovka, tedy 40 %), další měli zlomeniny (cca 80, tedy necelá třetina) a zbývajících zhruba 70 přijatých pacientů pak mělo oděrky, vymknuté klouby atp. Většina zranění nastala při pádu (cca 80 %). Zhruba desetina se zranila při srážce s nějakou překážkou, další zhruba desetina pak s jiným vozidlem (včetně kol atp.). Nejčastěji to odnesla hlava, jezdci neměli helmu. Zranění obvykle nebyla příliš vážná a pacienti v podstatě všichni zamířili brzy domů. Pouze patnáct jich zůstalo v nemocnici, dva se zraněním hlavy zamířili na jednotku intenzivní péče. Na koloběžce bez helmy… Na pohled se tedy zdá jasné, že největší riziko pro jezdce a chodce je zranění hlavy. Přesto s ním zřejmě téměř nikdo nepočítá. Prakticky všichni zranění byli bez helmy. Plných 94,3 % přijatých nemělo při jízdě helmu, ta přitom byla v té době v Kalifornii pro jízdu na elektrické koloběžce povinná. V komentáři, který studii v časopise JAMA doprovází, proto pediatr a epidemiolog Frederick Rivara z Washingtonské univerzity navrhuje, zda by nestálo za úvahu zavést povinnost nosit helmu i na elektrických koloběžkách. Přesněji řečeno, zda by provozovatelé neměli mít povinnost poskytnout ke koloběžce i helmu. Data z Kalifornie ovšem do jisté míry jeho návrh problemat izují; autoř i tot iž mimo jiné sledovali uživatele koloběžek přímo na ulici a podle jejich kusé statistiky nenosí helmu zhruba 95 % jezdců, přestože její nošení bylo v té době povinné (od 1. ledna 2019 je helma v Kalifornii povinná pouze pro jezdce do 18 let, což je současný stav českých předpisů). Z hlediska zdravotnické statistiky je zajímavé, že mezi zraněnými a jezdci na ulici není zřejmě výraznější rozdíl, co se nošení helmy týče. Podle těchto – ovšem do značné míry neúplných – dat by se tedy mohlo zdát, že helma nesnižuje výrazně riziko zranění. Chtělo by to ovšem podstatně lepší údaje, než budeme dělat definitivní závěry. Rozhodně to je otázka, která stojí za zkoumání. Elektrické koloběžky mají našlápnuto Už proto, že elektrické koloběžky či malé skútry nejspíše jen tak nezmizí. Elektřina díky nízké ceně a jednoduché konstrukci elektromotoru představuje pro podobná městská vozítka výhodné palivo. Spotřebují doslova pár kilowatthodin na 100 km, tedy maximálně pár desítek korun na 100 km (elektromobily mají spotřebu o řád vyšší, v průměru někde mezi 15 až 20 kWh na 100 km, větší SUV i více). Díky tomu a také samozřejmě jednoduchému sledování ujeté vzdálenosti a placení malých částek přes všudypřítomné mobilní telefony se zřejmě otevírá nový trh pro „sdílená elektrická jednostopá vozidla“, kam nespadají jen koloběžky, ale třeba i elektrická kola atp. (Postoj většiny uživatelů ke sdílení větších vozů nechceme předjímat, zvláště když auto je také do značné míry vyjádřením sociálního statusu, ne jen dopravním prostředkem.) Je nevyhnutelné, že s příchodem takové novinky se objevují nová rizika, v případě koloběžek zřejmě právě spíše fyzická než co jiného. Zraněných je relativně hodně a fungující řešení zatím nikdo nemá – tedy kromě zákazu. Ale „kriminalizace“ novinky by samozřejmě v dlouhodobém měřítku byla především frustrující a řešení problému by pouze odsunula do budoucnosti. Díky výše zmíněnému technologickému pokroku se malá elektrická vozítka budou velmi pravděpodobně stávat stále praktičtějším a zajímavějším řešením při pohybu po městě. Dá se celkem rozumně předpokládat, že se budou objevovat nejen ve větších počtech, ale také v nových podobách. Takže by možná bylo lepší vymýšlet, jak to zařídit, aby nás to bolelo co nejméně, než se snažit za každou cenu zachovat status quo. jj
