Přípravy k pokračování těžby na dole Bílina pokračují. Vláda o jejich prolomení rozhodla v roce 2015, provozovatel lokality, firma Severočeské doly, nyní zpracovává dokumentaci k povolení těžby. Bude reagovat na připomínky k těžbě, podat ji na ministerstvo životního prostředí chce podle svého vyjádření do konce února. Podle záměru by se mohlo v letech 2019–2035 vytěžit z dolu skoro 150 mil. t uhlí. Předložení dokumentace předchází samotnému posudku vlivů těžby na životní prostředí a ke zpracování posudku vede tedy ještě dlouhá cesta, ale ČEZ, de facto majitel dolu, má v tuto chvíli většinu trumfů na své straně. Jakékoliv problémy by vedly nejen k velkým ztrátám polostátního podniku, ale i pracovních míst a možná i potížím v zásobování s elektřinou. ČEZ totiž díky prolomení limitů získá dostatečné rezervy pro nový blok elektrárny Ledvice, která leží hned u Bíliny. Ten měl dodávat proud už tři roky, ale kvůli sérii technických komplikací se s jeho spuštěním počítá až příští rok na jaře. Jeho životnost se plánuje na 40 let, tedy zhruba stejně dlouho jako potenciál Bíliny. Odběrateli uhlí z Bíliny jsou ovšem také teplárny a domácnosti, které nakupují především kvalitnější část produkce. Po ministerstvu životního prostředí přijde na řadu vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání. Těžbu samotnou pak bude povolovat obvodní báňský úřad. Zástupci okolních obcí se už dříve vyjádřili, že budou požadovat ochranná opatření, která mají zabránit zhoršení životních podmínek. Jasné je, že na základě usnesení vlády se těžba může přiblížit maximálně na 500 m k okolním obcím. Doporučení ohledně dopadů na lidské zdraví vyplynou ze studie v rámci posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Výše zásob se odhaduje na 149,8 mil. t, těžilo by se zřejmě do roku 2035 a další etapa je do roku 2050. Něco přes 30 mil. t z toho má být dobýváno chodbicováním, tedy metodou hlubinné těžby ve svazích lomu. Zatím se zdá, že rozšíření prací na Bílině bude představovat symbolický konec velké uhelné energetiky v Česku, či naopak může nastartovat začátek procesu postupného nabourávání ekologických limitů z 90. let a tedy odklon od politiky omezování uhelných zdrojů. Podle státní energetické koncepce by uhlí mělo ztrácet na důležitosti, výstavba nových jaderných zdrojů, které by jej mohly nahradit, nejspíše ovšem také vázne. Ve hře je ještě stále rozšíření těžby na dolu ČSA, kde je v neodepsaných zásobách celkem 750 mil. t hnědého uhlí. Velkou část z něj se nepochybně nikdy vytěžit nepodaří, protože těžba by zasáhla až samotný kraj Litvínova, ale omezená těžba na úkor známé obce Horní Jiřetín je realistickou možností. Ovšem už ne jednoduchou, protože obnovení těžby v tomto prostoru je technicky obtížné a příprava dobývacího prostoru (jednoduše „odkopávání hlíny“ nad uhlím) by trvala celé roky. Jde tedy i z čistě finančního hlediska o poměrně nejistý projekt.
