Oproti všeobecnému očekávání v úterý 27. května megaraketa Starship-Super Heavy opět nedokončila celý let, jak bylo plánováno, a zhruba 30 minut po startu ztratila SpaceX schopnost kontrolovat její orientaci. Ship Block 2 sice tentokráte dosáhla suborbitální dráhy, ale pak došlo k nekontrolovanému návratu do atmosféry a ke třetímu selhání modernizované verze lodě v řadě.
Na síti X prezident Donald Trump uvedl: „Po důkladném přezkoumání předchozích asociací stahuji nominaci Jareda Isaacmana do čela NASA. Brzy oznámím nového kandidáta, který bude v souladu s misí a postaví Ameriku do vesmíru na první místo.“ Bomba! Mluvčí Bílého domu Liz Hustonová pak v prohlášení pro Space- News 31. května potvrdila, že administrativa hledá do čela NASA novou osobu. Rozhodnutí přišlo den poté, co Trump a Musk uspořádali tiskovou konferenci u příležitosti ukončení Muskova formálního působení ve funkci zvláštního vládního zaměstnance podporujícího ministerstvo vládní efektivity, ačkoli zrušení nominace nebylo během veřejné části briefingu zmíněno. Což vyvolává jisté spekulace… Do třetice všeho zlého Ani úterní nezdar Starshipu nezabránil vizionáři Elonu Muskovi v následné prezentaci nastínit další plány na modifikaci této megarakety, která by měla zamířit k rudé planetě nejlépe už příští rok, a otevřít tak cestu za „vytvořením multiplanetárního života“. Vezměme to ale pěkně popořádku. Mise nazvaná Starship Flight 9 byla třetím pokusem SpaceX letět s modernizovanou verzí Block 2 svého horního stupně a prvním za opakovaného použití stupně Super Heavy (z letu 7). Při předchozích dvou letech ztratila loď kontrolu nad letovou dráhou méně než 9 minut po startu. Tentokrát let probíhal téměř 30 minut hladce, pak se ale Starship dostala opět do problémů. „Došlo k úniku paliva v některých systémech palivových nádrží uvnitř Starship,“ oznámil Dan Huot, moderátor webového vysílání SpaceX, o startu. „V tomto okamžiku jsme v podstatě nad Starship ztratili kontrolu.“ Ztráta kontroly vyloučila řízený návrat, proto SpaceX uvedla loď do pasivního letu a rozhodla o odvzdušnění zbývající pohonné látky před návratem do atmosféry. Občasně fungující video z lodi ukázalo, že Starship se začala navracet do atmosféry asi 40 minut po startu, v čase T+47 minut pak došlo ke ztrátě telemetrie. Místem dopadu se následně stal Indický oceán, nad nímž byl uzavřen vyhrazený vzdušný prostor. Původní plán pro tuto misi zahrnoval stejně jako u předchozích letů 7 a 8 otevření dveří nákladového prostoru Starship a vypuštění osmi simulovaných satelitů Starlink nové generace, které by se pak odděleně vydaly na suborbitální trajektorie. Dveře se však nepodařilo plně otevřít a vypuštění simulovaných satelitů tak bylo opět zrušeno. Navíc hned nebylo ani jasné, zda selhání dveří souviselo s únikem pohonné látky a ztrátou kontroly nad polohou. SpaceX odvolala i plány na opětovné zapálení motoru Raptor během pobytu ve vesmíru. Nekontrolovaný návrat navíc znamenal, že SpaceX nebyla schopna otestovat alternativní dlaždice tepelného štítu ani provést plánované zátěžové testy zranitelných oblastí lodi. Nenaplněné zůstaly i některé testy u stupně Super Heavy. Let byl prvním, jenž využil už dříve olétaný booster, v tomto případě Booster 14, který byl zachycen po startu letu 7. SpaceX sice před startem uvedla, že se nebude pokoušet o návrat stupně na místo startu, protože hodlá provádět testy s cílem zdokonalit letový profil rakety a ušetřit pohonné látky, nicméně ani toto testování nebylo úspěšně dokončeno, jelikož byl booster zničen při zážehu motorů v rámci přistávacího manévru. Elon Musk maskoval své zklamání nad neúspěchem slovy: „Starship se dostala do fáze plánovaného vypnutého lodního motoru, a to je velké zlepšení oproti minulému letu. Netěsnosti způsobily ztrátu tlaku v hlavní nádrži během suborbitální a návratové fáze. Spousta dobrých dat k přezkoumání!“ napsal na sociální síti X. Aktuální 9. testovací mise Starship přesto úspěšně demonstrovala znovupoužití Super Heavy neboli prvního stupně rakety. Prototyp B14 poprvé letěl letos v lednu na sedmé zkušební misi, během které byl úspěšně zachycen rameny zpět na startovní rampě. O pouhé čtyři měsíce později odstartoval nosič B14 znovu na deváté misi, přičemž 29 z 33 motorů na raketě bylo původních a jeden z nich dokonce letěl už potřetí. SpaceX na základě tohoto prvního znovupoužití získala mnoho cenných dat ohledně toho, která místa na raketě je potřeba zesílit nebo upravit, aby u nich nedocházelo k opotřebení a proces znovupoužití byl výhledově zcela bezúdržbový. Cílem je se zachycenou raketou letět v podstatě ihned znovu, jen s minimální kontrolou mezi starty. Ponaučení a data z dosavadních testovacích misí Starship budou zohledněna při návrhu příštích generací Starship a Super Heavy, jejichž znovupoužitelnost má být snazší. Nicméně let 9 je třetím zkušebním startem Starship v řadě, při kterém se nepodařilo provést řízený návrat a přistání v Indickém oceánu. Toto selhání vyvolává nové otázky ohledně vývoje Starship a její schopnosti provádět klíčové mise, včetně přistání Artemis 3 s astronauty na Měsíci, které je v současné době naplánováno na polovinu roku 2027. Čas se prostě krátí…
A přeci poletím!
„Pokrok se měří časovým plánem k vytvoření soběstačné civilizace na Marsu,“ řekl Musk ve 42minutové prezentaci, kterou SpaceX zveřejnila ve čtvrtek (29. května) s odkazem na probíhající práci se Starship. Vizionář v ní narýsoval cesty, jakými se SpaceX vydá k Marsu. Musk se po úterním letu 9 nezdál být zklamaný, když vyzdvihl zlepšený výkon Ship ve srovnání se dvěma předchozími starty a zdůraznil, že společnost má k dispozici velké množství dat, která může do budoucna analyzovat. „Takže s každým startem — zejména v počátcích Starship — jde o nové poznávání a poučení se o tom, co je potřeba k tomu, aby se život stal multiplanetárním a aby se Starship zlepšila do bodu, kdy může dopravit na Mars stovky tisíc, ne-li miliony lidí,“ dodal. Raketa, která letěla na aktuální testovací misi, se skládala z lodi Starship 2. generace a nosiče Super Heavy 1. generace (někdy je však označován jako 2. generace, asi kvůli sjednocení se značením lodi). SpaceX už však chystá dvě další generace. Starship je největší a nejvýkonnější raketa, která kdy byla postavena. Současná verze je vysoká asi 121 m, v nadcházejících letech se však asi ještě zvýší. Další modifikace plavidla, známá jako verze 3, bude při plné sestavě vysoká 124,4 m, uvedl Musk během prezentace. To je varianta, u které se očekává, že bude schopna letět k Marsu a pomáhat jej osídlit. Zdá se, že Block 3 nebo Next Generation Ship má začínat Lodí 39. V současné době je tato loď rozestavěná uvnitř Starfactory. Pro tuto loď Block 3 budou pravděpodobně existovat trvalá řešení pro všechny problémy, které v současné době trápí Block 2. Spolu s nimi dojde k přechodu z motoru Raptor 2 na Raptor 3, což zvýší nosnost lodi o 40 t, čímž se zvýší na přibližně 100 t v opakovaně použitelné variantě a na 200 t ve variantě beznávratové. Block 3 Ship nebude mít hned devět motorů, ale zůstane u šesti, což znamená tři motory Raptor Vacuum (RVAC) a tři motory Raptor Sea Level nebo Center (RC). Další tři motory RVAC budou na loď přidány později. Mezi další změny na lodi bude patřit dokovací systém pro doplňování paliva na oběžné dráze. Podle zobrazení se jedná o jednoduchý systém, který byl mnohokrát použit při kosmických letech a dalších aplikacích. Ten je v současné době používán na ruském Sojuzu a byl použit i na Apollu pro spojení velitelské lodě a lunárního přistávacího modulu. Třetí generace Starship pak bude první verzí schopnou orbitálního dotankování, které je potřeba pro lety na Měsíc či Mars. Musk oznámil, že SpaceX začne testovat přečerpávání pohonných látek na oběžné dráze mezi loděmi Starship příští rok. To ovšem představuje zpoždění oproti dřívějším plánům, podle kterých to mělo být už letos. Nicméně jde o nezbytnou schopnost pro cestování hlubokým vesmírem, protože start s veškerým nezbytným palivem na palubě by ponechal jen málo dostupné hmoty pro užitečné zatížení, jako jsou lidé a obytné moduly. Verze 3 by měla startovat už koncem tohoto roku. „Pokud vše vyjde, Starship by mohla zamířit k Marsu jen o rok později,“ dodal. SpaceX zároveň projektuje ještě 4. generaci Starship, která bude ještě výrazně vyšší kvůli zvětšení nádrží. Dosáhne tak celkové výšky 142 m oproti současným 121 m. Další velkou změnou bude také přidání tří vakuových motorů na loď Starship, která tak bude vybavena celkem 9 Raptory. Není však jasné, kdy tato generace začne létat. Šéf SpaceX také uvedl, že ve Starbase je momentálně možné vyrobit jednu Starship každé 2—3 týdny, ale vzhledem k neustálým změnám a vylepšováním se jich obvykle vyrobí méně. Dlouhodobým cílem je pak vyrábět tisíc lodí ročně neboli tři denně. SpaceX kvůli tomu ve Starbase staví obří výrobní halu Gigabay, která bude jednou z největších budov na světě. Podobná budova pak vznikne také na Floridě, kde je připravována saturnovská rampa LC-39A ze 60. let pro starty Starship. Pravda, tisíc lodí ročně je v kontextu kosmonautiky bezprecedentní, ale Musk poukázal na to, že Airbus nebo Boeing vyrábějí podobný počet letadel, což jsou srovnatelné stroje z hlediska velikosti a komplexnosti, takže taková výrobní kadence je podle něj dosažitelná.
Pak poletí lidé
Optimální příležitosti pro cesty na Mars nastávají vzhledem k pohybu planet každých 26 měsíců. Příští taková přijde v listopadu/prosinci roku 2026. Elon Musk na prezentaci prohlásil, že SpaceX se pokusí v tomto termínu vyslat první loď Starship na Mars bez posádky, pokud se včas podaří zprovoznit dotankování na oběžné dráze. Tyto první lodě na Marsu budou bez posádek, protože Super Heavy se vrátí na Zemi krátce po startu k inspekci a k opětovnému letu. Ponesou však některé humanoidní roboty Tesla Optimus, které budou provádět průzkum a připravovat zázemí pro přílet lidí. „To by byl epický obrázek — vidět Optima, jak se prochází po povrchu Marsu,“ usmíval se Musk. Pokud Starship v roce 2026 skutečně poletí na Mars, SpaceX zvýší aktivitu a v letech 2028 až 2029 vyšle na rudou planetu asi 20 lodí. A na těchto lodích by už mohli být lidé. „Za předpokladu, že první mise budou úspěšné a úspěšně přistanou, vyslali bychom na další misi astronauty už během následujícího okna (2028) nebo toho dalšího (2030), aby se začalo s budováním nezbytné infrastruktury pro sídliště,“ řekl Musk. A konečně, přestupové okno 2033 je prostorem, kde se cíle SpaceX už stávají „vznešenými“. Musk vidí 500 lodí, z nichž každá nese 300 t všeho potřebného k tomu, aby se Mars stal soběstačnou kolonií, která by byla do jisté míry nezávislá na Zemi. To zahrnuje využití Starlinku pro globální komunikaci na Marsu a vytvoření globální sítě Marsu pro cestování a těžbu zdrojů, což umožní extrahovat zdroje přímo z Marsu namísto jejich přepravy ze Země. SpaceX již zkoumá možná místa pro marsovské město. Správné místo bude relativně daleko od mrazivých pólů Marsu, bude mít přístupný vodní led a bude relativně ploché, aby usnadnilo bezpečná přistání a starty raket. Hlavním kandidátem je podle Muska v současné době Arcadia Planitia, sopečná pláň na severní polokouli rudé planety. Konečným cílem je soběstačné město na Marsu, které bude schopno přežít, i když bude nějakým způsobem odříznuto od naší civilizace na Zemi. Takové město se bude pravděpodobně skládat z více než milionu lidí a bude vyžadovat přepravu milionů tun nákladu přes hluboký vesmír. Až bude toto město připravené, mohlo by několik tisíc lodí přilétat a odlétat během každého startovacího okna Země–Mars, zasnil se Musk. „Je to neuvěřitelná věc — toto úžasné město na Marsu, první město na jiné planetě a novém světě. A myslím, že je to také příležitost pro Marťany, aby přehodnotili, jak by civilizace měla vypadat. Dobře, pojďme na to!“ uzavřel Elon Musk.
Vadil cestě na Mars
„Je nezbytné, aby příští šéf NASA byl v naprostém souladu s agendou prezidenta Trumpa America First, a jeho náhrada bude brzy oznámena přímo prezidentem Trumpem,“ prohlásila mluvčí Bílého domu Liz Hustonová a uvedla, že administrativa hledá novou osobu do čela agentury. „Administrátor NASA pomůže vést lidstvo do vesmíru a uskutečnit odvážnou misi prezidenta Trumpa vztyčit americkou vlajku na planetě Mars,“ dodala. Tato věta, která otřásla nejen NASA, znamená, že nominace podnikatele, miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana na administrátora této nejstarší kosmické agentury byla po půl roce shozena se stolu. A to těsně před hlasováním Senátu o potvrzení Isaacmana ve funkci v týdnu od 3. června. Prezident Donald Trump náhle otočil a po půl roce stáhl nominaci svého výběru na příštího člověka v čele NASA. Byl to šok. Odvolání Jareda Isaacmana, podnikatele a komerčního astronauta, přišlo vzápětí po oznámení ukončení Muskova formálního působení ve funkci zvláštního vládního zaměstnance a méně než den poté, co NASA zveřejnila hluboké škrty předpovídané v dříve zveřejněném „zeštíhleném rozpočtu“. Až do této zprávy se zdálo, že Isaacman bude během několika dní ve funkci šéfa NASA potvrzen. Isaacman měl také silnou podporu průmyslu, kdy mnoho organizací v Senátu lobbovalo, aby co nejrychleji uspořádal potvrzovací slyšení a poté ho jmenoval. Isaacman měl mimo jiné i podporu 28 bývalých astronautů NASA, kteří v březnu podepsali dopis na jeho podporu, stejně jako bývalého administrátora NASA Jima Bridenstina, který řekl, že si myslí, že Isaacman bude „úžasným“ administrátorem. Není jasné, co přimělo Bílý dům změnit kurz ohledně nominace. Některé zdroje spekulují, že to souviselo s narušeným vztahem mezi prezidentem Trumpem a Elonem Muskem, generálním ředitelem SpaceX, který byl blízkým poradcem prezidenta. Isaacman byl všeobecně považován za Muskovu volbu do čela agentury. Byl zákazníkem SpaceX, vedl soukromé mise astronautů Inspiration4 a Polaris Dawn. Ale deník New York Times už 31. května zaspekuloval, že prezident Trump se rozhodl stáhnout nominaci poté, co byl informován, že Isaacman v posledních letech poskytoval dary demokratickým kandidátům a stranickým kancelářím. Zatímco Isaacman nestrávil mnoho času ve světě politiky, The New York Times uvádí, že jedním z Trumpových velkých problémů s Isaacmanem byly jeho dary demokratickým politikům a politickým akčním výborům (PAC). Záznamy dárců z Open Secrets, nadstranické neziskové organizace, která odhaluje peníze v politice, ukazují 31 darů politikům a PAC, mezi nimiž je směs demokratů a republikánů. Mezi ně patřil bývalý astronaut NASA a současný arizonský senátor Mark Kelly v roce 2022 a George Whitesides, demokrat, který dříve působil jako náčelník štábu NASA. Open Secrets uvádí, že Isaacmanův poslední dar republikánovi byl v roce 2016, kdy daroval 500 USD nyní již bývalému republikánovi Dennisi Rossovi (FL- -15). Laura Loomerová, politická spojenkyně a neoficiální poradkyně Trumpa, řekla v pořadu X, že Isaacman také daroval 2 mil. USD na podporu prezidentské inaugurace letos v lednu. I když by to vysvětlovalo Trumpovy komentáře o „předchozích asociacích“, tyto dary byly veřejně známé a široce komentované už krátce po oznámení nominace.
Čertovo kopýtko může být jinde
Záležitost zavání tím, že Bílý dům si nemyslí, že Isaacman je plně na jedné lodi s Trumpem a jeho vesmírnými prioritami. Což je dnes Mars. Isaacman totiž ve svých písemných odpovědích na otázky členů senátního výboru pro obchod v dubnu konstatoval, že se neúčastnil jednání o rozpočtu, ale dodal, že zprávy o tom, že financování vědy by mohlo být sníženo o téměř 50 %, „se nezdají být optimálním vý-sledkem“. A rovněž se domníval, že lze realizovat lunární program Artemis a zároveň připravovat let na Mars. Škrty v rozpočtu NASA, pokud by je Kongres schválil, jsou totiž opravdu drsné. Podrobný pohled získali ve Space- News odpoledne 30. května, kdy Bílý dům zveřejnil podrobnou verzi svého návrhu na rozpočet NASA na fiskální rok 2026. Dokumenty navrhují snížení rozpočtu agentury o 6 mld. USD, z 24,8 mld. USD na 18,8 mld. USD, přičemž právě financování vědeckých programů NASA se sníží o 47 %. To je nejprudší meziroční snížení navrhované pro NASA a zredukovalo by rozpočet agentury na úroveň, která byla (po úpravě o inflaci) naposledy zaznamenána v roce 1961! To se tenkráte rozjížděl v NASA projekt pilotovaných lodí Mercury… V astrofyzice snad NASA naproti tomu bude pokračovat ve vývoji vesmírného dalekohledu Nancy Grace Romanové, což je v rozporu s dubnovým rozpočtem, který navrhuje jen 156,6 mil. USD pro jmenovaný teleskop, což byla méně než polovina potřebných financí. [Podrobnější informace týkající se návrhů rozpočtových škrtů na vědu v USA, včetně kosmických misí, najdete na str. 6 — pozn. red.] Na druhé straně by šlo do stoupy mnoho probíhajících astrofyzikálních misí, včetně rentgenové observatoře Chandra a Fermi. Zrušil by se program Astrophysics Probe, který studoval koncepty vesmírného dalekohledu za miliardu dolarů, stejně jako menší mise třídy Explorer ve vývoji, jako je Compton Spectrometer and Imager a také Ultraviolet Explorer. Pokud jde o pilotované lety, rozpočet se snaží zrušit lunární stanici Gateway a ukončit nosič Space Launch System a loď Orion po přistání na Měsíci s misí Artemis 3. Místo toho zahrnuje 864 mil. USD na nový Program infrastruktury a dopravy z Měsíce na Mars (M2M). Což by šlo na vývoj komerčního systému, který by nahradil SLS/Orion, stejně jako na ranou práci na „skafandru vhodném pro použití astronauty na povrchu Marsu“. Program bude také financovat lunární a marsovské retranslační satelity a stane se novým domovem programu Commercial Lunar Payload Services, který v současné době hostí ředitelství vědeckých misí NASA. Celkový rozpočet nabízí více než 1 mld. USD na projekty spojené s pilotovaným průzkumem Marsu. Tato částka zahrnuje misi ve výši 200 mil. USD na „demonstraci vstupu, sestupu a přistání pro přistávací modul na Marsu v blízké budoucnosti“ a dalších 200 mil. USD na komerční dodávku užitečného nákladu na Mars. Rozpočtové dokumenty však poskytují jen málo podrobností o těchto nových iniciativách. Je možné, že takový rozpočet se zamlouvá Elonu Muskovi a že Isaacman někde vyslovil své výhrady i mimo Senát. Byť Musk v reakci na Trumpovo rozhodnutí na síti X napsal: „Je vzácné najít někoho tak kompetentního a laskavého.“ Tento krok Bílého domu jen zvyšuje nervozitu v NASA a kosmickém průmyslu. Dokud nebude oznámen nový kandidát a neprojde potvrzovacím procesem, bude NASA i nadále vedena úřadující administrátorkou Janet Petrovou, která naposledy působila jako ředitelka Kennedyho vesmírného střediska NASA. Ta už před časem naznačila, že by se této pocty ráda s úlevou zbavila. Každopádně nejstarší kosmickou agenturu nečekají lehké časy.
/Stanislav Kužel/
S využitím zdrojů: www.spacenews.com a www.nasaspaceflight.com
