K prioritám a často probíraným tématům patří snižování energetické náročnosti obytných budov. A to nejen z hlediska strategie a legislativy EU28, ale také zájmu samotných domácností. Vede k tomu mj. renovace střech, které mají významnou roli ve zlepšení tepelně-technických vlastností domu. Energetickou náročnost domu udávají zejména tepelně technické parametry jeho konstrukce. K největším tepelným ztrátám dochází přes obvodové stěny, okna a střechu. Právě tudy uniká velké množství tepla, neboť teplý interiérový vzduch je lehký, přirozeně stoupá vzhůru a poté nedostatečně přizpůsobenou střechou ven. Střecha proto musí být nedílnou součástí komplexní rekonstrukce domu, která si klade za cíl snížit energetické ztráty. Kv alitně zateplená stř echa sn íží náklady na vytápění o 11 % Trendů v této oblasti je dnes celá řada. Jedním z nich je kvalitní tepelná izolace střechy. Zabrání únikům tepla a zároveň prostupování slunečního záření, jež způsobuje přehřívání interiéru v letním období. Celkovým zateplením budov dochází k 50procentnímu snížení nákladů na vytápění. Zateplení střechy se na něm podepisuje z 11 %. „Oblíbenou variantou je instalace sendvičových izolačních panelů v kombinaci s vnějším plechovým povrchem střešního pláště. Plech, zejména ocel, kromě termoizolačních vlastností vyniká až 10krát nižší hmotností oproti těžkým střešním krytinám. Díky tomu nevyžaduje novou ani náročnou střešní konstrukci,“ uvádí Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výrobou a montáží lehkých střešních krytin. Hybridní solární stř echa vyrábí vlastn í elektř inu i teplo Od roku 2010 trvá také zájem českých domácností o instalaci fotovoltaických panelů, solárních termických kolektorů a inovativních hybridních solárních systémů. Ty jsou kombinací klasických fotovoltaických článků s tepelnými trubicemi a dokážou vyrobit nejen elektrickou energii, ale i teplo pro ohřev vody k vytápění či sprchování. Alternativou jsou pak střešní tepelná čerpadla, která se instalují ideálně na ploché střechy a úspěšně fungují pouze jako doplněk již zateplených budov. „Střešní čerpadla mohou odebírat tepelnou energii i při teplotě venkovního vzduchu –25 °C, který následně ohřejí na 60 °C v podobě radiátorové vody,“ vysvětluje Jaroslav Nikodým. Ekologickou variantou pro snižování energetické náročnosti domů je tzv. zelená střecha. Plochá konstrukce osázená zelenou vegetací plní nejen estetickou funkci a chrání střechu před nepříznivými klimatickými podmínkami a vlhkostí. Zároveň dokáže snížit tepelné ztráty domu až o polovinu. Ve Francii byl kupř. schválen zákon, podle něhož musí být zelená vegetace (nebo solární panel) součástí střech všech nových budov, které stojí na komerčních pozemcích. Budovy v Ev ropě sp otř ebují až 40 % celkové energie Snižování energetické náročnosti budov patří k hlavním cílům ekologicky přátelských plánů a směrnic EU28. Podle nich by se do roku 2020 měla energetická náročnost všech stávajících budov snížit o 20 % a všechny nově postavené budovy by měly mít téměř nulovou spotřebu energie. Podle odborníků patří budovy mezi největší spotřebitele energie na světě. Na celkové spotřebě energie v EU28 se podílejí až ze 40 %. Evropské směrnice se dnes promítají také do české legislativy a denní praxe našich stavebních firem a běžných domácností. Podle údajů ČSÚ je u nás více než 1,5 mil. rodinných domů a 211 252 bytových domů s celkem 2,416 mil. bytů. To dohromady dává zhruba 156 226 000 m2 vytápěné plochy. Statistiky MPO ČR ukazují, že nejvíce energie se spotřebuje právě na vytápění (68 %). Ideální energeticky úsporné domy by měly mít roční spotřebu energie okolo 50–70 kWh.m–2. Spotřeba u nízkoenergetických domů tradičně činí zhruba 15–30 kWh.m–2, u pasivních domů pak 5–15 kWh.m–2. Hladina energie domů ve starší výstavbě a současných novostaveb se pro srovnání pohybuje od 100 do 200 kWh.m–2. /aa/
