Vědám o životě se budeme věnovat i v druhém příspěvku. Jde o zprávu, která se na pohled týká jenom vědců, ale ve skutečnosti její dopady budou brzy patrné i v praxi. Tým německých badatelů s kolegy z Kanady sestavil nový, revoluční atlas lidského mozku, který umožní jeho detailnější studium. Nese jednoduchý název BigBrain, tedy Velký mozek. Vědci ukončení projektu oznámili v časopise Science a zároveň atlas je zdarma dostupný všem zájemcům. Není to zpráva jen pro vědce, i když se to může zdát. Stejně důležitý bude i pro lékaře a jiné odborníky, kteří pracují přímo s pacienty, například pro neuroanatomy, neurology, neurofysiology, tzv. biologicky orientované psychiatry a psychology, studenty medicíny, kognitivní vědce i odborníky afektivní neurovědy. Ti všichni v něm získávají nový nástroj k poznání našeho mozku, jeho funkcí i poruch. Samozřejmě, BigBrain nepřinese pokrok přes noc, ale zakládá možnost dalšího pokroku. „Poznání člověka začíná s jeho stavbou, neboli anatomií, mám pocit, že od dob Vesaliových (autor slavného anatomického atlasu ze 16. století, pozn. red.) je tohle jeden ze základních přínosů,“ říká k tomu neuropatolog František Koukolík z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Ta se mimochodem o BigBrain už přihlásila. Nový atlas mozku je mimo jiné i neuvěřitelný příklad technické dokonalosti a vědecké pečlivosti. Základem digitálního projektu je mozek zemřelé 65leté ženy, která neměla žádné známé neurologické nebo psychologické problémy. Vědci její mozek naložili do parafínu, nechali ztuhnout, a poté rozřezali na 7404 velmi tenkých vrstev o tloušťce 20 mikrometrů. Objevila se přitom řada chyb, protože při takto drobných řezech čepel používaného přístroje, tzv. mikrotomu, často plátky poškodila či zmuchlala. Aby vědci mohli tyto chyby korigovat, vytvořili předem trojrozměrný model zkoumaného mozku v magnetické rezonanci (tedy „jen“ s rozlišením zhruba v řádu milimetrů). Na jeho základě dokázali určit, kam poškozené plátky patří a mohli jejich obsah a umístění případně co nejvěrněji rekonstruovat. Plátky pak obarvili, aby zviditelnili buňky v něm, a vyfotografovali. Z výsledku sestavili pak trojrozměrnou databázi, která umožňuje procházet mozkem podobně jako on-line mapy procházení vašeho města. Řada z nás by si ovšem model nemohla na počítač nainstalovat, protože ho tvoří celkem zhruba jeden terabajt dat. (Autor např. text píše na počítači, který má pevný disk přesně s poloviční kapacitou.) Rozlišení nové mapy je unikátní. Proti známé magnetické rezonanci přináší 50násobné zlepšení, z rozlišení cca jednoho milimetru na 20 mikrometrů. A podobný rozdíl je i proti předchozím mozkovým „atlasům“, například Brodmannově atlasu ze začátku 20. století. Rozlišení je takové, že budou patrné nejen shluky mozkových buněk, ale i jednotlivé větší buňky.
