Motorová paliva budou od ledna zelenější

Od ledna musí všechny pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic splňovat náročnější emisní normu Euro 5. Budou tak obsahovat pětkrát méně síry, konkrétně nejvíce 10 miligramů na kilogram. Zároveň se v palivech zvýší podíl biosložky. Namísto dosavadních dvou procent se bude muset do nafty přimíchávat 4,5 procenta a do benzinu 3,5 objemového procenta biosložek. Akcionáři Unipetrolu, který je jediným výrobcem motorových paliv v české republice, investovali od roku 2005 do odsíření a do zvýšení podílu biosložky v pohonných hmotách přibližně 1,8 miliardy korun. Vícenáklady na nákup bioložek vyčíslil pak Ivan Ottis, člen představenstva Unipetrolu a šéf rafinerie Paramo, na jednu miliardu korun. Promítnutí nákladů do koncových cen by měla zmírnit silná konkurence na českém trhu. Pomohou biopaliva druhé gener ace? O skutečných efektech podpory biopaliv vedou odborníci spory. Někteří experti tvrdí, že biopaliva nemají pro ekologii výrazný přínos, neboť vypouštěné emise jsou jen nepatrně nižší než u konvenčních fosilních pohonných hmot. Při započtení všech faktorů jejich produkce emise údajně dokonce zvyšují, protože výroba a distribuce biopaliv často spotřebovává více energie, než sama biopaliva dodávají. Biopaliva údajně také zvyšují ceny potravin. Pro zemědělce je totiž díky dotacím často výhodnější pěstovat plodiny na biopaliva namísto klasických zemědělských produktů. Podle některých odborníků tak podpora biopaliv přispěla k letošní potravinové krizi v rozvojových zemích. Experti si proto více slibují od druhé generace biopaliv z nepotravinových plodin, například dřevní štěpky, biologického odpadu, některých travin a rychle rostoucích dřevin. Jejich podporu schválila v polovině prosince vláda. Výroba je zatím drahá Novela zákona o spotřebních daních předpokládá daňové zvýhodnění u takzvaných biopaliv druhé generace, která se v Česku se zatím nepoužívají, mimo jiné i proto, že jejich výroba je zatím příliš drahá. Účinnost novely se váže na schválení víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě Evropskou komisí. Od účinnosti, která se předpokládá od července 2009, bude v ČR od spotřební daně osvobozena ta část biopaliva, která není fosilním palivem. Mezi fosilní paliva patří například benzin a motorová nafta. Pokud tedy bude v biopalivu například 15 procent fosilního paliva a 85 procent biosložky, spotřební daň se bude platit jen z „fosilních“ 15 procent. Biopaliva budou daňově zvýhodněna po dobu šesti let od schválení programu Evropskou komisí. V roce 2010 chce mít EU podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot 5,75 procenta podle energetického obsahu. Již nyní je zřejmé, že pouze přimícháváním biosložky do fosilních paliv nelze cíle dosáhnout. Právě podpora vysokoprocentních a čistých biopaliv má pomoci k naplnění tohoto cíle. Alena Adámková