Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se vyslovil za moratorium na průzkum břidlicového plynu: „Současná legislativní úprava podle našeho názoru neposkytuje dostatečné právní zajištění celého procesu průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů plynu novými technologickými postupy. Proto je potřebné analyzovat současný právní rámec stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a navrhnout právní úpravy tak, aby reflektovaly aktuálně používané technologie a jejich vliv na životní prostředí.“ Na počátku září MŽP ČR poslalo návrh usnesení vlády do mezirezortního připomínkového řízení. Předpokládaná účinnost moratoria je od poloviny října, kdy by se jím měla zabývat také vláda. V geologickém zákoně podle MŽP ČR kupř. chybí, aby projekt prací byl předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA, resp. aby proběhlo zjišťovací řízení podle tohoto zákona. Podle zákona EIA je sice stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, jenže vyjádření krajského úřadu nemá povahu správního rozhodnutí a podmínky z EIA tak není kam zabudovat. Podobné nedokonalosti chce MŽP ČR během trvání moratoria legislativně napravit. „Nechtěl bych se dostat do situace, kdy soukromá firma bude po České republice požadovat v arbitráži ušlý zisk jen proto, že česká legislativa nebyla schopná dostatečně kvalitně pokrýt tuto oblast. Mou ambicí je udělat takovou právní úpravu, která stanoví jasná pravidla hry. To současná legislativa neumožňuje,“ konstatoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Rozdíl mezi přístupem MŽP ČR a skupiny senátorů, která připravila návrh zákona, jímž se zakazuje metoda hydraulického štěpení (a tedy i průzkumy), spočívá v tom, že podle názoru ministerstva by se budoucím generacím nemělo upírat právo rozhodnout o tom, zda průzkumy provádět, či nikoliv. Nehledě na fakt, že dnes není jisté, na jaké úrovni bude technologie průzkumů za deset, dvacet let. Zakázat byť jen možnost provádět průzkumy je nezodpovědnost vůči budoucím generacím. „V dnešních podmínkách geologický průzkum při vyhledávání ložisek břidlicového plynu vypadá technologicky jako samotná těžba. Každý vrt spotřebuje značné množství vody, a to v řádu milionů litrů. Tato voda znečištěná horninami a chemikáliemi je čerpána zpět na povrch, zde sedimentuje na odkalištích a je recyklována pro další použití. To přináší nároky na vodní zdroje a obslužné systémy,“ upřesnil ředitel odboru geologie Ministerstva životního prostředí Martin Holý. Až budou zákony upraveny podle dnešních podmínek, podle úrovně technologií, na jejichž základě chtějí soukromé společnosti průzkumy provádět, pak lze povolit další práce s mírou akceptovatelného rizika zásahu do krajiny. Pokud průzkum nebude znamenat trvalou instalaci řady vrtných věží a ohrožení podzemních vod, pak se může uvažovat o jeho povolení. Experti varují: pokud by vrty znamenaly významné zásahy do krajiny a byly by na úrovni samotné těžby, pak by se průzkumy neměly povolovat a naše příroda by se měla chránit do té doby, než budoucí generace budou disponovat takovými zařízeními, která dokáží průzkum provést bez výrazného zásahu do krajiny. /mv/
