Hodně probíraným tématem se po událostech v japonské Fukušimě stala bezpečnost jaderných elektráren a s ní související „pasivní bezpečnost“. Pokud sledujeme monitoring složek životního prostředí provozovatelů jaderných zařízení ze zákona, nenajdeme zde mnoho o sledování biodiverzity, biomonitoringu nebo dokonce o speciální oblasti – o využití indikačních druhů zvířat nebo rostlin sloužících ke kumulování nebezpečných látek. Na toto téma jsme besedovali s předním expertem Ing. Aloisem Pavlíčkem, Ph.D. Jakým způsobem lze zajistit pasivní bezpečnost? Co ji zvyšuje a jaké prvky lze monitorovat? Ochrana přírody vypadá ve světle řešení technické bezpečnosti a kontroly jaderných fúzí jako popelka. Že zdravá krajina může sehrát významnou roli, není tolik známé a popularizované. Podobně jakým způsobem monitorovat kupř. významné a diagnostické druhy, měřit stupeň biodiverzity nebo které organismy mohou kumulovat škodlivé látky. Lze se také ptát, zda může být havarijní zóna (příp. areál elektrárny) přínosem pro ochranu druhů. Kumulace látek v tělech rostlin (nebo jejich afinita k různým prvkům) je historicky známá a bývala také často využívána (kupř. k získání potaše pro sklárny). Známá je rovněž možnost získání nebo indikace zlata v lokalitě pomocí dnes již mýty opředených přesliček. Zajímavější je však afinita, příp. kumulace těžkých kovů – kupř. olova u kostřavy ovčí (Festuca ovina) nebo kadmia u penízku modravého (Thlaspi caerulescens). Zde se také přímo nabízí jejich využívání, neboť v současnosti stále více nabývají na významu znalosti právě o těchto kumulacích, příp. o radionuklidech. Dotyčný jev a vlastnost se obecně nazývají fytoremediace. Na kumulaci radionuklidu Cs 137 se mohou díky své pokryvnosti kupříkladu významně podílet vodní makrofyta prezentovaná třeba rákosem obecným (Phragmites vulgaris) nebo trávy obecně (rody Carex, Lolium a další), a to v rozmezí 1–2,5 Bq.kg–1 Paradoxně: v tomto směru nejzamořenější plody brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) nenalezneme v blízkosti jaderných elektráren (třeba Temelína), ale na úbočí Jeseníků. Obsahují řádově až stovky Bq.kg–1. Vše souvisí s průmyslovými zdroji znečištění z ostravsko-karvinské aglomerace ve spojení s dálkovým přenosem a zvýšeným pozadím. Jak lze biot s jeho vlastnostmi využít ke zvýšení pasivní bezpečnosti? Tvorbou a ochranou prvků funkční krajiny spojenou s upřednostněním vybraných druhů disponujících fytoremediací. Krajinné prvky (meze, tarasy, stromořadí okolo cest a po hranicích pozemků a zvláště mokřadní ekosystémy) tuto pasivní ochranu podporují. Spolu s mokřady jsou největšími „lapači“ a stabilizátory drobné a mělké vodní systémy (rybníky, mělké nádrže a přirozeně meandrující toky). Mezi rekordmany v akumulaci radionuklidu cesia (137Cs, více než 12,0 Bq.kg–1) patří plavín štítnatý (Nymphoides peltata). Revitalizace vodního režimu a krajinných struktur by měla být základem a hlavním úsilím. Jde o velice levnou a rychlou pojistku pro případné drobné havárie a úniky radionuklidů do vod, ale také nebezpečných těžkých kovů nebo stroncia či selenu. Vlastní areál, pokud je vhodně upraven a nejsou zabetonovány veškeré plochy, potom poskytuje útočiště druhům, které v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině nenajdeme. Z žab jde kupř. o rosničku zelenou (Hyla arborea), o ropuchy (Bufo spp.), ale i kuňky (Bombina spp.). Z motýlů jsou zde běžně otakárek fenyklový (Papilio machaon), ale i evropskými směrnicemi chránění modrásci, kupř. modrásek bahenní (Phengaris nausithous). Vlastní areál se může dokonce stát jediným refugiem pro tyto druhy. Co lze zjistit na příkladu Temelína? Pro monitoring lze využít pylovou analýzu, analýzu rostlinného materiálu (mechy), vše z usazovaného nebo deponovaného materiálu ve vazbě na spad z ovzduší, obecné toky látek. Nejlepšími přirozenými stanovišti jsou rašelinné půdy a rašeliniště, příp. prameniště. Z člověkem vytvořených děl – rybníky, nádrže, přehrady apod. Jako živočišné indikátory potom můžeme použít i schránky (lastury) víceletých až dlouhověkých měkkýšů. Lze dovozovat staré události a jejich průběh až desítky let nazpět, a to z celé oblasti. Je to nezávislá biologická kontrola a permanentní monitoring činnosti i vlivu jaderné elektrárny na okolní přírodní složky, bez ohledu na kontinuální monitoring.
