Vědci z univerzity v Grazu vyvinuli materiál, který oddaluje tvorbu ledových krystalků a snižuje přilnavost ledových vrstev. Díky inovativní výrobní metodě jde o povlak velmi odolný, schopný přilnout k mnoha povrchům. Lidstvo má problémy s ledem od chvíle, co se vydalo z Afriky zkusit štěstí v severněji položených oblastech. S ledem bojuje i moderní civilizace. Jednou z možností jsou povrchy s protiledovou úpravou. Takové povrchy se objevily již dříve, až doposud ale měly problémy se stabilitou. Výzkumný tým rakouské techniky Technische Universität Graz, který vedli Anna Maria Cocliteová a Gabriel Hernández Rodríguez, vyvinul novou technologii protiledových povrchů, která využívá aplikaci materiálu pomocí chemické depozice z plynné fáze iCVD. Tento postup se využívá v řadě procesů, od konverze oxidu uhličitého na grafen až po vylepšování nabíjecích lithium-iontových baterií. Jde o směs vysoce přilnavé látky s leduvzdorným polymerem. Na povrch se nejprve nanáší směs, kde převažuje přilnavá látka, zatímco svrchní část materiálu představuje prakticky 100% leduvzdorný polymer. Badatelé tímto postupem vytvořili materiál, který velmi účinně chrání povrchy před ledem. Analýzy výsledného materiálu odhalily, že jeho leduvzdorný účinek těsně souvisí s uspořádáním jeho molekul. Jsou totiž uspořádané náhodně, jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru. Krystaly ledu na takovém povrchu moc nerostou. Výzkum materiálu rovněž potvrdil, že aplikace na povrch nejen brání přilnutí ledu, ale také snižuje bod mrazu vody, která je s takovým povrchem v kontaktu. Nový materiál s chaoticky uspořádanými molekulami by se mohl uplatnit třeba u automobilů, při ochraně letadel vůči mrazu nebo třeba při ochraně citlivých senzorů, jejichž funkci by led mohl narušovat. /sm/
