Aby se investice do jaderné energetiky vyplatily, musí být elektrárny v provozu co nejdéle. Každý rok navíc oproti plánované životnosti znamená nejenom ohromné zisky, ale i nemalý efekt pro životní prostředí. Proto se provozovatelé elektráren snaží co nejvíce prodloužit životnost reaktorů, které jsou z tohoto hlediska určující. České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín mají plánovanou životnost reaktorů 30, resp. 40 let. Dá se však předpokládat, že budou v provozu delší dobu. Již nyní SÚJB posuzuje možnost prodloužení životnosti prvního bloku JE Dukovany, který je v provozu od roku 1985, o dalších 10 let. Také švédská energetická společnost Vattenfall v současné době realizuje nejrozsáhlejší program modernizace v historii švédské jaderné energetiky. Vattenfall chce zvýšit životnost dvojice nejstarších bloků elektrárny Ringhals (postavených v letech 1975–1985) na 50 let a dalších 5 reaktorů v elektrárnách Ringhals a Forsmark na 60 let. Mezi roky 2013–2015 investuje fi rma do těchto 7 reaktorů 1,9 mld. eur (cca 48 mld. Kč). ČEZ investoval od zahájení provozu elektráren Dukovany a Temelín dosud kolem 30 mld. Kč. Modernizace elektráren se přes tyto velké investice vyplatí. Díky novým dílům a vyspělejší technologii se zvýší výkon i doba provozu. JE Dukovany se za 25 let provozu zaplatila více než dvakrát. Modernější JE Temelín s roční výrobou 19 914 GWh se zaplatil již za 5 let. Podle ČEZ šetří současná česká jaderná energetika životní prostředí eliminací asi 2,4 Gt CO2/rok. Uhelná elektrárna o ekvivalentním výkonu 1000 MW spotřebuje ročně 2–6 mil. t paliva (podle typu uhlí) a vyprodukuje 6,5 mil. t CO2 (960 t CO2/GWh). Jen v EU ušetří jaderné elektrárny na 700 mil. t CO2 ročně. Toto množství ročně vypustí všechna osobní auta ve všech členských státech EU. Modernizace reaktoru probíhá především optimalizací obohacení paliva, lepším rozmístěním kazet v reaktoru a dalšími inovacemi, jež umožňují prodloužit cyklus výměny paliva v reaktoru na 4, resp. 5 let i celkově prodloužit životnost. Dukovany 1–4, které byly budovány v letech 1979–1987 a uváděny do provozu od roku 1985, používají sovětské reaktory VVER-440 typ 213 s životností 30+ a Temelín 1-2 (1987–2002) novější typ VVER-1000 V-320 s životností 40+. V loňském roce vyrobily české jaderné elektrárny rekordních více než 30 TWh energie. Švédská JE Ringhals provozuje (podobně jako obě české elektrárny) sovětské reaktory VVER. JE Forsmark používá varný reaktor BWR, druhý nejfrekventovanější typ reak torů na světě. Analogická plynová elektrárna spotřebuje ročně 2–3 mld. m3 plynu a produkuje 480 t CO2/GWh. Olejová elektrárna stejného výkonu spotřebuje ročně 1,5 mil. t topného oleje a produkuje 730 t CO2/GWh. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MWe spotřebuje ročně 35 t paliva a neprodukuje při provozu žádný CO2. Elektrárna na spalování biomasy o stejném výkonu by představovala zábor půdy pro pěstování biomasy na rozloze 6000 km2, větrná elektrárna by zabrala 100 km2 a sluneční 50 km2. /ag/
