Během posledních sta let napomohla elektřina nebývalému rozmachu hospodářství – průmyslu, dopravy i služeb – a také růstu životní úrovně obyvatel. Aby nám elektřina stále tak dobře sloužila v našem každodenním životě, musíme udržovat a rozvíjet celý systém elektroenergetických zařízení. PÁTEŘ ELEKTŘINY Mezi nejzákladnější součásti elektrizačního systému na našem území patří přenosová soustava 400 a 220 kV, často nazývaná páteřní. Ta slouží k rozvedení výkonu z elektráren do celého území České republiky. Napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům v domácnostech nebo firmách. Přeshraničními vedeními je přenosová soustava ČR napojena na soustavy všech sousedních států a na celou kontinentální Evropu. ZVYŠUJÍ SE NÁROKY Od 2. poloviny 90. let minulého století výrazně roste množství přenášené elektřiny, jak vlivem růstu spotřeby, tak i vlivem narůstajícího mezinárodního obchodu s elektrickou energií. Nástupem obnovitelných zdrojů energie došlo ke změně energetického mixu. Jejich integrace zvyšuje nároky na přenos elektřiny jednak z těchto elektráren, jednak také ze záložních zdrojů. Ty jsou potřebné ve chvíli, kdy větrné a fotovoltaické elektrárny výkon právě nedodávají. Mění se tak celková konfigurace elektrizační soustavy, která klade požadavky na nárůst schopnosti přenosové sítě dopravovat vyrobenou elektřinu ke spotřebitelům. Rostou také nároky na dispečerské řízení soustavy. INVESTICE, MODERNIZACE A VÝSTAVBA V roce 2011 investovala společnost ČEPS do obnovy a rozvoje přenosové soustavy více než 4,5 miliardy korun. Dlouhodobý plán počítá se stejnou výší investic každý rok, přičemž do roku 2023 se plánuje proinvestovat více než 60 miliard korun. Součástí těchto investic je dokončení přechodu rozvoden na dálkové ovládání, vybudování ochranného systému fyzického zabezpečení objektů včetně nezbytné modernizace dispečerských pracovišť. Dále samozřejmě výstavba nových vedení a posílení kapacity některých vedení stávajících. VEDE STOŽÁR DONAU Aby byly dopady z výstavby nových vedení elektřiny na životní prostředí co nejmenší, dává společnost ČEPS přednost zdvojování stávajících jednoduchých vedení 400 kV nebo přestavbě stávajících vedení sítě 220 kV na vedení 400 kV. Při zdvojování vedení 400 kV se používá lety prověřený typ stožárů Donau. Stožárové konstrukce typu Donau mají kombinované horizontální a vertikální uspořádání vodičů ve dvou úrovních nad zemí. Proto jsou optimální volbou díky své šířce, výšce i provozní spolehlivosti a bezpečnosti. Existují i jiné varianty stožárových konstrukcí, ale jsou méně vhodné. Například stožárové konstrukce typu Portál, které mají vodiče uspořádány v jedné horizontální rovině. Jsou sice nejnižší, ale vyžadují širší koridory. Naopak vedení se stožáry typu Soudek, s vertikálním uspořádáním vodičů ve třech úrovních nad zemí, by bylo nejužší variantou, ale zároveň taky nejvyšší. KONSTRUKCE STOŽÁRU S IZOLÁTORY Příhradová ocelová konstrukce stožáru Donau má díky svému prostorovému řešení výhodné technické i ekonomické parametry. Jeho konstrukce se na povrchu ošetřuje zinkováním a nátěrem proti korozivnímu působení prostředí. Na stožárech s vedením 400 kV jsou vždy dvojité izolátorové závěsy s dvoubodovým připojením. Kromě tradičních tyčových keramických izolátorů se používají i konstrukčně mladší tyčové izolátory kompozitní. Novým trendem je i návrat k talířovým izolátorům skleněným, které umožňují přesnější stanovení jejich stavební délky. LANOVÉ VODIČE U nových vedení 400 kV se pro fázové vodiče používají ocelohliníková lana typu 490-AL1/64-ST1A s mazanou duší. Lana jsou uspořádána v trojsvazku se svazkovým krokem 400 mm a mají přenosovou schopnost do 2500 A při teplotě vodiče 80 °C. Použitím většího vnějšího průměru lanového vodiče je zajištěn menší gradient elektrického pole na jeho povrchu, a tím i menší korona. Z toho vyplývá i nižší úroveň rádiového rušení a akustického hluku. Pro tlumení vibrací buzených větrem se používají tlumicí distanční rozpěrky. Zemnicí lana jsou také ocelohliníková, nejčastěji typu183-AL1/43-ST1A. Stožáry Donau pro dvojité vedení mají zemnicí lana dvě. Jedno z nich je obvykle kombinované zemnicí lano. V ocelové duši lana jsou přidány dvě ochranné ocelové trubičky (každá s 24 skleněnými vlákny). Ty zajišťují optické spojovací trasy mezi koncovými body vedení. Takové spojení slouží primárně k přenosu signálů elektrických ochran pro rychlé vypnutí vedení v případě jeho poruchy. Spojením se přenášejí také údaje z řídicích systémů a dalších zařízení pro sledování a ovládání přenosové soustavy. SCHVALOVACÍ ŘÍZENÍ A POSUDKY Zrealizovat stavbu nového zařízení přenosové soustavy je velmi složité. Každý projekt po pečlivém zvážení proveditelnosti a efektivity putuje do mnohaletého schvalovacího řízení na lokálních i celostátních úřadech. Průměrná doba realizace celého projektu kvůli tomu vychází na 10 let. Součástí schvalovacího řízení je i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Zkoumá se například vliv na krajinný ráz, kterému u vedení 400 kV vyhovují stožáry Donau. Jediná kategorie živočichů, která může být ohrožena při kontaktu s vedením, jsou ptáci. Díky fyzickým rozměrům vedení pro napětí 400 kV však nejsou ohroženy ani největší druhy českého ptactva. Dvojité vedení 400 kV zároveň snižuje úroveň magnetického pole v trase vedení oproti jednoduchému vedení se stejným přenášeným výkonem. Hygienické limity pro působení elektromagnetického pole v okolí vedení navíc vyžadují ještě větší vzdálenost fázových vodičů od země, než jaké jsou stanoveny pro elektrické vzdušné vzdálenosti. Tím zároveň zaručují vyšší bezpečnost vedení, například na křižovatkách s infrastrukturou. DOSTATEK ELEKTŘINY I V BUDOUCNU I přes zdlouhavý proces výstavby nových vedení nás modernizace elektroenergetické přenosové soustavy nemine. Investiční plán ČEPS předznamenává zásadní změny v přenosových parametrech celé sítě. Zvýší se její přenosová kapacita, jež by měla být dostatečná i pro připojování nových (obnovitelných) zdrojů do budoucna. Otevře se prostor pro hlubší mezinárodní spolupráci. Zároveň se zvýší i bezpečnost zásobování spotřebitelů elektrickou energií.
