Experti ze sféry IT i zákazníci IT firem z průmyslových podniků se seriózně zamýšlejí nad dalším vývojem moderních systémů správy dat a možnostmi jejich aplikací ve stále sofistikovanějších systémech řízení uvnitř podniků i ven na konkurenčně stále přetíženějších trzích. Jejich predikce se v mnoha bodech shodují i rozdělují. Ztotožňují se v názoru, že budoucnost tkví ve výkonných da tových centrech a službách na bázi cloudu (někteří už běžně operují s pojmem cloudový computing). Roz díly panují v názorech, jak sblížit přístupy tvůrčí i uživatelské fronty a jak procesy modernizace správy dat a řízení podniků urychlit i zkvalitnit. Některé firmy k tomu v posledním období zadaly řadu průzkumů. Nebude bez zajímavosti zaměřit se na následující trojici. Kupříkladu podle analýzy Cisco Global Cloud Index množství dat přenesených v prostředí cloudu do roku 2015 vzroste 12krát (z předloňských 130 exabajtů na 1,6 zetabajtu v roce 2015) a objem dat přenesený v datových centrech 4krát (na 4,8 zetabajtu) – viz také str. 28. Jen pro srozumitelnější představu o objemech této masy dat: kapacita 1,6 zetabajtu dat představuje třeba 22 bilionů hodin hudby nebo 1,6 bilionu hodin přenosu videa v HD kvalitě. Přitom 1/6 tohoto objemu bude generována koncovými uživateli. To odpovídá 230 bilionům fotografií nahraných na Facebooku, 99 bilionům minut videa na YouTube, 1,8 biliardy prohlédnutých webových stránek nebo 4,6 biliardám odeslaných emailů. Magické slovo biliarda je název pro číslo 1015, tedy pro jedničku a ještě 15 nul za ní. Cloud computing – to nejsou jen ohromující kvanta přenesených a využitých dat. Je to zároveň platforma pro seriózní úvahu, jak postupovat v dalším vývoji stávajících datových center služeb. Již zmíněná analýza Cisco Global Cloud Index potvrzuje, že přenos dat v cloudu poroste 2krát rychleji než celkový přenos v datových centrech. V roce 2014 by pak mělo dojít k převážení tohoto poměru a nadpoloviční většina operací bude zpracovávána datovými centry na bázi cloudu. Z cloudu se tak postupně stane zásadní prvek informační infrastruktury. NASTÁVÁ „DOBA CLOUDOVÁ?“ Drtivá většina přenosů v datových centrech však není způsobena požadavky koncových uživatelů, ale (bohužel) samotnými datovými centry, v nichž běží procesy zálohování nebo replikace. Do roku 2015 by mělo být generováno 76 % veškerých datových přenosů v datových centrech jimi samotnými. Na služby pro koncové uživatele připadne „jen“ 17 % datového provozu a zbývajících 7 % na přenos dat mezi datovými centry. Exploatace moderních cloudových technologií se tak pozitivně promítne i do rozvoje stávajících datových center a stává se jedním z nejvýraznějších současných IT impulzů. Datová centra využívající cloudové technologie totiž nabízejí vyšší výkonnost, širší možnosti využití a snazší správu než tradiční datová centra. Klíčovou vlastností cloudu je ne přetržitý přístup k aplikacím a ke službám prostřednictvím sítí – tedy to, co uživateli poskytuje svobodu volby a generuje nové způsoby chování lidí a firem. Mnoho uživatelů (ale i poskytovatelů) cloudových služeb si zatím ještě plně neuvědomuje význam kvalitní a kapacitní síťové infrastruktury, která podporuje různorodé typy provozu, a to jak v datových centrech, tak v internetu. Zásadním předpokladem pro rozvoj využití cloudové infrastruktury se proto stává vysokorychlostní připojení k internetu, jeho vyšší penetrace (rozšíření ve společnosti), rychlost, jaké dosahuje, a latence (doba odezvy) sítě. Cisco na základě těchto parametrů vypracovalo ukazatel Cloud Readiness Index (index připravenosti na cloudové technologie) a porovnalo jím jednotlivé regiony planety. Ukázalo se, že všechny zkoumané regiony (asijsko-pacifický, Střední východ a Afrika, západní Evropa, střední a východní Evropa, Latinská Amerika a Severní Amerika) jsou s to využívat základní cloudové aplikace, jako jsou sociální sítě nebo webové konference. Kromě Latinské Ameriky a Středního východu a Afriky jsou pak všechny regiony připraveny i na středně pokročilé cloudové technologie, kupř. na strea ming HD videa. Některé země (kupř. Jižní Korea nebo Japonsko) dokážou využívat i nejmodernější cloudové technologie. CO NA TO UŽIVATELÉ? Jedna strana mince je nové systémy správy dat a řízení podniků vytvářet i nabízet a druhá je efektivně využívat. Na určité disproporce v tomto směru poukázala mezinárodní studie agentury TNS Sifo. Poměrně detailně odhalila, co považuje podnikový management za důležité při zavádění nových podnikových informačních systémů. Průzkumu se zúčastnilo 216 osob s rozhodovací pravomocí a zodpovědností za IT provoz z USA, Velké Británie, SRN, Švédska a zemí Beneluxu. Kvalifikovaly nejdůležitější aspekty probíhajících inovačních procesů. Otázky se týkaly zejména návratnosti investic, strategie nákupu a vztahů s dodavateli při nákupu ERP aplikací. Jako nejdůležitější parametry byly vyhodnoceny: 1. flexibilní a škálovatelné systémy; 2. inovativní a proaktivní dodavatel softwaru; 3. dobré porozumění, jak firma pracuje; 4. angažované kontaktní osoby; 5. systémy zaměřené na uživatele. Konkrétně: 86 % ředitelů označilo za nejdůležitější faktor při posuzování nového poskytovatele IT služeb a softwaru schopnost nabídnout flexibilní a škálovatelné systémy, které lze přizpůsobit měnícím se potřebám společnosti. Celkem 65 % IT manažerů zdůraznilo důležitost výběru a vztahu s dodavatelem ERP systému. Ideální dodavatel softwaru musí být podle nich inovativní a proaktivní, pokud jde o potřeby zákazníka. A musí dobře chápat, jak společnost funguje. Tyto požadavky v žádném případě neplatí jen pro ředitele IT. Všechny osoby s rozhodovací pravomocí mají dvě nejvyšší priority stejné: agilní systém a proaktivního a inovativního dodavatele. Podle Alexandra Sovrého, ředitele agentury TNS Sifo: „Aspekty zaměřené na uživatele se umísťují v horní pětce pomyslného žebříčku preferencí. To vede ředitele IT k tomu, poskytovat koncovým uživatelům intuitivní a uživatelsky přívětivá řešení. Důležitý je při výběru dodavatele ERP systému lidský faktor. Ředitelé IT preferovali nutnost hladké spolupráce s partnerskou organizací. Je to totiž právě lidský faktor, který zvyšuje hodnotu celého životního cyklu daného systému.“ Což ostatně zopakoval i Zdeněk Fous, ředitel IFS Czech: „Zkušenosti, které máme s uživateli IFS Aplikací v České a Slovenské republice, potvrzují, že získání odborné důvěry u zákazníka je pro úspěch projektu zavedení ERP systému klíčové. Naši snahu vstřícně řešit požadavky zákazníků dokazuje těsná spolupráce s uživateli při vývoji jednotlivých modulů aplikace i kupř. zavedení jednoduchého a přívětivého uživatelského rozhraní.“ NEADEKVÁTNÍ IT NÁSTROJE V PODNICÍCH? A do třetice ještě jedna zajímavá studie: analýza IDC, jak výrobní podniky reagují na stále složitější výrobní procesy. Jejich složitost v posledních 5 letech významně vzrostla a poroste i nadále. Průzkum IDC Manufacturing Insights mezi 378 výrobními podniky z automobilového průmyslu, strojírenství, high-tech elektroniky a leteckého průmyslu proběhl na sklonku loňského roku ve výrobních podnicích v USA, Velké Británii, Francii, SRN, Itálii, Brazílii, Číně, Indii, Japonsku, Kataru, Saúdské Arábii, SAE a v Rusku. Mimo jiné potvrdil potřebu výrobních společností nejen se konfrontovat s novými výzvami, ale také využít příležitosti k rychlým inovacím pro zajištění konkurenčních výhod. V současné době však většina podniků ze všech odvětví a regionů hlásí, že není vybavena adekvátními nástroji k dosažení těchto cílů. Výrobní podniky si uvědomují větší složitost procesů a potřebu moderních strategií k jejich řízení. Kupříkladu automobiloví a letečtí výrobci se zaměřují na lepší plánování poptávky, aby zvýšili provozní efektivitu. Podniky z odvětví high-tech a elektroniky spíše volí varianty nákupu z levnějších zemí a lepší soulad IT s obchodními procesy. Strojírenský sektor hledá lepší strategie zaměřené převážně na zpřesnění dodávek zákazníkům. Společným jmenovatelem současných nedostatků však je (podle 2/3 oslovených respondentů) nízká úroveň podnikových procesů a IT systémů, které nejsou schopny čelit aktuální úrovni výrobní komplexnosti. Všechny průmyslové sektory předpokládají obtížnější situaci na jednotlivých trzích i větší složitost interních procesů. V letectví, strojírenství a high-tech odvětvích jsou v popředí rovněž složitější technologie. V odvětví automotive je to komplexnost dodavatelských řetězců. Pokud jde o obchodní strategie, automobilové i letecké společnosti jako nejdůležitější zmiňují plánování a předpovídání poptávky (60, resp. 57 %) a zpřesnění zákaznických dodávek (49, resp. 50 %). Následují programy štíhlé výroby (45 %). Strojírenské společnosti tyto trendy kopírují. Nejvýše staví zpřesnění zákaznických dodávek (53 %), až poté lepší plánování poptávky (51 %). Společnosti z odvětví high-tech a elektroniky favorizují jako svou hlavní inicia tivu nákup z levnějších zemí (49 %) společně s dosažením většího souladu mezi podnikovými procesy a IT podporou a přesnějšími zákaznickými dodávkami. V odpovědi na dotaz, co brání překonat výzvy spojené s narůstající komplexností a se zlepšováním provozní dokonalosti, respondenti poukázali na nedostatek agility v oblasti adaptace podnikových procesů na změněné podmínky (66 %) a neefektivní a neadekvátní podporu ze strany IT systémů. Neopomněli zkritizovat také zatím nízkou úroveň integrace existujících aplikací (44 %), limitované provozní funkcionality (28 %) a složité i drahé upgradování (24 %). „Výrobní společnosti na celém světě musí udržovat striktní disciplínu nad řízením svých operací, aby dokázaly zlepšit profitabilitu,“ uvědomuje si Pierfrancesco Manenti, vedoucí projektu IDC Manufacturing Insights v regionu EMEA. „Společnosti musí přesně identifikovat své klíčové výzvy, jako je kupř. zvládnutí stále složitějších operací, a přitom eliminovat interní komplikace s pomocí konzistentních procesů, informovanějších zaměstnanců a otevřené komunikace. V současnosti registrujeme obrovskou poptávku po moderních aplikacích, které umožňují podporovat nové, zákazníkem řízené provozní modely pomáhající výrobcům realizovat inovace a profitabilní růst.“ „Podobně jako při průzkumu v roce 2010 zůstává na nejvyšším místě na seznamu výzev výrobních společností komplexnost podnikových procesů. Výrobci již pochopili, že potřeba vytvářet zajímavé nabídky a služby se promítá také do složitějších procesů a skrytých nákladů v oblasti IT podpory,“ doplnil ho Andrew Kinder, ředitel produktového marketingu ve společnosti Infor. „Správné podnikové aplikace a technologická strategie jsou v konfrontaci s výzvami komplexnosti velmi účinné. Poskytují lepší funkcionality, rychlejší rozhodování, podporu stále většímu počtu mobilních pracovníků a možnost eliminovat rigidní procesy ve prospěch obchodní flexibility.“ LÉPE SI POROZUMĚT Tvůrci moderních systémů správy dat a řízení podniků jsou nápadití. Procesy implementace těchto nezřídka revolučních inovací jsou však zatím nevyrovnané. Jak ukázaly zmíněné analýzy, způsobuje to řada faktorů. Pokud se mají nastoupené procesy urychlit a zefektivnit, dialog tvůrců a uživatelů se musí prohloubit. Pomyslné nůžky mezi masou a rychlostí nových IT řešení a reálnou implementační kapacitou podnikové sféry jsou zatím rozevřeny zeširoka. Ke škodě obou stran. /uai/
