Námořní doprava svým provozem produkuje celá 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Jak tomu bránit, navrhují v současné době dva projekty, které se svou myšlenkou vracejí k plachetnicím a pohon fosilními palivy nahrazují větrnou energií. Nepoužívají sice klasických plachet, známých celá tisíciletí, ale tzv. křídlových plachet, které jsou svým tvarem podobné spíše křídlům u letadel.
Jeden z projektů usilujících o snížení emisí z dopravy s automatizovaným systémem teleskopických křídlových plachet WISAMO (wing sail mobility) pochází od společnosti Michelin. Křídlové plachty [podrobněji jsme o nich psali už v TT 2021/13 — pozn. red.] jsou tady nafukovací, zatahovací a lze je upevnit na většinu komerčních i výletních lodí, kde mohou ušetřit až 20 % paliva. Pro snadný přístup do přístavů a pod mosty je možné plachty zatahovat. To všechno funguje automaticky tak, aby křídla mohly ovládat posádky i s malými zkušenostmi s technikami plachtění pouhým stisknutím tlačítka. Na plavidle od společnosti Compagnie Maritime Nantaise má být systém WISAMO v provozu mezi Španělskem a Velkou Británií už od konce letošního roku. Ještě ambicióznější je švédský projekt Oceanbird od Wallenius Marine, do jehož řešení jsou zapojeny KTH (Kungliga Tekniska högskolan — Královský technologický institut) a společnost SSPA. Ta je v projektu zapojena od roku 2021 50% podílem v novém podniku Alfa Laval. Oceanbird by podle prohlášení mohl snížit emise ve srovnání s konvenčními plavidly až o 90 %. Zamýšlen je především pro nákladní dopravu. Jeho koncept je založen na 200 m dlouhém a 40 m širokém plavidle. Při mezikontinentální přepravě, ať už zkapalněného plynu, různých surovin, nebo dodávek vozidel (těch při uváděném rozměru loď převeze až 7 000), by přeprava přes Atlantik trvala jen o něco déle, než je tomu dnes. Při průměrné rychlosti 10 uzlů by to bylo 12 dní místo dosavadních osmi. Nákladní loď pro projekt Oceanbird bude rovněž vybavena automatickým systémem s pěti zatahovacími teleskopickými křídlovými plachtami, které budou přibližně 40 m vysoké a 15 m široké. Pomocný motor bude použit jen pro navigaci v přístavech a poskytování nouzové energie. Výhodou systému Oceanbird je také to, že loď nebude vydávat při plavbě žádné zvuky z generátorů nebo motorů, čímž přispěje i ke snížení zvukového znečištění ve vodě. To je dobrá zpráva pro velryby a další mořské savce, kteří jsou při vlastní navigaci, reprodukci a hledání potravy závislí na sluchu. První Oceanbird má vyplout v roce 2025. /jš/
