Mládež má o vědu a techniku zájem, leč vědeckou kariéru nevolí

Eurobarometer provedl rozsáhlý průzkum postojů mladých lidí k vědě a technice (VaT). Bylo tázáno 25 000 lidí ve věku mezi 15 a 25 roky ve všech členských státech EU. Zjišťoval se jejich zájem o novinky obecně, a o VaT specificky, jejich pohled na vědu a vědce, ocenění některých vědeckých inovací, názory na zdravotní rizika spojená s některými faktory VaT a jejich osobní zájem o studium vědeckých předmětů v budoucnosti. V dotazovaném panelu projevilo 67 % respondentů zájem o novinky z VaT, avšak téměř 90 % o novinky z kultury a zábavy. Zájem o novinky ze sportu má 67 % dotázaných, ale jen 45 % o novinky ze světa ekonomiky a politiky. O VaT mají větší zájem mladí muži než ženy. V rámci VaT je největší zájem o nové vynálezy a technologie a o Zemi a životní prostředí. O tato témata se zajímá silně nebo dosti 90 % dotázaných. Populární je také zdraví a medicína a informační a sdělovací technologie. Dvě třetiny mladých se zajímají o vesmír a hvězdy. Na otázku zda věda přináší více prospěchu než škody 82 % dotázaných odpovědělo, že prospěch. Souhlasné stanovisko je také k názoru, že věda může zlepšit kvalitu života a omezit bídu a hlad. Nicméně, tři čtvrtiny souhlasily s názorem, že v současné době je výzkum příliš ovlivněn zájmem na dosažení zisku. Podle názoru mladých lidí by věda měla v podstatě sloužit jen k rozvoji poznání. K záležitostem vědecké politiky čtvrtina dotázaných míní, že občané by měli mít hlavní slovo k použití finančních fondů pro výzkum. Pětina považuje za rozhodující v této záležitosti stanovisko vědeckého společenství a jen 18 % si myslí, že hlavní slovo má mít vláda. Zhruba 16 % by financování svěřilo výzkumným organizacím, 13 % Evropské unii, ale soukromé podniky nebo média by volily jen 2 % dotázaných Přesto, že průzkum vyjevil zájem mladých lidí o výzkum a pochopení pro jeho společenskou důležitost, o studium v tomto směru je mnohem menší zájem. Jen 19 % je rozhodnuto studovat sociální vědy a humanitní předměty. Pro biologii a medicínu je to 13 %, inženýrství a přírodní vědy chce studovat jen 11 %, respektive 10 % respondentů. O studium matematiky má zájem pouze 8 % dotázaných. Výsledky komentoval komisař pro vědu a výzkum Janez Potočník. Potěšil ho zájem mladých o vědu, ale malý zájem o inženýrské a vědecké studium vyvolává obavy. Také rozdíl mezi muži a ženami není žádoucí. Bude nutno tyto trendy změnit, protože talentované a vzdělané mozky jsou v globální konkurenci největším bohatstvím EU, míní komisař Potočník.