Mistral pohání Renault tým v závodech F1

Superpočítač Mistral, umístěný v novém CAR centru francouzské stáje F1, je chlazen vysoce výkonným systémem InfraStruXure společnosti APC ze skupiny Schneider Electric. V symbióze obou špičkových zařízení je i naděje pro úspěchy nové verze závodního vozu R 29. S motem „Zpátky do budoucnosti“, které symbolizuje návrat Renaultu k dřívějším mistrovským titulům ve Formuli 1 z let 2005 a 2006, jsou spojeny také významné investice do výzkumné podpory nového monopostu R 29 pro sezónu 2009. Stáj Renault, jejímž šéfem je Flavio Briatore a jezdeckou jedničkou exmistr světa Španěl Fernando Alonso, od této nové verze očekávají nadějné výsledky. Z historického pohledu patří Renault k nejvýznamnějším týmům, které kdy vstoupily do mistrovství světa formule 1. Francouzi zahájili v 70. letech minulého století nástup přeplňovaných motorů a přestože se v éře turba titulu mistra světa nedočkali, průkopnictví jim z tohoto období už zůstává. Moderní F1 vyžadují mimořádnou péči všech, kteří je vyvíjejí a konstruují. Málokteré jiné automobily jsou tak laskány a hýčkány. Důvod je zřejmý. Extrémně vysoké rychlosti, nadstandardní nároky na prakticky všechny díly a součásti vozu, maximální snaha o bezpečnost konstrukce i pilota, sportovní ambice zvítězit, mezinárodní prestiž značky a soutěžního týmu. Klíčem k úspěchu je zkonstruovat a seřídit vozy tak, aby byly konkurenceschopné na rovinkách a dokázaly se rovněž co nejefektivněji vypořádat s odstředivými silami v zatáčkách. S každým dalším závodem stojí Formule 1 – pro mnohé méně zasvěcené možná s překvapením - před velkým aerodynamickým dilematem a před novou výzvou. Tento problém je vždy nutno řešit samostatně, neboť neexistuje žádné univerzální seřízení vozů, které by fungovalo perfektně na všech tratích. Skutečným uměním dnešních závodů F1 je přiblížit se dokonalosti více než konkurenční stáje. Jednotlivé monoposty se dolaďují pomocí nejvýkonnějších počítačů, v aerodynamickém tunelu a i na samotném okruhu. Stabilizátory i aerodynamické deflektory musejí splňovat předpisy podobně jako difuzor ve spodní části zádi vozu. Veškeré snahy směřují k co nejdokonalejšímu usměrnění proudu vzduchu a k vytvoření co největší přítlačné síly. Také pro vývojové práce na monopostu R 29 využívá Renault metodu CFD (Computational Fluid Dynamics - počítačové modelování proudění tekutin), umožňující virtuálně simulovat aerodynamické charakteristiky vozů. Je to moderní a přesná metoda, jak pomocí matematiky, fyziky a výpočetní techniky studovat děje probíhající při proudění tekutin. Takto lze ovšem získat představu nejen o proudění, ale i o přenosu tepla, změnách skupenství, chemických reakcích při spalování, mechanicky vyvolaném pohybu a o řadě dalších souvisejících jevech. Například přítlačná křídla tlačí vůz F1 k vozovce takovou silou, že spolehlivě projede zatáčkou i při rychlosti 200 kilometrů v hodině. Přítlačná síla je sice zapotřebí v zatáčkách, ale dlouhá cílová rovinka vyžaduje naopak co nejmenší odpor. Při řešení tohoto problému hraje roli rovněž aerodynamika podvozku, spodní části, podlahy a četné další komponenty vozu. Je nutné na minimum snížit proud vzduchu kolem karoserie, tak aby na jednotlivé její části přitékalo jen jeho určité množství. Důležitým faktorem je i rychlost, směr větru a další parametry. CFD nekonkuruje zkouškám v aerodynamickém tunelu, spíše je doplňuje. Například během vývoje nového předního křídla se nejprve vyhodnocuje mnoho variant ve dvojrozměrné analýze a poté další ve trojrozměrné. Nejslibnější verze se nakonec vyrobí pro zmenšený model a testuje v aerodynamickém tunelu. CFD tak umožňuje velmi efektivní využívání celého zařízení. Za svůj obdivuhodný výpočetní výkon však superpočítač Mistral platí velkou spotřebou elektrické energie a značnými tepelnými ztrátami. Proto si vývojový tým objednal u americké společnosti American Power Conversion (APC) ze skupiny Schneider Electric zařízení InfraStruXure se systémem horké uličky Hot Aisle Containment System (HACS), na němž aplikace pro výpočty dynamiky proudění může běžet 24 hodin denně. Zařízení, které na základě uzavřené dohody o technickém partnerství společnost APC dodala Výzkumnému centru pro výpočty dynamiky proudění týmu F1 ING Renault, zahrnuje dvě InfraStruXure HACS spolu s rackovým zařízením NetShelter, chladicími jednotkami InRow, nepřerušitelnými záložními zdroji Symmetra a monitorovacími aplikacemi Netbotz s kamerami průmyslové televize. Řešení navíc doplňuje software InfraStruXure, centralizovaná platforma pro správu fyzické infrastruktury se sledováním zařízení v reálném čase, okamžitým upozorňováním na problémy a schopností rychle hodnotit a řešit kritické situace ve fyzické vrstvě. Milan Bauman