Mezinárodní program přijde
na šest miliard eur ? Na výzkumu
reaktorů na tekuté fluoridové
palivo se podílejí vědci z Řeže
Rychlý rozvoj současné jaderné
energetiky může způsobit, že se
zásoby uranu vyčerpají už kolem
roku 2050. S tímto překvapivým
tvrzením přišel Frank Carré z francouzského
Komisariátu pro atomovou
energii (CEA) zastřešujícího
civilní i vojenské jaderné programy.
Vyhnout se této slepé uličce lze pouze
urychleným zavedením reaktorů
tzv. čtvrté generace. První demonstrační
sodíkem chlazené rychlé
reaktory nového pokolení se mají
začít stavět ještě v tomto desetiletí
a kolem roku 2015 se začne připravovat
sériová výroba a výstavba
jimi vybavených energetických
bloků, dodává Carré.
Hrozící nedostatek uranu odvrátí
díky lepšímu využití jejich energetického
potenciálu. Stávající zařízení
ho využívají z pouhých 4 %, nové
technologie to dokáží až z plných
20 %. Současně se v nich odbourávají
i nejnebezpečnější štěpné produkty,
kvůli nimž by se tzv. vyhořelé,
přesněji řečeno použité palivo
ze současných jaderných elektráren
muselo skladovat stovky tisíc let.
Potřebu ukládání podstatně menšího
množství jaderného odpadu tak
snižují na pouhé stovky let.
Mezinárodní výzkum 6 typů
jaderných reaktorů čtvrté generace
(GIF) přijde na 6 miliard eur; třetina
z toho připadne na vypracování
studie proveditelnosti. Běžná
energetika počítá vedle sodíkových
i s dalšími rychlými reaktory
chlazenými olovem a plynem,
dále se zařízením na tekuté palivo
a superkritickými a vysokoteplotními
reaktory. Zejména poslední se
budou využívat pro výrobu vodíku,
jenž má v dopravě v příštích desetiletích
nahradit docházející ropu.
V Česku by na tyto účely stačilo 12
menších bloků ve třech lokalitách
o celkovém elektrickém výkonu
shodném se sedmi temelínskými
bloky, odhaduje šéf Ústavu jaderného
výzkumu v Řeži František
Pazdera.
Vedle vodíkového hospodářství
se jejich levná energie uplatní
v cementářství, papírenství, petrochemii,
chemickém průmyslu a hutnictví
železa i neželezných kovů,
připomíná Frank Carré. Pomohou
řešit i možná největší problém
budoucnosti lidstva, totiž nedostatek
pitné vody – energii atomového
jádra lze využívat i při odsolování
mořské vody.
Mezinárodní fórum GIF tvoří
USA, Kanada, Euratom a samostatně
ještě Francie a Velká Británie,
dále Švýcarsko, Japonsko,
Jižní Korea, Jihoafrická republika,
Argentina a Brazílie. V roce 2006
se k němu připojily Rusko a Čína.
Do tříčlenného mezinárodního řídicího
výboru pro výzkum reaktorů
na tekuté fluoridové palivo vytvořeného
v roce 2005 byl za Euratom
jmenován Miloslav Hron, z Ústavu
pro jaderný výzkum v Řeži. /egy/
