Pokračování ze str. 1
Do výroby bezchybného jaderného paliva se zapojí i české fi rmy. V průběhu mezinárodní konference IAEA, která se konala na konci června v Petrohradě, sjednalo několik firem spolupráci na projektu výroby provozně bezchybného jaderného paliva pro reaktory VVER 1000 (vodo-vodní energetické reaktory). Memorandum podepsali zástupci ruské společnosti na výrobu jaderného paliva TVEL, ukrajinského provozovatele jaderných elektráren NAEK Energoatom, bulharské jaderné elektrárny Kozloduj a českého ČEZ. Cílem projektu je dosáhnout nulového výskytu netěsností palivových proutků. Společnost TVEL již v průběhu minulého roku podepsala s jednotlivými účastníky projektu dvoustranné dohody (s ČEZ v listopadu 2012) a čtyřstranné memorandum tyto dílčí dohody sjednocuje. V současné době již fungují čtyři pracovní skupiny, které se zaměřují na problematiku projektování, výroby, provozu a manipulace s ozářeným palivem. V jaderném palivu se v současnosti netěsné proutky vyskytují velmi zřídka, zhruba v jednom případě z milionu. Záměrem projektu však lze i takto malou kazovost odstranit. „Bezporuchový provoz paliva zvýší bezpečnost, sníží výrobní ztráty, bude přijatelnější ekologicky a přinese rovněž ekonomické výhody,“ uvedl při podpisu smlouvy viceprezident společnosti TVEL Petr Lavrenjuk. Za Českou republiku se projektu kromě ČEZ účastní také ÚJV Řež a společnost ALVEL (podíl v ní má česká fi rma ALTA a ruský TVEL). Vědecko-inženýrské centrum ALVEL se podílí nejen prostřednictvím zmíněných pracovních skupin, ale i tím, že pro projekt vytvořilo pracovní portál k řízení prací a výměnu informací. Palivové proutky jsou hermeticky uzavřené trubky obsahující jaderné palivo. Svazek palivových proutků tvoří palivový soubor. V každém reaktoru JE Temelín je například uloženo 163 palivových souborů, z nichž každý je sestaven z 312 palivových proutků.
FÓRUM ATOMEXPO 2013 Souběžně s konferencí IAEA se v Petrohradu uskutečnilo také fórum Atomexpo, které doprovázela výstava výrobců technologií pro jadernou energetiku. Na ní se představilo více než 100 fi rem z Ruska i ze zahraničí. Organizátorem akce byla ruská státní společnost Rosatom. Hlavním cílem fóra bylo umožnit čelním představitelům jaderného průmyslu vyměnit si zkušenosti a poznatky o zavádění nejnovějších technologií do praxe a představit své produkty a služby odborné veřejnosti. Diskutovalo se kupříkladu o nových možnostech mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, mezinárodní legislativě, modelech fi nancování výstavby jaderných elektráren či ochraně životního prostředí. Na doprovodné výstavě byly kromě stánku samotného Rosatomu – zastřešující organizace ruského jaderného průmyslu – samostatně zastoupeny také společnosti, jež jsou jeho členy, například TVEL, Atomenergoproekt, Atomenergoprom, Atomenergomash či OKB Gidropress, ale také další výrobci a dodavatelé zařízení a komponent pro jaderné elektrárny, výrobci softwaru pro jaderný výzkum a vývoj či konzultační společnosti. Z velkých fi rem měly na Atomexpu své stánky například Alstom nebo Rolls- -Royce. Fórum bylo dobrou příležitostí k intenzivnímu dialogu a navázání či posílení kontaktů mezi státními institucemi, vědci a zástupci komerční sféry. Příkladem úspěšných jednání může být uzavření smlouvy mezi českou společností Chladicí věže a Běloruskou jadernou elektrárnou na dodávku chladicích věží nebo memorandum o porozumění, které sjednaly Rosatom, francouzský Com missariat à l'énergie atomique et aux énergies alternatives a americký United States Department of Atomic Energy. „Stejně jako energetika využívající obnovitelné zdroje produkuje jaderná energetika jen malé množství skleníkových plynů, avšak na rozdíl od obnovitelných zdrojů dokáže zajistit stabilní dodávky elektřiny, bez nichž se moderní ekonomiky neobejdou,“ vyzdvihl ve svém projevu na fóru Atomexpo přednost jaderných elektráren generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Jukija Amano. Jaderná energetika tak zůstává pro mnoho zemí jediným účinným způsobem, jak se energeticky zabezpečit a současně jak bojovat proti změnám klimatu, shodli se účastníci fóra.
RUSKO SÁZÍ NA BEZPEČNOST Na pobřeží Koporské zátoky, nacházející se ve východní části Finského zálivu, pozvolna nabývá obrysů jaderná elektrárna Leningrad II. V brzké době by měla nahradit dosluhující JE Leningrad I, kde jsou v chodu čtyři bloky černobylského typu, tedy bloky bez ochranné obálky – železobetonového skeletu, který v případě havárie brání úniku radiace do okolí. Budovaná JE Leningrad II bude osazena dvěma reaktory VVER-1200 s možností rozšíření o dva další. Jedná se o nejrozšířenější a technologicky nejpropracovanější typ jaderné elektrárny s reaktory VVER (vodo-vodní energetické reaktory). Tyto reaktory, jež vyvinula petrohradská společnost Atomenergoproekt, používají jako chladivo a moderátor lehkou vodu. Maximální výkon každého z reaktorů v tomto případě bude činit 1198,8 MW, výroba tepla by měla dosahovat 250 Gcal.h–1. Stavba této JE, jež je součástí dlouhodobého stavebního programu ruské státní organizace Rosatom, byla zahájena v roce 2007, dokončena by měla být v roce 2016. V provozuschopném stavu by měla vydržet 50 let. Konstrukčně stavba odpovídá JE v čínském Tianwanu, která funguje od roku 2007. Po dokončení má splňovat všechny současné mezinárodní bezpečnostní předpisy – bude na úrovni III+. Podle zadavatele stavby je optimální kombinací aktivních a pasivních zabezpečovacích systémů, mimo jiné je vybavena také tzv. lapačem aktivní zóny. Lapač aktivní zóny vyvinuli Rusové v roce 2001. Jedná se o kuželovitý kovový objekt o hmotnosti více než 800 t, jenž se nachází přímo pod tlakovou nádobou reaktoru. Obsahuje speciální, tzv. obětní materiál, který má v případě nehody za úkol zachytit roztavené palivo a zabránit rozběhnutí řetězové reakce. Tvoří jej směs granulí oxidů železa a hliníku. Tento materiál s taveninou interaguje a vytváří tak ochrannou bariéru. Lapače byly poprvé nainstalovány do dvou reaktorů již zmíněné JE v čínském Tianwanu, další se nacházejí v JE Kudankulam v Indii, která by měla být uvedena do provozu v příštím roce. V Rusku se instalují do všech v současnosti budovaných JE. V JE Novovoroněž se Rusům dokonce podařilo lapač o hmotnosti 137 t rutinně nainstalovat během pouhé půl hodiny. Na stavbě elektrárny Leningrad II se podílejí i čeští dodavatelé, a to hlavně armaturami a čerpadly. „Loni jsme v České republice nakoupili zařízení za zhruba 100 milionů eur a do května letošního roku jsme s českými fi rmami uzavřeli kontrakty za dalších zhruba 60 milionů eur,“ uvedl Kirill Komarov v průběhu konference o jaderných technologiích, kterou koncem června uspořádala v Petrohradě Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
BEZPEČNÝ BUDE I TEMELÍN Ruský energetický gigant Rosatom se spolu s plzeňskou Škodou JS v rámci Konsorcia MIR.1200 uchází také o dostavbu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. I v tomto případě slibuje dodat svoje nejpokročilejší zabezpečovací technologie. „Návrh konsorcia MIR.1200 se od ostatních projektů liší, protože kombinuje aktivní a pasivní bezpečnostní systémy. Tato kombinace zaručuje, že i v případě přírodní katastrofy bude jaderná elektrárna vybavená našimi reaktory bez rizika dále zásobovat obyvatelstvo a průmysl České republiky elektřinou,“ řekl náměstek generálního ředitele Rosatomu Kirill Komarov. „Ohledně dostavby JE Temelín jsme připraveni na každou eventualitu, ale doufáme, že elektrárna bude dokončena, protože to České republice přinese prospěch – spolehlivý a bezpečný zdroj energie pro příští desetiletí. V současné chvíli je třeba říci, že šance ohledně získání zakázky je 50:50. Jsme však přesvědčeni, že náš návrh je pro Českou republiku optimální, takže pokud bude postup české strany transparentní, pragmatický a apolitický, náš návrh zvítězí,“ je přesvědčen Kirill Komarov. A aby Rosatom dodal své nabídce na váze, slibuje lokalizaci zakázky v ČR v objemu větším než 70 %.