Ministr životního prostředí Martin Bursík se může opřít o novou studii: české emise má snížit vyšší dovoz plynu

Do roku 2020 může Česko snížit emise skleníkových plynů až o polovinu. A to za přijatelných nákladů. Každá ušetřená tuna oxidu uhličitého a dalších plynů by stála necelé 2000 korun. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí vypracovala společnost Enviros. Dokument, který obsahuje čtyři možné scénáře, poslouží k přípravě konkrétních návrhů na omezování emisí skleníkových plynů, ale i plánů jak se s předpokládanými dopady klimatických změn v Česku lépe vyrovnat. „Do letošního podzimu předložíme vládě novou klimatickou politiku České republiky,“ oznámil ministr životního prostředí Martin Bursík s tím, že Česko by dokonce mohlo do dvanácti let omezit své skleníkové plyny dokonce až o 70 procent, ovšem náklady by byly vyšší. „České emise skleníkových plynů v roce 2006 byly 144 milionů tun oxidu uhličitého. Důsledná aplikace sedmi klíčových opatření by znamenala snížení emisí o 46 milionů tun,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí. Aby republika splnila svůj cíl, musí podle ekologické studie splnit sedm základních opatření. Patří mezi ně například náhrada uhlí zemním plynem v energetice, zvýšení biomasy při výrobě elektřiny a tepla, lepší využívání paliv v dopravě nebo zateplování domů a bytů. Uhlí má nahradit plyn Největší prostor pro snižování vypuštěných skleníkových plynů vidí Bursík v náhradě spalování uhlí za zemní plyn. Jeden ze scénářů počítá s nárůstem dovozu zemního plynu z devíti miliard m3 ročně až na 14 v roce 2050. A zároveň s nárůstem cen, za které si budou podniky nakupovat emisní povolenky, což znevýhodní spalování uhlí. Analytik Cyrrusu Jan Procházka soudí, že uvažované snížení emisí je nejspíše reálné. „Nerozumím ale tomu, proč bychom to měli dělat,“ uvedl Procházka s tím, že by se tak Česká republika stala nekonkurenceschopnou kvůli vysokým cenám energií. „O tom ale v dokumentu není ani zmínka,“ dodal. Žádná levná varianta Plynová cesta, na kterou studie sází, není podle Procházky žádnou levnou variantou. „Navíc připomínám, že cena zemního plynu, tedy konkrétně nejznámějšího obchodovaného kontraktu Henry Hub, stoupla od počátku roku o 50 procent,“ uvedl analytik. Zemní plyn není podle Procházky samospasitelná surovina, je jen ekologičtější. „I na úspory skleníkových plynů by se mělo pohlížet ekonomicky,“ podotkl Procházka. Náklady, které si vyžádá snížení emisí skleníkových plynů na polovinu současného množství, se podle studie pohybují pod hranicí 2000 korun za ušetřenou tunu skleníkových plynů. Nejdražší opatření by byla například investice do vybudování podzemního úložiště skleníkových plynů či sázka na fotovoltaiku, míní ministerstvo. další Te melín ne Scénář nepočítá do roku 2050 s výstavbou další jaderné elektrárny ani s prolomením limitů těžby uhlí, podle studie by však měla být prodloužena životnost jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Podle Procházky zelení jadernou energii nepochopili. „Čistější energii si můžeme jen těžko představit, a tak by ji měly strany tohoto typu spíše podporovat a bojovat zejména proti zastaralým uhelným elektrárnám,“ uvedl. České emise skleníkových plynů v roce 2006 činily 144 milionů tun oxidu uhličitého. Kdyby se důsledně využila vyjmenovaná opatření, mohly by v roce 2020 klesnout o 46 milionů tun. Další snížení emisí by přinesla menší opatření. Celkem by tak mohly emise oxidu uhličitého klesnout v roce 2020 o tři tuny na jednoho obyvatele Česka. V současnosti připadá na jednoho Čecha zhruba 12 tun oxidu uhličitého ročně. Alena Adámková