Projekt rekonstrukce největší
české hnědouhelné elektrárny
Prunéřov II, kterou naplánoval
ČEZ, nabírá na obrátkách:
a to nejenom inženýrsky, ale
i právně. Plány ČEZu v procesu
hodnocení vlivů elektrárny
na životní prostředí (EIA) totiž
úspěšně napadli právníci programu
GARDE ze sdružení EPS.
Ministerstvo životního prostředí
následně vrátilo ČEZu dokumentaci
pro elektrárnu k přepracování.
Požaduje, aby byla
navržena efektivnější technologie.
Ta by mohla vést k úspoře až
půl milionu t uhlí ročně.
Oč konkrétně jde právníkům
a ekologům? Skupina ČEZ předložila
MŽP ČR projekt, jenž počítá
s implementací technologie, která
nedosahuje parametrů tzv. nejlepších
dostupných technik. ČEZ ve své
dokumentaci navrhl zvýšení účinnosti
elektrárny z dnešních 32,8 %
pouze na 38 %, přestože MŽP ČR
uložilo v závěrech zjišťovacího
řízení již v červenci 2008 zpracovat
variantu s účinností minimálně 42%.
Účinnost 42-45 % by měl Prunéřov
dosahovat i podle zákona o integrované
prevenci a podle předpisů EU.
Na tento závažný rozpor s právními
předpisy v průběhu procesu hodnocení
vlivů na životní prostředí, do
něhož se s obdobnými výhradami
zapojilo také hnutí Greenpeace, upozornili
MŽP ČR již citovaní právníci
GARDE ze sdružení EPS. MŽP ČR
po ČEZu opětovně požaduje, aby
doplnil dokumentaci EIA tak, aby
počítala s technologií, která zvýší
budoucí účinnost elektrárny minimálně
na 42 %.
Proč je účinnost elektrárny tak
důležitá? Z odborných studií vyplývá,
že každé 1 % získané na účinnosti
může redukovat emise skleníkových
plynů zhruba o 2-3 % a adekvátně
klesá i spotřeba uhlí. Průnéřov je přitom
největším zdrojem emisí skleníkových
plynů v ČR. Pochází odtud
5,1% veškerých emisí CO2. ČEZ
by přitom neměl mít vážné problémy
s volbou optimální technologie.
Rekonstrukci a implementaci technologie
s účinností přes 42,5 % plánuje
i v další hnědouhelné elektrárně, konkr.
v Ledvicích.
Od moderních technologií, které
umožní zvýšit účinnost elektráren
(nejenom Prunéřova II) alespoň na
42 %, MŽP ČR ustoupit nehodlá.
Neakceptovalo také ujištění, že se
modernější turbíny či kotle, než které
navrhl ČEZ ve své dokumentaci EIA
k modernizaci třech bloků Prunéřova,
nevyrábí.
„Turbíny, které mohou pomoci
účinnost elektrárny zvýšit minimálně
na 42 %, nabízejí přinejmenším dva
dodavatelé,“ uvedl v této souvislosti
náměstek ministra životního prostředí
Aleš Kuták. „Modernizace uhelné
elektrárny je velká investice. Je
logické využít to nejmodernější, co
se nabízí a nezakonzervovat českou
energetiku v technologiích z konce
minulého století. ČEZ o tomto
požadavku ví minimálně 7 měsíců.
Proto jej nemohlo překvapit vrácení
dokumentace k dopracování. Neobsahovala
to, co jsme požadovali.“ /uai/