Díky vyspělému sklářskému průmyslu mají u nás minerální izolace dlouholetou tradici. Vedle budov je lze v současnosti najít i při výrobě domácích spotřebičů a automobilů, na zelených střechách či v zemědělství. Minerální vlna má dlouhou životnost, je ekologická a zcela nehořlavá. Většina spotřebitelů využívá výhod minerální izolace každý den, aniž si to uvědomuje. „V budovách strávíme 90 % svého života a nejméně 30 % ze všech zateplených nemovitostí v ČR je izolováno právě minerální vlnou,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Výroba prvního čedičového vlákna byla v bývalém Československu zahájena už v roce 1954, a to ve sklárně Nová Baňa. Jako izolační materiál se minerální vlna používá ve stavebnictví už déle než 70 let. Výrobci však své produkty neustále inovují, aby byly využitelné v co nejširším spektru odvětví. Tich á auta , úsporné a bezpe čné spotře biče V automobilovém průmyslu se minerální izolace využívá především jako tepelný a akustický izolant: zabraňuje přehřívání, tlumí zvuk motoru i vnější dopravy a zlepšuje brzdný výkon. Lze ji snadno tvarovat i řezat. Minerální izolace se aplikují jak v osobních automobilech, tak v motocyklech, autobusech i nákladních autech. Minerální vlna se používá jako výplň dveřní a střešní karoserie, k izolaci autobaterií, brzdových destiček, do tlumičů výfuku aut i motocyklů, ale třeba i do barev a nátěrů pro zvýšení jejich pevnosti. Vzhledem k rostoucímu důrazu na snižování energetické náročnosti a ekologický provoz nejen budov, ale také domácích spotřebičů, nehořlavá minerální izolace dnes představuje nedílnou součást kuchyňských sporáků, pečicích trub, akumulačních kamen a krbů. „Minerální vlna zvyšuje jejich energetickou účinnost, zabraňuje přenosu tepla ze spotřebičů do okolí a zároveň je účinnou prevencí před vznikem požáru: splňuje totiž nejpřísnější požadavky na požární odolnost. Na rozdíl od polystyrenu minerální izolace nehoří a díky tomu ani nevytváří nebezpečný jedovatý kouř nebo plyny,“ konstatuje Marcela Kubů. Zelenina nehnije , střechy unesou celou zahradu Minerální izolace našla uplatnění také v zemědělství a zahradnictví, kde se neustále hledá nový a efektivní způsob pěstování rostlin a zeleniny. Běžný substrát v pěstebních sklenících po celém světě nahrazují speciálně upravené desky minerální izolace, která má (na rozdíl od běžné stavební minerální vlny) vysokou jímavost vody. Hlavní výhodou tohoto způsobu pěstování je, že semínka či sazenice dostávají správné množství vody a živin a rostou bez herbicidů a fungicidů. Díky svému anorganickému původu pěstební desky nepodléhají hnilobě a nejsou napadány houbami ani bakteriemi. Tímto způsobem se běžně pěstují rajčata, okurky nebo papriky. Zásadní podíl mají minerální izolace na masivním rozvoji zelených střech, které v současnosti zdobí řadu průmyslových objektů, továrních hal či obchodních a administrativních center. Běžné skladby vegetačních střech se zeminou bývají kvůli vysoké hmotnosti často nerealizovatelné. Proto se volí lehčí materiál – minerální izolace. Zelené střechy zároveň fungují jako ekologická klimatizace. Ochlazují stavbu, zvlhčují okolní vzduch a v neposlední řadě narušují vznik tzv. městských tepelných ostrovů. Vlhká minerální vlákna totiž mají 10krát lepší tepelný odpor než běžná zemina a v interiéru udržují příjemný chládek i v letních tropických dnech. Naopak suchá hydroizolace střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak v budovách zajišťuje příjemné klima. „Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 °C a je tak až o 55 °C nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Ten se může v parnech rozpálit i na 80 °C. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci,“ konstatuje Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). S minerální izolací by přitom bylo možné (i dodatečně) ozelenit přes 20 % budov v řadě měst. Miner ální izolace zajistí ticho ve škole , kancel áři i nemocnici Lékařské a statistické studie dokazují, že nadměrný hluk zvyšuje stres, negativně působí na koncentraci, produktivitu a také na celkový zdravotní stav. Komplikuje komunikaci i proces učení. Z průzkumů vyplývá, že školáci neslyší až 70 % souhlásek vyslovovaných učiteli a ¾ zaměstnanců se domnívají, že jejich produktivita by byla větší, kdyby bylo prostředí méně hlučné. V nemocnicích může nežádoucí hluk zvýšit krevní tlak a rychlost dýchání. Hluk v interiéru lze snížit montáží vhodných oken, nebo obložením stěn a stropů. Akustické stropní podhledy a stěny pomáhají hluk eliminovat. V současnosti se bez nich neobejde téměř žádný administrativní, obchodní, průmyslový nebo školský prostor. /mk/
