Před třinácti lety stanul Nissan Juke u zrodu kategorie kompaktních SUV. Jak si dnes stojí jeho druhá generace tváří v tvář nepoměrně početnější konkurenci?
První Nissan Juke vynikal kromě kompaktní karoserie také jejím jedinečným a až okázale veselým a rozevlátým ztvárněním. Druhá generace je sice řešena poněkud střízlivěji, ale rozhodně není nijak nudná. Originální je už příď s oválnými hlavními světlomety a křivkami s denním svícením a blikači v křivkách nad nimi, přecházejícími v chromované okraje masky. Při pohledu z profilu vynikne plastování spodních okrajů karoserie a linie bočního zasklení, jež se setkávají v zadní části zadních dveří, kde decentně skrývají dveřní kliky. Nový Juke je jedním z čerstvých nástrojů, s nimiž Nissan nastupuje do boje na evropských trzích. Patří mezi ně také zdařilé větší typy Qashqai a X-Trail a elektromobil Ariya, jenž se stal dokonce bronzovým medailistou v posledním ročníku renomované odborné ankety evropského Vozu roku 2023 (COTY).
Jednoduchá, ale silná čtyřka v pohonu
Základem typu Juke je osvědčená platforma CMF-B aliance Renault/ /Nissan, sloužící řadě typů obou výrobců. Od začátku byla připravena na zástavbu elektrifikovaných pohonů. U nás je Juke k dispozici s litrovým přeplňovaným čtyřválcem s manuálním nebo automatizovaným řazením (+43 000 Kč) či jako hybrid, který sloužil také pod kapotou zkoušeného vozu na snímcích. Oproti adekvátně vybavenému „litru s automatem“ je jen o 53 tisíc korun dražší, ale nabízí nepoměrně zajímavější poháněcí ústrojí. Jde o hybridní agregát představený v Renaultu Clio a vynikající originálním propojením spalovací a elektrické větve pohonu a překvapivou jednoduchostí, slibující dlouhodobou spolehlivost. Základem řetězce je totiž atmosféricky plněný řadový čtyřválec s nepřímým vstřikováním. Elektromotor je vestavěn v jedinečné převodovce Multi-Mode, nabízející čtyři rychlostní stupně pro spalovací motor a dva pro ten elektrický, jemuž tím umožňuje práci v optimálních otáčkách (dokonce ani třeba elektromobil Kia EV6 s nejvyšší rychlostí 260 km/h přitom převodovku nemá). Třetím hráčem kompaktního systému je integrovaný startér/generátor, jenž oba zdroje výkonu doplňuje a umožňuje elektrickou energii vydávat i získávat, čímž zvyšuje efektivitu provozu. Seznam účinkujících zakončuje akumulátor s čistou kapacitou bezmála 1,3 kWh. Nissan Juke je v současnosti k mání ve výbavách Visia (1.0 DIG-T MT), Acenta (MT nebo AT), N-Connecta a Tekna (AT nebo hybrid) a N-Design (jen hybrid). My jsme testovali hybrid v jeho nejdostupnější verzi N-Connecta, jíž ovšem nechybí samočinná klimatizace, akustické parkovací senzory v obou náraznících ani bezklíčkové zamykání a startování. Nejlépe hybridní soustava funguje při klidné jízdě ve městě, kdy umí Nissan Juke jezdit z větší části na elektřinu. Energii získává rekuperací, ale to i ve chvíli, kdy je nutné nastartovat čtyřválec, ale s ohledem na optimální zatížení má přebytek točivého momentu. Vše pracuje zcela samočinně a bez jakýchkoli rázů, řidič má na středovém panelu dokonce k dispozici tlačítka EV (čistě elektrický provoz, když má akumulátor dostatek energie) a e-Pedal, známý z elektromobilů Nissan (rekuperace po uvolnění akcelerátoru naroste do té míry, že často není třeba přešlapovat na brzdu).
Hlavně pro městský a příměstský provoz
Výsledkem v popsaném provozním režimu je spotřeba kolem 4 l / 100 km. O litr výš lze jezdit i v příměstském provozu, zatímco dálnice tuto hodnotu posune klidně přes 6 l / 100 km, což mimochodem stále zůstává velmi rozumným výsledkem. Řízení je pohotové, nikoli však vysloveně přesné, ale i svižná jízda s Jukem je s ohledem na jeho rozměry a vyvážení příjemným zážitkem. Náklony karoserie v zatáčkách jsou minimální, a ačkoli je podvozek laděn spíše měkce, reaguje vůz na pokyny řidiče ochotně a nezáludně. Pro hybrid nejmenší dostupné, tedy sedmnáctipalcové ráfky nelze než doporučit: 60% pneumatiky účinně filtrují i ostré rázy z vozovky, a navíc se nemusíte bát, že disky odřete o obrubník. V interiéru je vše na úrovni doby, ocenili jsme zejména přehledné rozvržení pracoviště řidiče, fyzické přepínače na volantu i středové konzole a znamenitou ergonomii (jen startovací tlačítko je utopeno až kdesi před voličem převodovky). Co se kvality obkladových a čalounických materiálů týče, tak vpředu jsou dobré, ale k cestujícím na zadních sedadlech se v tomto ohledu u Nissanu od premiéry poslední Micry chovají poměrně macešsky. Zkoušený Nissan Juke potvrdil, že full hybridu se nejlépe žije v městském a příměstském režimu. Použitý alianční poháněcí systém je nejen originální svou konstrukcí, ale především plynulý, tichý a efektivní. Vůz sice neoplývá kvalitou některých materiálů a dotykový displej multimediálního systému má archaickou grafiku, ale nabízí rozsáhlou výbavu za zajímavé ceny a kompaktní stavbu, usnadňující manévrování a pohyb v omezených prostorech. Navíc Juke budí dojem skutečně odolného společníka do každé situace a na dlouhou dobu.
/Jiří Duchoň/
