Když se fyzik Alan Guth podíval
koncem července na svůj účet, musel
se nepochybně dobře bavit. Místo
původních 200 dolarů na něm svítila
částka podstatně delší. „Najednou mi
to ukazovalo 3 000 200 dolarů,“ řekl
teoretický fyzik indického původu novinářům.
Banka mu za převod peněz
naúčtovala poplatek 12 dolarů, ale jak
stoicky poznamenal profesor z amerického
MIT, „to si mohl nyní snadno
dovolit.“
A Guth nebyl sám. K velmi podobným
pohybům došlo v minulých týdnech
na účtech dalších 8 teoretických
fyziků. Každý z nich dostal 3 mil. dolarů.
Protože zákon zachování peněz
neplatí pouze pro státní tiskárny, je
jasné, že nejspíše někomu stejná částka
musela zmizet z jeho účtu.
Kdo je tím mecenášem? Ruský milionář
Jurij Milner. Či přesněji řečeno
jeho nadace, kterou založil za účelem
rozdávání peněz fyzikům. V jejím vedení
je kromě ruského investora do internetových
projektů i americký nositel
Nobelovy ceny z roku 1979 Steven
Weinberg.
Milnerovým cílem bylo vytvořit
cenu s vyšší dotaci, než má slavná Nobelova
cena (která mimochodem musela
v letošním roce odměnu o pětinu
snížit). Peněžní odměna je v současných
poměrech trojnásobná. V hlavní
kategorii pojmenované Základy fyziky
každý oceněný obdrží po třech milionech
amerických dolarů (cca 61 mil.
Kč). V příštích letech se mají také
pravidelně udělovat i tři prémie pro
začínající vědce. Ti ale dostanou „jen“
po 100 000 dolarech (cca 2 mil. Kč)
a jejich kategorie ponese název Nové
obzory ve fyzice.
Stejně jako její starší a chudší nobelovská
sestra má být „Milnerova cena“
udělována každým rokem. Tím podobnosti
končí. Bohužel pro jiné obory
je cena určena výhradně pro fyziky.
Udělovat se má přitom ve dvou kategoriích.
Na rozdíl od Nobelových cen
ji může ovšem dostat i vědec, jehož
výzkum nebyl experimentálně ověřen.
Vlastně neexistují žádná omezení
a může ji dostat prakticky kdokoliv, pokud
ho ovšem navrhne a schválí výbor
pro udělování ceny. Letošní vítěze, 9
fyziků včetně tří ruských vědců, vybral
Milner, který vystudoval teoretickou
fyziku na Moskevské státní univerzitě.
Pro úplnost uvádíme všechna jména:
Nima Arkani-Hamed, Alan Guth, Alexej
Kitajev, Maxim Končevič, Andrei
Linde, Juan Maldacena, Nathan Seiberg,
Ashoke Sen, Edward Witten.
Mezi laureáty najdeme v podstatě
jenom významná jména současné fyzikální
scény. (Mimochodem, všichni
působí na špičkových amerických univerzitách.
V tomhle je Milnerova cena
„Nobelovkám“ přece jen podobná.) Jejich
přínos je nezpochybnitelný.
Například Alan Guth je známý jako
propagátor myšlenky infl ace vesmíru.
Tou se v podstatě vysvětluje, jak rostl
vesmír po Velkém třesku. Což byl
problém, který se teoretikům dlouho
nedařilo uspokojivě vysvětlit. Podobně
významný je i příspěvek dalších 8
oceněných, takže na výběr oceněných
v prvním ročníku si nikdo z odborných
kruhů nestěžuje.
Do budoucna by to mělo být snad ještě
lepší. Řady výboru pro výběr laureátu
se mají každý rok rozšiřovat o jména
oceněných, takže rozhodovat budou
výhradně odborníci a znalci oboru.
Samozřejmě, teoreticky by mohli ceny
udělovat opakovaně sami sobě, ale to
snad ve skutečnosti opravdu nehrozí.
Naopak, cena je svým způsobem velmi
originální a do budoucna by mohla
být podstatně méně „zkostnatělá“ než
ceny Nobelovy. Švédská akademie věd
totiž tradičně ceny fyzikům neuděluje,
dokud jejich myšlenky nejsou experimentálně
ověřeny (proto nejspíše brzy
čekejte Nobelovu cenu pro Petera Higgse).
Řada brilantních fyziků pak musí
na ocenění čekat i desítky let či donekonečna,
dobrým příkladem té druhé kategorie
bude asi Stephen Hawking. Který
ovšem, mimochodem, zrovna peníze
nepotřebuje. Na účtu bude mít určitě
o mnoho více než 200 dolarů.
Ale abychom se nenechali odvést
penězi od důležitějších věcí: Milner se
pro model odměňování před potvrzením
rozhodl i proto, že chce ocenit záporné
výsledky. Tento aspekt ceny by
neměl zapadnout, je skutečně unikátní.
Negativní výsledky přitom k vědě patří
a patřit musí. Jejím základem je vyvracení
hypotéz, nebo chcete-li, bloudění
po slepých uličkách. Které by, pravda,
měly čas od času někam vést.
Originální je i vysvětlení, proč Jurij
Milner cenu založil. Vystudovaný fyzik,
ovšem svou vlastní vědeckou prací
byl prý sám zklamán, a začal se tedy
věnovat jiným věcem. V divokých letech
ruské privatizace se vrhl na podnikání.
Jako zakladatel investičního
fondu DST Global a ruské internetové
fi rmy Mail.ru si vede tak úspěšně, že
jej časopis Forbes letos jako jediného
Rusa zařadil do stovky nejúspěšnějších
investorů na světě (29. místo).
O jeho ruské minulosti se ale dnes
příliš nemluví. Nyní je považován
v podstatě za investora z Křemíkového
údolí. Má nebo měl majetkovou
účast v projektech jako je Facebook,
Groupon, Twitter, Spotify, ZocDoc
nebo Zynga. Jeho soukromé jmění se
odhaduje zhruba na miliardu dolarů.
Hodnota fondu dnes nazývaného Mail.
ru Group, který zakládal, se odhaduje
na přibližně 12 miliard dolarů. Jistě,
toto číslo se může rychle změnit, internetovou
bublinu jsme v nedávné
minulosti jednu měli. Teď se ovšem
za jejich ceny nejspíše budou modlit
fyzikové celého světa. Josef Janků
