Česká republika pokračuje v plnění závazků při rozšiřování podílu alternativních zdrojů energie ve svém národním energetickém mixu. Nyní bude muset ve spolupráci s Berlaymontem posoudit, zda u nás nedochází k jejich tzv. překompenzaci. „Co to znamená pro další projekci a výstavbu AZE nás pro provozovatele již existujících, provozovaných a tudíž i podporovaných zdrojů?“ zeptali jsme se náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Lenky Kovačovské, Ph.D. Pro všechny členské státy EU obecně platí, že jakákoliv poskytovaná veřejná podpora (investiční i provozní) nesmí narušovat fungování vnitřního trhu EU a musí být v souladu s příslušnými pravidly Evropské komise. Zároveň poskytování podpory ať individuální, nebo prostřednictvím nějakého širšího schématu (typu podpora POZE na základě zákona) podléhá schválení ze strany Evropské komise. V případě podpory pro zdroje nově uváděné do provozu jsou dnes při udělování podpory/dotace zavedeny ex ante mechanismy, které by měly zabránit nepřiměřenému (tzn. trh křivícímu) čerpání podpory. Tyto zdroje tudíž nejsou zatíženy do budoucna posuzováním z hlediska překompenzace. Dá se proto předpokládat, že další rozvoj výstavby zdrojů by z tohoto pohledu neměl být ovlivňován. V případě starších zdrojů proběhne především kontrola u souběhu několika podpor. Dopady na tyto zdroje nelze nyní (bez provedené kontroly) paušálně uvést a indikovat. O jak velký počet zdrojů, které budou muset být postupně zkontrolovány, se jedná? V jakém termínu příslušná řízení proběhnou? V případě podporovaných zdrojů, které jsou již v provozu, předpokládáme (na základě informací, které máme k dispozici), že z poměrně velkého celkového počtu zdrojů by pod kontrolní mechanismus spadalo pouze cca 10 % z celkového počtu zdrojů, které ale přitom čerpají většinu z vyplácené podpory. Kontrolní mechanismus by měl být (podle požadavku uvedeného v rozhodnutí Evropské komise) zaveden a poprvé pro nejstarší zdroje implementován do února 2019. Jaký mechanismus kontroly k tomu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připraví? Bude kvůli němu třeba upravit platnou legislativu? Naše ministerstvo připraví mechanismus kontroly, který bude v souladu s požadavky EK. Jsou uvedeny v jednotlivých rozhodnutích Evropské komise o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem EU. Naší snahou je, aby mechanismus kontroly byl harmonizovaný pro všechny podporované zdroje, které čerpají podporu, a zároveň aby byl co nejúčinnější a administrativně nejefektivnější. Ano, k ukotvení mechanismu kontroly bude třeba upravit legislativu. Primárně půjde o zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a některé jeho prováděcí vyhlášky. Pokud se v konkrétních případech prokáže, že stávající kombinace investiční podpory a dotovaných výkupních cen je u konkrétních zdrojů vysoká, které kompetentní orgány a jak budou postupovat? Při identifikaci překompenzace podpory budou zavedena Evropskou komisí akceptovatelná opatření. Ta zajistí, aby k překompenzaci podpory nedocházelo. Kompetentním orgánem pro zavedení a praktické provádění kontrolního mechanismu budou v podstatě všechny orgány a subjekty, které se dnes v systému podporovaných zdrojů energie „pohybují“ – jedná se tedy o Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a o poskytovatele podpory o společnost OTE. Co se týká další ekologizace výroby energie a tepla z fosilních zdrojů, ČR bude muset v příštích letech splnit rovněž přísnější evropské limity vypouštěných škodlivých látek do ovzduší, mj. oxidů dusíků a rtuti? Jaká opatření v tomto směru chystá vaše ministerstvo vůči výrobní sféře a jaké investice to odhadem vyvolá na straně provozovatelů zdrojů? V případě ekologizace výroben energie a tepla z fosilních paliv je třeba vzít v úvahu, že tato problematika je „rozprostřena“ mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí. Do ekologizace výroben již byly vloženy velké finanční prostředky. Podle informací, které máme k dispozici, většina zásadních modernizačních projektů v teplárenství je dokončena. Celkové investice v teplárenství do ochrany ovzduší od roku 2013 již dosáhly 19 mld. Kč. V příštích letech ještě proběhne několik významných investic ve velkých teplárnách a bude nabíhat vlna modernizace středních i menších zdrojů. Do roku 2022 bude potřeba v teplárenství investovat dalších nejméně 5 mld. Kč. V případě výroben elektřiny (mimo teplárenství) – investice do ekologie dosáhly již mnoha desítek miliard korun. Další investice do plnění ekologických limitů budou samozřejmě odvislé především od evropské legislativy v oblasti integrované prevence a omezování znečištění v rámci nejlepší dostupné techniky (BAT, BREF). /wa/
