Veselý průvod po městě, ještě víc živá oblast Brera či Lambrate, napěchované metro na výstaviště Rho, plné uličky Zony Tortony, to a mnoho dalšího znamená Design Week v severoitalské metropoli. Pořád ještě ze setrvačnosti říkáme, že jedeme na nábytkový veletrh, ale už to není přesné, i když Salone Internazionale del Mobile má v dubnovém Milánu pořád velmi významné místo. Letos ho navštívilo bezprecedentních 372 151 lidí. Salon se narodil v roce 1961, a za nábytkem se tehdy jezdilo do města na starou Fieru, kde se konala také Moda Milano apod. Dnes je tam nejnovější část Milána, na jejímž vzniku pracovala Zaha Hadid, Daniel Libeskind a Arata Isozaki. Proměna s Rho V roce 2005 dostali vystavovatelé v Miláně nového „mamuta ze skla a oceli“ – výstaviště Rho. Dneska těsně sousedí s Expem, které se před výstavním areálem rozložilo v loňském roce. Ale vraťme se k tématu. Někdy po otevření Rho se začaly dít věci. Část avantgardnějších vystavovatelů a designérů se trhla, snad aby je oficiózní a poněkud monstrózní výstaviště nějak nesvazovalo. Obsadili starou průmyslovou čtvrť Tortona, kde začaly ožívat staré sklady, dílny, průmyslové objekty. Časem mezi uličkami vyrostlo i výstaviště, i když komorní, dnes je tam hlavní plocha Zony Tortony – Studio Piú. Ano, názvy se různě měnily a není to pro nás podstatné, důležité je, že nábytek s designem se prolnuly celým městem. Vznikly postupně i další nové výstavní zóny, zapojily se university, showroomy v centru města, mnozí vystavovatelé jsou zastoupeni na Tortoně i Rho, Rho má stále pod patronací studenty a začínající designéry (Salone Satelite) a nikomu už to snad tolik nevadí. Možná to milánští organizátoři cítí jinak, nevím, ale nikde nemáte pocit nevraživosti. Je jen na vás, jestli chcete vidět oficiální trendy a směr, kterým se ubírají renomované značky v čele s designéry světových jmen, nebo se couráte po městě, nasáváte atmosféru a hledáte svěží nápady. I na výstavišti najdete mladistvé úlety, i v ulicích můžete objevit kvalitu. Design Week 2016 Tento název, rozšiřující se po různých metropolích jakoby zastřešoval svátek všeho, co s bydlením souvisí, aniž by na někoho nějak tlačil a něco přikazoval. Zahajovací průvod městem byl veselý a uvolněný, jakoby nikdy nepadla po teroristických útocích věta, že: Tam, kde se shromáždí 5000 lidí a víc, hrozí nebezpečí. V rámci Fuori Salone – to je dnes oficiální název už také komerčního uskupení, které vychází ze Zony Tortona, bylo připraveno plno trháků, záleželo jen na lidských silách jednotlivce, jestli je obsáhne. Za všechny zmiňme aspoň otevření instalace Casa Vitra renomované švýcarské značky, kterou dobře známe i u nás. Nizozemská návrhářka Hella Jongerius zahájila před 10 lety výzkum, zaměřený na možnosti barev, materiálů a textur, a teď tu vznikla instalace jako knihovna těchto barev a materiálů z portfolia značky Vitra. Byli jste snad už někdy v knihovně barev? Je to zážitek. Ti, kteří vědí, co od Zony Tortona očekávat, nevynechají adresu Via Savona 72. Tam totiž má svoji neobvyklou a vždy velmi krásnou expozici značka Moooi. Syrové prostředí bývalé nejspíš tovární haly je rozčleněno sem tam příčkami, a z nich vychází koncept. Byly tu například historické kulisy v podobě obřích dobových fotografií, které působily, jako byste mohli za chvíli vstoupit na široké zámecké schodiště či do zámecké chodby, a mezitím nábytek a svítidla značky, která je sama o sobě originální. Letos však stěnám dominovaly fotografické záběry, dokumentující starý průmysl. Historické textilní stroje, které ostatně ještě v nedávné minulosti byly běžnou součástí našich textilek, střídala mohutná soukolí, šrouby a matice s náznaky rezu, staré lokomotivy apod. Industriální odkaz je stále přítomný v hlavách designérů, navrhujících předměty pro současné bydlení, a i když tento styl trochu pominul, nezmizel. Rozhodně zůstala úcta k řemeslu, naprosto čistý, dokonale dotažený detail, kvalitní materiál, láska ke dřevu i kovu a sem tam i zdobný retro prvek. Konkrétně si o tom ale povíme příště. Dnes jsme vás jen chtěli vtáhnout do pestrého světa, který se v Milánu otevírá každý rok v dubnu. Kdo ví, možná se tam příští rok někde potkáme. Vladimíra Storchová Foto: Fuori Salone
