Ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR ve vědeckém areálu v pražské Krči uvedli do provozu špičkový konfokální mikroskop Leica v rámci projektu BrainView. Je zaměřen na výzkum neurovývojových a neurodegenerativních onemocnění, jako jsou autismus, epilepsie, Alzheimerova a Parkinsonova choroba. „Investice činí téměř 17 milionů korun,“ řekla nám RNDr. Lucie Kubínová, CSc., ředitelka Fyziologického ústavu Akademie věd. „Více než 90 procent nákladů uhradil Evropský fond regionálního rozvoje v rámci operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Jen 7 procent bylo pokryto z vlastních prostředků ústavu.“ Mikroskop budou používat ale i vědci z jiných vědeckých pracovišť a vysokých škol. Umožňuje v současnosti nejvyspělejší zobrazovací metody. Navrhovaný systém zajistí vědeckým týmům ve Fyziologickém ústavu AV ČR metodickou úroveň v oblasti optického mikroskopického 3D zobrazování biologických vzorků srovnatelnou s nejvýznamnějšími světovými pracovišti. Tyto mikroskopické techniky hrají důležitou roli při studiu fyziologických a patofyziologických procesů na úrovni buněk i tkání. Výhody dvoufotonové mikroskopie, tedy lepšího snímání v hloubce tkáně a menšího vysvěcování barviva, se projevují například při snímání mozkové tkáně. Nový mikroskop tak umožní pokročilé studium onemocnění, jako je například epilepsie, Alzheimerova a Parkinsonova choroba a pomůže hledat nové léčebné postupy. Současný kvalitní biologický výzkum vyžaduje snímání vzorků s vysokou selektivitou a dobrým prostorovým a časovým rozlišením, jaké dosahují moderní špičkové konfokální mikroskopy. Nový laserový skenovací konfokální mikroskop s dvoufotonovou excitací rozšíří možnosti špičkového výzkumu, ale i technické a časové kapacity pokročilé mikroskopie ve Fyziologickém ústavu AV ČR. Mikroskop disponuje superkontinuálním zdrojem excitace (bílým laserem), infračerveným pulsním laserem pro dvoufotonovou excitaci a vybuzení druhé harmonické frekvence. Jeho jedinečná konstrukce umožňuje multispektrální snímání živých buněk s až osminásobným barvením. Systém je vybaven citlivými hybridními detektory umožňujícími použít menší výkon excitačního laseru u citlivých vzorků a také skenování infračerveným pulzním laserem do větší hloubky vzorku, což usnadní zkoumání např. mozkové tkáně, nádorů a jejich okolí. Resonanční skener umožní sledování rychlých dějů v buňkách. Zabudovaný systém automatického udržování ohniskové roviny umožní dlouhodobé snímání živých buněk, v tkáňových kulturách či na živých zvířatech. /ks/
