Nepatrné kuličky tvořené směsí lidských buněk a 3D tkáňových struktur, které jsou jednodušší než organoidy, by mohly zastoupit řadu experimentů prováděných na lidech. Medicína se neustále potýká s tím, že na lidech není možné z důvodu vysokých rizik provádět řady experimentů. Odborníci proto vyvíjejí různé důmyslné postupy a modelové systémy, které by experimenty na lidech do jisté míry nahradily. Tým vedený Xilingem Shenem z amerického institutu Terasaki Institute for Biomedical Innovation (TIBI), který vyvíjí a testuje nové postupy tvorby mikroorganosfér (nebo také mikroorganokuliček — MOS — micro- -organospheres), zjistil, že jejich MOS nabízejí široké možnosti využití v klinické praxi. Prokázali, že mohou být použity jako mikroskopičtí avataři lidských pacientů pro výzkum virových infekcí či imunitních buněk nebo testování rozmanitých léků. Shenův tým vyrábí mikroorganosféry emulzní MOS technologií. Její výhodou je také to, že mikroorganosféry mohou být vyráběny velmi rychle, na automatickém zařízení. Badatelé použili mikroorganokuličky v řadě experimentů, prvních svého druhu. Potvrdili, že je lze vyrobit z rozmanitých typů tkání. Jejich mikroorganosféry si udržují strukturu, schopnost diferenciace a exprese genů, stejně jako schopnost být zmrazen a pěstován, vše jako u konvenčních organoidů. V experimentech s virovou infekcí obstály lépe než organoidy, protože je bylo možné infikovat přímo, bez nutnosti odebrání buněk a materiálu, který jinak organoidy v kultuře obklopuje. Použití MOS proto věrněji napodobuje skutečný proces infekce tkáně hostitele virem. /sm/
