Na sklonku května přednášel
na českých technických
univerzitách přední světový
expert na jadernou bezpečnost
a ruskou jadernou technologii
Ing. Michail Bykov. Mimo jiné se
dotkl problematiky bezpečnosti ruských
jaderných projektů a technologie
VVER po fukušimské tragedii.
Podrobně vysvětlil podstatu bezpečnostních
systémů technologie VVER
a kombinaci aktivních i pasivních
bezpečnostních systémů, které jsou
nastaveny tak, aby zajistily bezproblémový
chod elektrárny v případě úplné
ztráty elektrického napájení a zabránily
úniku radioaktivity následkem pádu
letadla, tornáda, zemětřesení či jiných
nehod.
Bykov působí jako zástupce šéfkonstruktéra
v ruské společnosti OKB
Gidropress, která se zabývá vývojem
a výrobou zařízení pro jaderné elektrárny
založené na technologii VVER.
Společnost je jedním ze tří členů Konsorcia
MIR.1200, ucházející se pod
vedením české společnosti ŠKODA
JS o dostavbu JE Temelín. Jeho pracovního
pobytu v ČR jsme využili také
k interview pro čtenáře TT:
? Vaše firma je v rámci mezinárodního
konsorcia a probíhajícího
mezinárodního výběrového řízení
jedním z pretendentů na dostavbu
JE Temelín. V čem (podle vašeho
mínění) projekt MIR.1200 provozně
a bezpečnostně předčí konkurenční
nabídky?
Z hlediska provozování jaderné
elektrárny jsou nejdůležitějšími aspekty
příprava infrastruktury pro
technologické zajištění nově postaveného
bloku a přítomnost pracovníků,
kteří znají specifika výstavby
a mají zkušenosti s provozem zvoleného
projektu, nebo jeho prototypu.
Tyto faktory jsou klíčové rovněž pro
zajištění bezpečnosti bloků. Jsou-li
v jednom areálu provozovány bloky
s různou technologií řízení a s odlišnými
bezpečnostními systémy, zvyšuje
se pravděpodobnost chyb personálu,
a tudíž i podíl lidského faktoru
v analýze rizik.
Z hlediska projektování a využití
bezpečnostních systémů pak nejvíce
upřednostňujeme kombinaci aktivních
a pasivních systémů. Díky této
kombinaci je zajištěna spolehlivost
bezpečnostních funkcí a zároveň se
snižuje riziko poruchy všech bezpečnostních
systémů.
? Důvěra občanů a institucí
v bezpečnost a spolehlivost jaderných
technologií po nehodách elektráren
v Three Mile Island, v Černobylu
a nejnověji ve Fukušimě
značně utrpěla. Je podle vás mezi
všemi zmíněnými incidenty nějaká
obecná kauzální spojitost? Vyvinuly
vlády jednotlivých zemí a Mezinárodní
agentura pro atomovou
energii dostatečné úsilí, aby z nich
vyvodily jasná poučení a provozní
imperativy do budoucna?
Ihned po havárii v jaderné elektrárně
ve Fukušimě provedly všechny
země, které mají na svém území jaderné
elektrárny, analýzy odolnosti
jaderných zařízení v případě působení
extrémních vlivů (tzv. zátěžové testy).
Tyto bezpečnostní kontroly proběhly
rovněž v Rusku, a to u všech
funkčních bloků jaderných elektráren.
Na základě výsledků testů byla navržena
technická a organizační opatření,
jejichž cílem je, aby (i při zohlednění
specifik každé elektrárny) se zajistila
odolnost jaderných elektráren vůči extrémním
podmínkám.
V Mezinárodní agentuře pro atomovou
energii zahájili projekt, jehož
cílem je vytvořit nové manuály
a modernizovat ty stávající, které
slouží k zajištění technické podpory
jaderných elektráren. Letos v květnu
jsem se kupř. zúčastnil akce Pracovní
setkání o úloze a povinnostech organizací
technické podpory a jejich integrace
s provozními organizacemi.
Hlavním cílem bylo určit nezbytná
opatření ke zdokonalování manuálů
technické podpory fungujících jaderných
elektráren. Tato opatření by měla
vycházet z analýz tragické nehody
ve Fukušimě.
? V současném období jsme
svědky implementace III.+ generace
jaderných reaktorů a vývoje
IV. generace. Jakých technických
a technologických změn musí doznat
systémy jejich komplexního
zabezpečení? Patří budoucnost spíše
pasivním, nebo aktivním zabezpečovacím
konceptům?
Jak už jsem zmínil, my dnes preferujeme
použití kombinace pasivních
a aktivních bezpečnostních systémů.
Z hlediska modernizace stávajících
projektů je především nutné zajistit
možnost doplnění zásob vody v havarijních
nádržích, aby byl zabezpečen
odvod tepla z reaktoru a bazénu
s palivem. Rovněž je nezbytné zajistit
dodávky elektrické energie z vnějších
zdrojů hlavních bezpečnostních systémů
a systémů řízení nadprojektových
havárií.
? Laická veřejnost pod leckdy
děsivým mediálním obrazem zmíněných
katastrof soustřeďuje svou
pozornost na konstrukci, provozní
spolehlivost a zabezpečení reaktorů,
příp. vnitřního jaderného ostrova.
Neméně potřebné je také bezchybně
zvládnout všechny operace s palivem
mimo reaktor. Byly v tomto
směru podle vašeho názoru vyčerpány
už všechny vědecké a technické
možnosti? Jaký je váš názor na další
zpracování vyhořelého paliva?
Nejdůležitější podmínkou pro zaručení
bezpečnosti během manipulace
s vyhořelým palivem je vybudování
technologické infrastruktury pro konkrétní
typ paliva. Dále je nutné zajistit
personál vyškolený pro práci v této
infrastruktuře. Těmto podmínkám JE
Temelín plně odpovídá a je připravena
na veškeré operace s palivem typu
VVER-1000.
Otázka zpracování vyhořelého paliva
se v ČR řídí právními předpisy
Evropské unie. Podle podmínek výběrového
řízení na dostavbu JE Temelín
zajišťuje zpracování vyhořelého paliva
provozovatel elektrárny. Palivo se
bude vyrábět na základě tzv. tolling
principu, kdy české podniky dodají
suroviny pro výrobu paliva a ruský
partner ho v konečné podobě poskytne
provozovateli elektrárny.
? Ruští a čeští vědci i konstruktéři
z oboru jaderné energetiky řadu let
spolupracují na řešení konkrétních
oborových problémů. Jak hodnotíte
stávající výsledky této kooperace?
Lze už načrtnout její exaktnější
perspektivy pro příští období?"
Výstavbu 3. a 4. bloku JE Temelín
bude řídit speciálně zřízená česká
správní společnost. Projektování jaderného
ostrova provedou ruské společnosti
ve spolupráci s českými projektanty,
projektování nejaderné části
české organizace. Většinu zařízení
(70–80 %), včetně stěžejního zařízení
jaderného ostrova, vyrobí české společnosti.
Výstavbu, montáž a seřízení
zařízení realizují české společnosti
ve spolupráci s ruskými odborníky,
kteří mají velké zkušenosti s výstavbou
jaderných elektráren po celém
světě. České společnosti se navíc již
dnes účastní přípravy materiálů nabídky
do veřejné soutěže.
Během výstavby bloků poskytne
ruská strana všestrannou podporu pracovníkům
jaderné elektrárny. Může se
jednat kupř. o autorský dozor, nebo
(v nezbytných případech) o přímou
účast ruských odborníků na konání
vyžádaných prací.
Realizace tohoto projektu umožní
České republice získat značné zkušenosti
s projektováním a výstavbou
moderních jaderných elektráren. České
podniky budou schopny ucházet
se o výstavbu dalších bloků jaderných
elektráren, a to jak ve spolupráci
se státní korporací ROSATOM,
nebo jejími dceřinými firmami, tak
samostatně. /ag/
