Problém globalizace je aktuálním
fenoménem současně doby, stále
více je kromě jiného analyzován
nejen v širších kontextech filozofických,
společenských, politických,
ekonomických, ekologických či
sociologických, ale také pedagogických.
Ve Spojených státech vznikla
chvályhodná iniciativa významných
osobností ze všech stran politického
spektra, kteří prosazují
myšlenku navyšování investic do
výzkumu a vývoje, daňových úlev
pro inovativní výzkum a vzdělávání
a stimulace mezinárodních
výměn. Prezident USA Bush a jeho
ministryně Riceová nedávno tuto
prioritu podpořili svým prohlášením,
že "život v globalizovaném
světě nás nutí otevírat, ne zavírat,
dveře vyššímu vzdělání a prohlubování
znalostí".
Tematika globalizace znalostí
a jejich důsledků na vzdělávání
ve 21. století se stala v závěru loňského
roku předmětem jednání 34.
symposia Mezinárodní společnosti
pro inženýrskou pedagogiku (IGIP)
v Istanbulu, kterého se zúčastnili také
zástupci našich vysokých škol (UK,
ČVUT). V mnoha zemích dochází
k posunu od vzdělávání elit k masovému
vzdělávání, studium je méně
privilegiem a více právem, studenti
se stávají více zákazníky. Projevuje
se to také v mezinárodní výměně
studentů. Počet zahraničních studentů
se od roku 1950 do roku 2002 ve
světě zvětšil téměř dvacetkrát na dva
miliony. V roce 2025 jich bylo 5 až
8 mil. Nejvíce zahraničních studentů
přijímá USA, potom Velká Británie
a Německo. Nejvíce posluchačů
vysílá do zahraničí Čína a potom
USA, Indie, Korea a Japonsko. Každý
rok využívá možnosti studovat
na vysoké škole prostřednictvím
stipendií z různých grantových programů
nebo z vlastních prostředků
v rámci výměny mezi ČR a USA
3000 mladých Čechů a Američanů,
čímž obohacují znalostní bázi a spojení
obou zemí. Další 4000 českých
studentů odjíždí každé léto v rámci
oficiálního programu Work and Travel
pracovat a cestovat v USA. To je
však pouhá část téměř milionového
počtu zahraničních studentů, kteří
každoročně jezdí studovat do USA,
a amerických studentů, kteří se
vzdělávajív cizině. /tes/
