Mezinárodní rok planety Země

„Život tady bude ještě dlouho, což je sice uklidňující, leč otázkou je, jaké možnosti tento život bude mít“, říká RNDr. Radek Mikuláš, CSc., z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Tato slova pronesl v souvislosti s pozoruhodnou akcí nazvanou Mezinárodní rok planety Země, s podtitulem Celosvětové hnutí geovědních oborů za osvětu ve společnosti. Návrh podalo 12 velkých geovědních asociací v čele s Mezinárodní unií geologických věd a iniciativu následně přijalo UNESCO. Hlavním cílem je navázat těsnější spolupráci mezi geovědci a politiky, a současně i s veřejností. Je přitom jasné, že laici mají málo informací a politici zase tendenci odborné prognózy přehlížet a odsouvat na pozdější dobu. A že ty prognózy nejsou nejradostnější, je nám z různých vědeckých studií již jasné. Mezinárodnímu výboru Roku pod vedením Eduarda de Muldera se podařilo navrhnout 10 prioritních témat, které charakterizují jeho vědecký program. Část osvětovou přijala za své řada národních přípravných skupin včetně české. Je nutné přivézt pozornost k neživé přírodě, která vskutku zůstává nepochopitelně na okraji zájmu, proto 10 témat obsahuje horké problémy současnosti a poukazuje na nezbytnost změny v přístupu veřejnosti a politiků. Vyjmenujme si je: 1. Hlubiny Země – od zemské kůry do jádra 2. Země a zdraví – vytváření bezpečnějšího prostředí 3. Půda – živoucí kůže Země 4. Geologie velkoměst – rozšiřování a prohlubování zástavby 5. Oceán – hlubina času 6. Suroviny budoucnosti – udržitelné zdroje pro svět 7. Přírodní rizika – minimalizace dopadů a důraz na informace 8. Země a život – provázanost životních forem 9. Podzemní voda – zdroje pro žíznivou planetu 10. Změny klimatu – záznamy o podnebí v horninách Geovědní obory se snaží po generace navazovat na praktické zkušenosti s půdou, vodou a nerosty, nezbytnými k životu. Dnešní člověk na rozdíl od pravěkých lidí nevnímá svět matky Země zdaleka tak intuitivně jako dříve, musí si k němu hledat vlastní cestu. Využívat pokroku ve vědě a technice, který sleduje změny na povrchu planety i v oceánech. Leč se současnými poznatky se nám zatím v dohledné době nepodaří navodit přirozené geologické procesy a vyrobit si vlastní hory, skalní výchoz nebo minerál uměle. Vědci si velmi dobře uvědomují dilemata světa, nevyvážené a živelné využívání nerostného bohatství, vody, ropy a půdy. Proto je tu jejich snaha korigovat neblahý vývoj a působit na veřejnost i na politiky osvětově, proto je tu Mezinárodní rok planety Země. Zahájili jej v Paříži 12. a 13. února, a Česká republika je aktivním účastníkem. V každé zemi se nutnost aktualizace přístupu ke geovědám odvozuje z jiných dispozic a tradic. Naše republika je bohatá na dary nerostné přírody. Nabídla chráněnou a úrodnou českou kotlinu k osídlení. Počínaje keltskou kulturou, zažila obrovské boomy těžby drahých kovů, vlastní zdroje stačily na funkci průmyslové základny rakousko-uherské říše a první republiky. Válečná a poválečná éra ke své škodě odevzdala zásoby cínu a uranu silným sousedům, spokojila se s devastací a pálením uhelných zásob. Dnes je načase začít vnímat geovědy jako nástroje pro smysluplné zásobování, udržitelnosti života, estetiku neživé přírody a tvorbu krajiny. Cestou k tomu je i Rok planety Země v České republice v letech 2007 – 2008. Některé akce jsou již zahájené, jiné se připravují. Jejich podrobný program s dalšími aktualitami a informacemi najdete na: www.rokplanetyzerme.cz. /egy/