Když se v roce 2005 slavnostně otevřelo nové milánské výstaviště Rho, to staré, sloužící více než 80 let, osiřelo. A zrodil se sen každého architekta. Obrovská volná nezastavěná plocha uprostřed města, vábící ke smělým plánům. Milán měl v tomto směru velký dluh, vždyť bráno zpětně od velkorysého Rho, jiným větším architektonickým počinem byla věž Pirelli (návrh Gio Ponti, Luigi Nervi, Arturo Danuso), dostavěná v roce 1960, a jinak nic.
VELKORYSÝ PROJEKT Práce na projektu začala v roce 2007, vše má být dokončeno v roce 2015, kdy se má v Milánu konat světová výstava Expo. Mezinárodní výběrové řízení na přestavbu historické části čtvrti Fiera Milano o rozloze 360 000 m2 vyhrála společnost Generali Group/Allianz Group s nabídkou 523 mil. EUR. Projekt, nazvaný CityLife, navrhla architektonická esa: Zaha Hadid, Daniel Libeskind, Arata Isozaki. Každý z nich má v projektu svůj vlastní mrakodrap, více než 50 % prostoru pokryje park, který bude evokovat krajinu Lombardie, součástí je i muzeum moderního umění a obytná část pro cca 4500 osob. Podzemní parkoviště pojmou 5000 aut.
ČAS BĚŽÍ Dle návrhů Zahy Hadid se právě staví exkluzivní byty. V jižní části areálu vzniká 7 zvlněných budov s elegantními křivkami, rozsáhlými terasami, jednoduchými liniemi. V navržených interiérech vládne minimalismus. Jednoznačná je absence ostrých hran, oblé jsou dokonce i stěny. Klasické police nahradí vypoukliny ve stěně, důležitý je celkový pocit vzdušnosti. Domy jsou různě velké, mají 5 až 13 pater, a nabízí různé typy bytů od dvoupokojových až po rozsáhlé dvoupatrové penthousy až u střech. V blízkém sousedství vyroste dalších 8 obytných bloků, tentokrát s rukopisem Daniela Libeskinda. Jeho projekt charakterizuje velmi výrazná geometrie, domy jsou čtyř až 14patrové, konstruovány podle klasického modelu obytného domu s nádvořím. Součástí každého bytu je velký balkón, pocit volnosti umocňují velká okna, umožňující plynulý přechod z interiéru ven.
TŘI VĚŽE Největší pozornost je ovšem upřena na tři ikonické věže, jejichž silueta definitivně ovlivní tvář města. Tři mrakodrapy, tři architekti. Japonec Arata Isozaki se v Itálii proslavil konstrukcí Olympijské arény (Palasport Olimpico) v Turíně. Daniel Libeskind, Američan pocházející z Polska, je hlavním architektem nového Světového obchodního centra v New Yorku. A Iráčanka Zaha Hadid je považována za ženu, která posunula hranice architektury. Její práce můžete najít po celém světě. K ceněným projektům patří Národní centrum současného umění MAXXI v Římě, budova BMW v Lipsku, most v Abú Dhabí, lanovka ve Štrasburku, kulturní centrum v Baku, rychlovlak v Neapoli, terminál trajektů v Salernu a další. Její práce má obohatit také Bratislavu, již brzy se ve slovenské metropoli zahájí výstavba multifunkčních komplexů s administrativními a obytnými budovami podle jejího projektu. Každý z architektů vtiskl jednomu z mrakodrapů právě svůj charakteristický styl. Ve výstavbě je 190 m vysoká budova Zahy Hadid, která se svým pojetím nijak nevymyká práci vizionářské Iráčanky. Ladný a čistý styl posiluje energie, vyjádřená mírným zatočením u základů. Odtud i název Lo Storto, tedy něco jako zatočený nebo zakroucený. Libeskindův mrakodrap má být nejmenší a i on už má svoji přezdívku: říká se mu ohnutý, zakřivený (Il Curvo). „Rovnou“, oficiálně Torre Il Dritto, navrhl Isozaki, má mít 207 m a 50 poschodí, a byla by druhou nejvyšší budovou v Itálii. A v tomto okamžiku už se ale pouštíme na tenký led. Proč? Protože jiný pramen tvrdí, že: „…mrakodrap od Hadid má být po dokončení nejvyšší budovou Itálie a se 43 podlažími překoná doposud nejvyšší budovu, která rovněž stojí v Milánu, mrakodrap Pirelli se 32 podlažími.“ Podobně je to i se stavem realizace, jednotlivé projekty mohou být dokončené, rozestavěné, ještě se nezačalo… Italové jsou prostě v informacích poněkud velkorysí a v dodržování termínů možná také (ostatně nejen oni, vzpomeňme třeba na mnohé termíny dokončení tunelu Blanka). Podstatné je – a to jim můžeme jen závidět, že dokáží na jednu plochu soustředit projekty významných architektonických osobností a že v Milánu CityLife opravdu bude. Jestli se vše stihne do Expa 2015, toť v této chvíli otázka, ale co je to proti věčnosti. Vladimíra Storchová