Restaurátoři obrazů a uměleckých předmětů
se snaží při své práci maximálně přesně
uvést vzhled původního díla do podoby,
jakou mělo v době svého vzniku. Při tom
samozřejmě naráží na problém, středověcí
umělci a řemeslníci používali pro jejich dobu
specifické materiály. Mnoho uměleckých
děl vznikalo v oblasti kolem Středozemního
moře. Jejich provedení inspiruje
i současné umělce a rádi
by používali i stejné materiály.
Zájem restaurátorů i současných
tvůrců byl podnětem ke
vzniku projektu MedColour.
Jeho cílem je získat znalosti
o přírodních barvivech
používaných v minulosti ve
Středomoří.
Pro historická umělecká díla
ze Středomoří je typické velmi
široké spektrum barev. Okry
nacházíme v rozsahu od zářivě
žluté až po hlubokou oranž. Červeň může
tmavnout až skoro k černé, některé modře jsou
nenapodobitelné a tak by bylo možno pokračovat
přes celou paletu. Přitom na starožitnostech
ze Středomoří nacházíme na obrazech,
textilu a rukopisech shodnou barevnost
jako na předmětech pocházejících z Blízkého
východu. Umělci a řemeslníci v této oblasti
zřejmě užívali stejné pigmenty získané
z rostlin, minerálů, hmyzu a mořských korýšů
i měkkýšů. Naše znalosti jsou však velmi
povrchní, protože od 19. století vytlačují tato
přírodní barviva syntetické a původní recepty
se nezachovaly.
Pro seriózní restaurátorskou činnost je
důležitá přesná identifikace a analýza původních
barev, aby se předešlo
poškození cenného kulturního
dědictví specifického pro danou
oblast. V projektu MedColour
se k tomu použily nejnovější
fyzikální a chemické technologie,
zdůrazňuje koordinátor
projektu Ioannis Karapanagiotis.
Zkoumalo se 130 děl z různých
období, zhotovených různými
technikami. Všechna mají spolehlivě
doložené místo a datum
vzniku. Výběr byl velmi pestrý.
Malé koberečky ze Seluckého
období (Turecké a Islámské umění) zapůjčilo
muzeum v Istanbulu, tuniku císaře Ioanna
Tsimiskise klášter na Mont Athos v Řecku.
Třináct ikon Krétské školy, které vznikaly od
15. do 17. století, posloužilo ke studiu vývoje
červeně, k identifikaci organických a anorganických
pigmentů a také k ověření, zda se
objevily nové pigmenty po objevení Ameriky
v roce 1492. Ke zkoumání struktury jednotlivých
vrstev malby byly sejmuty mikroskopické
vzorky, které byly podrobeny několika
fyzikálním a chemickým metodám analýzy,
jako například Ramanově spektroskopii nebo
vysoce výkonné kapalinové chromatografii
(HPLC) propojené s polovodičovými fotodetektory.
Nové poznatky umožní například při restaurování
pracovat se znalostí pigmentů užitých
malířem v jednotlivých vrstvách laku a čistit
každou vrstvu vhodným rozpouštědlem. Při
restaurování koberců pomůže znalost původních
technik zpracování vlny a hedvábí a barviv,
které jsou blízké originálu a odolnější
proti působení světla než syntetické materiály.
V současnosti badatelé, kteří pracovali na projektu,
organizují na universitě Sidi Mohamed
Ben Abdullah ve Fezu (Maroko) semináře
a instruktáže. Jsou zvány malé a střední firmy
aby mohly využít získané poznatky k výrobě
barviv s přihlédnutím k tradičním receptům.
Richard Bensliman z university ve Fezu
k tomu dodává, že poznatky získané novými
metodami diagnostiky barviv předávají také
vědcům a specialistům. Tato osvětová činnost
byla jedním z hlavních cílů projektu Med-
Color. V současnosti se pracuje na sestavení
databáze informací pro strategii konzervace
uměleckého dědictví Středomoří. /šu/
