Přední český architekt Martin Rajniš v květnu převzal v Paříži prestižní Cenu za udržitelnou architekturu, která se každoročně uděluje za výjimečný přínos v této oblasti. Zapsal se tak na mapu světové architektury mezi významné projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje přispívajícího k rozvoji společnosti. „Cenu za udržitelnou architekturu (Global Award for Sustainable Architecture) uděluje od roku 2006 nezávislá nadace Locus, která se snaží identifikovat a odměňovat ty nejinovativnější architekty ze všech koutů světa. Příležitosti slavnostního předávání se letos zúčastnil i francouzský ministr kultury,“ sděluje MgA. David Kubík z Hutě architektury Martina Rajniše. Spolu s Rajnišem převzali cenu také Christopher Alexander (Velká Británie), Tatiana Bilbao (Mexiko), Adriaan Gueuze (Nizozemsko) a Bernd Gundermann (Německo). Cena odměňuje unikátní celoživotní práci českého architekta Martina Rajniše, který svými projekty upozorňuje na nutnost souznění s přírodou. Málokdo opustí gigantické projekty a věnuje se menším projektům z ryze tvůrčích důvodů. Martin Rajniš tvoří některá díla i bez objednávky, jen z touhy, aby objekt spatřil světlo světa a mohl být lidmi akceptován. Tyto postupy spolu s přednáškami inspirovaly řadu dalších umělců k tvorbě, která respektuje obdobné zásady. A zdá se, že se v Čechách rodí pozoruhodná alternativní cesta architektonické tvorby. Mar t in Rajniš vystudoval ČVUT a AVU. V sedmdesátých letech pracoval ve Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem postavil pražský obchodní dům Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na světové výstavě Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejich nejrozsáhlejším dílem je výstavba obchodního centra na pražském Smíchově. Od roku 2002 je jeho tvorba odlišná. Věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen nebo sklo. Snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s velkou pokorou k existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a vrátily architektuře její klíčové postavení v lidské civilizaci a které, zdá se, je v současném světě značně ohroženo. Takovou stavbou je například poštovna na nejvyšší hoře ČR – Sněžce. V pražské galerii DOX v současné době probíhá výstava tvorby Martina Rajniše a jeho ateliéru.
