V minulém vydání jsme otiskli úvodní část rozsáhlého rozhovoru k některým aktuálním otázkám české energetiky a teplárenství, který Technickému týdeníku poskytl Ing. Martin Pecina, MBA, generální ředitel společnosti Vítkovice Power Engineering. Dnes přinášíme jeho II. a zároveň závěrečnou část.
Cena elektrické energie. Máme třetí nejdražší energii pro podniky v Evropě. Příklad Japonska ukazuje, že pokud je nutné spotřebu drasticky omezovat z důvodu ceny, je zle pro ekonomiku. A naopak: je-li energie dostatek, podněcuje to podnikání. Svaz průmyslu vyslovil vládě velkou nedůvěru v tomto smyslu už na MSV v Brně (pokud budeme citovat veřejná vystoupení). Bohužel, situace je komplikována lidovou a lobbystickou tvořivostí Parlamentu ČR a stanovením výkupních cen AZE. Vzniká dojem, že za všechno mohou alternativní zdroje (a zcela nedůvěryhodně pak Zelení, kteří s cenami nemají nic společného). Ministr Martin Kuba přišel s teorií, že cena elektrické energie by měla být stanovena v ČR zákonem tak, aby zaplatila investice. Považujete to za správné? Tedy: jak neustálé zdražování, tak hledání nových zdrojů i za cenu, že budeme ignorovat základní principy volného trhu? Myslím, že lidé si vybrali již ve volbách v roce 2006 (a pak i v roce 2010) liberální přístup k tvorbě cen. Z toho je potřeba vycházet. Existují země, a to i v rámci EU, kde je trh chráněn více. Nechci polemizovat s tím, co je lepší. Obě varianty mají svá pro a proti. A naši voliči zvolili bezbřehou liberalizaci... Nízké ceny elektrické energie by byly pro český průmysl pochopitelně pohlazením. Můžeme pouze doufat, že další nápady s podporou dalších zdrojů již nepřijdou nebo budou rozumné. Myslím si, že dnešní vedení ERU není nějakým dalším experimentům nakloněno. To mi dává jistý optimismus do budoucna. Jinak – musíme se věnovat hlavně stavbě nových zdrojů a posilování sítí. To nám do budoucna umožní mít ceny elektrické energie na přijatelné úrovni.
Ve svém projevu na brněnské konferenci Energetická koncepce ČR ve vztahu k surovinovému potenciálu ČR a Evropy jste mj. řekl, že teorie klimatických změn je minulostí. Můžete upřesnit, co jste měl na mysli? Světové fórum vědy i techniky přijímá skutečnost klimatických změn jako měřitelný fyzikální jev. Hledají se taková opatření, aby vliv klimatických změn byl co nejvíce eliminován. Nejenom co se týče ovzduší, ale i výroby zemědělských plodin a hospodaření s vodou a nově i s některými prvky, jako je třeba fosfor. Není tento problém, tedy chápání klimatických změn (a neřešme nyní teorie, zda je to vliv člověka či nikoliv), spjat kupř. i s německým rozhodnutím omezit jadernou energetiku? Není ono odmítání spojeno spíše s obavami ze změny portfolia výroby energetických zařízení, které se očekávají u našich bezprostředních sousedů? Tamější inženýři jsou vesměs přesvědčeni, že citovaný problém bude v Německu úspěšně vyřešen a tamní výrobci dokážou vyvážet zařízení, která budou vhodná především pro tzv. třetí země mnohem více, než zařízení naše. Považujete i nadále za vhodné odmítat skutečnost klimatických změn? Klimatické změny jsou otázkou víry a nikoli vědy. Nehodlám s vámi nijak polemizovat. Je mi 44 let a již jsem zažil roky teplejší i chladnější, než jsou právě probíhající. Když se podíváte do minulosti, uvidíte, že se tato období pravidelně střídají. Jak jsem již řekl, nehodlám polemizovat. Ať si o tom každý myslí, co chce. Něco jiného jsou opatření, která mají zamezit emisím CO2, a přitom jsou pouze kšeftem. Obchodování s povolenkami pochopitelně nemůže ke snižování emisí nikdy vést. A každému je to jedno. Hlavně, že se vesele obchoduje. A pokud máte dojem, že Němci odstavují jaderné elektrárny proto, aby bránili skleníkovému efektu, pak je zapotřebí podívat se zpět do učebnic fyziky z 9. třídy. Jaderné elektrárny CO2 neprodukují, kdežto uhelné ano. A alternativní zdroje všechno jistě nezachrání. Takže Němcům patrně změny klimatu moc na srdci neleží. A zeleným všeho druhu už vůbec ne, když odmítají jádro. Taková jsou fakta. Ne dojmy...
Další otázka se týká vaší spokojenosti s exportem elektrické energie (20 TWh za rok 2012) i za podmínek, které v současnosti v této zemi panují. Tedy drahou elektrickou energií, která podvazuje ekonomiku, současným stavem energetických zařízení, jejich vysokou spotřebou paliva i dopadem na životní prostředí. Nepamatujete si na tvrzení z 90. let (při dostavbě Temelína), že kapacity výroby v roce 2000 budou stačit tak leda na pokrytí vlastní spotřeby? Přikláníte se k názoru, že v ČR nebude na export k dispozici žádné jiné zboží? A co se stane, pokud tato kalkulace v důsledku změn na trhu za 20 let platit přestane? Kdo zaplatí všechny investice? Elektrická energie je výborný exportní artikl. Vše ostatní jsou nějaká nesmyslná politická hesla. Máme snad vyvážet raději uhlí? Nebo surové železo místo sofistikovaných výrobků? Vůbec nechápu logiku, proč si někdo myslí, že export elektřiny je špatný. Elektřina není surovina. Elektřina je výrobek. Dobře zaplacený výrobek. Pokud jde o očekávání z 90. let – tenkrát jsme si mysleli, že budeme mít větší spotřebu. Bohužel ji nemáme. Rozvoj naší země jde poslední dobou (opět říkám bohužel) velmi pomalu. Důsledkem je i velmi pomalý rozvoj spotřeby elektrické energie.
Jak víte, jaderná energetika za posledních 20 let neučinila významný vývoj. Samotná Ing. Dana Drábová v médiích uvedla, že by byla šťastná, kdyby etapa současného stavu jaderné energetiky už byla vývojově překonána. Považujete nynější úspěch ve výběru jedné ze starých a pouze lehce vylepšených technologiích za rozumný? Nebylo by lepší rychle reagovat na změny cen fosilních paliv, zvláště plynu, neboť zdroje tohoto typu se dají vybudovat rychle i rychle demontovat? Neměli bychom obnovit některé konvenční zdroje, udělat pořádek v držbě palivových licencí, a tím zastavit podnikatelskou válku o ceny? Nezdá se vám, že i podoba SEK je ovlivněna spíše těmito jevy, než racionálním rozborem a uvažováním? Jaderná energetika nepotřebuje zastánce. Jaderná energetika nemá alternativu. Ať si každý říká, co chce. Tak to je a ještě dlouho bude. To, co říkala Dana Drábová, je jistě pravda. Ale ona myslela na reaktory nové generace, které jsou zatím ve vývoji. Než je budeme schopni v Česku postavit, uplyne ještě ve Vltavě hodně vody. Myslím, že dostavba Temelína, modernizace Dukovan a já věřím, že i výstavba III. české jaderné elektrárny na některé jiné lokalitě, bude provedena na bázi stávající generace jaderných reaktorů. Ty jsou vysoce účinné, prověřené a velmi bezpečné. Myslím, že pokračování v tomto trendu je nejen racionální, ale i ekologické. Pevně věřím tomu, že budeme racionální a nepůjdeme německou cestou.
Jan Baltus