LUMIUS, spol. s r.o., patří k nejdynamičtějším podnikatelským subjektům na českém trhu jak s elektřinou, tak s plynem. Na otázky Technického týdeníku odpovídá obchodní ředitel firmy Martin Kročil: Jak se vám daří čelit pokračující recesi české ekonomiky? Změnilo se nějak podstatně instrumentárium vašich nástrojů pro jednání s firmami? Na možná rizika nečekaných výkyvů ve výrobě a s tím spojená rizika s možnými platbami za nedočerpání (nebo přečerpání) odběrů, jsme stávající i potenciální zákazníky vždy upozorňovali. Proto jsme (a před finanční krizí v roce 2008 vlastně jako jediní na českém trhu) nabízeli stávajícím i potenciálním zákazníkům odběr obou komodit (tedy elektřiny i plynu) se 100procentní tolerancí sjednaného objemu dodávky. Ve smlouvě tedy zákazníkům garantujeme stejné cenové podmínky i při výrazném odchýlení se od sjednaných smluvních hodnot. Přijde nám to fér, protože naši klienti tak kupují jasně definovanou službu bez jakýchkoliv skrytých poplatků. Před rokem 2008 tento náš přístup vítali jako jistotu nezvýšené ceny v případě rozšiřování výroby. Ceny se totiž díky chování trhu každoročně zvyšovaly, a když náš klient v průběhu smluvního vztahu zprovoznil kupř. novou výrobní linku, měl záruku, že pro ni získá elektrickou energii za stejných podmínek. Po příchodu finanční krize je situace zákonitě opačná. Řada klientů musela díky ní své odběry snížit. Ze strany LUMIUSu jim ani v tomto případě nehrozí žádné vícenáklady. Po nástupu krize jsme zaznamenali zvýšený zájem o tzv. postupný nákup. I v tomto případě se jedná o produkt, který jsme nabízeli již před rokem 2008. Svědčí to o tom, že se zákazníci na českém trhu dokázali rychle přizpůsobit nové situaci a pochopili výhody, které jim citovaný produkt nabízí. V každém případě ale platí, že v naší oblasti obchodu nelze hledat univerzálně platné postupy. Každý klient má své specifické potřeby a naši lidé se vždy snaží najít cestu, jak těmto požadavkům vyhovět. LUMIUS je aktivní rovněž na slovenském trhu s elektřinou a plynem. Když porovnáte oba trhy, existují mezi nimi nějaké podstatné rozdíly? Trhy v České republice a na Slovensku vykazují značnou podobnost. Ovšem - s drobnými rozdíly. Oba lze považovat za otevřené a transparentní. Na obou trzích působí dostatečné množství subjektů, které jsou schopny nabízet služby na odpovídající úrovni. Slováci nám trochu závidí unifikovaný systém výměny dat mezi jednotlivými účastníky trhu. Nicméně i v této oblasti se u našich východních sousedů snad již blýská na lepší časy. MPO ČR připravilo v průběhu letošního roku dvojici významných dokumentů: návrh nové Státní energetické koncepce a návrh Surovinové politiky ČR. Jsou v podmínkách českého trhu zapotřebí? Pokud ano, čím konkrétně jsou přínosné pro management LUMIUSu? Každá prozíravá společnost by měla mít svou alespoň střednědobou koncepci týkající se energetických zdrojů. Jedině tak se dá rozumně připravit na možné alternativy budoucího vývoje. Pro LUMIUS jsou tyto dokumenty zajímavé při rozhodování o projektech energetických zdrojů, do nichž se chystáme investovat. Vedení LUMIUSu nikdy neskrývalo svou odbornou podporu jaderné energetické koncepci ČR. Pozorně sledujete také poslední vývoj mezinárodního výběrového řízení na dostavbu JE Temelín. Výlučně z Vašeho pohledu: kterému ze 3 předložených návrhů byste dali zelenou a proč? Bez jádra si neumíme český palivový mix představit. Těší nás, že podobně to vidí i většina odborné veřejnosti v ČR, včetně politické reprezentace. Jde spíše o princip. Je krásné hovořit o zvýšeném podílu alternativních zdrojů, ale i ty mají své limity. Co se týká dostavby JE Temelín, budu hovořit čistě za sebe. Z dostupných informací o nabídkách jednotlivých zájemců se mi jeví pro ČR jako nejzajímavější projekt MIR1200, tedy nabídka česko-ruského konsorcia. Jedná se o technologii, která částečně vychází z té, které je použita ve stávajících dvou reaktorech v Temelíně. V menších výkonových verzích již existují verze tohoto výrazně inovovaného reaktoru v Indii a Číně. Výstavba dalších probíhá v Rusku. Díky předchozí spolupráci s českými firmami mi garance zapojení domácího průmyslu do celého projektu přijde jako nejvíce reálná a za nejpádnější argument považuji plán konsorcia vybudovat v ČR provoz na výrobu palivových článků pro tento typ reaktorů. V ČR platí nový energetický zákon. Na Slovensku byla analogická norma přijata v půli prázdnin. Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti z využívání zmíněného zákona ve své každodenní praxi? Nový energetický zákon v obou zemích zejména implementoval tzv. III. energetický balíček Evropské unie. Posílil postavení konečného zákazníka na energetickém trhu a jeho ochranu. Prohloubil liberalizaci trhu a zavedl určité novinky v dispečerském řízení. V ČR došlo k přesunutí řady kompetencí mezi ERÚ a SEI. V ostatních ohledech však přijetí nové normy zásadním způsobem trh v České republice neovlivnilo. Dá se předpokládat, že podobně tomu bude i na Slovensku.
