Zkušenosti ze zavádění řízeného skladu u našich klientů, kteří používají Informační systém K2, ukazují, že na řízený sklad nemůžeme pohlížet pouze jako na prostor s definovaným vstupem, výstupem a řízením procesů uvnitř. Vždy je potřeba vše řešit v kontextu firmy a návazných procesů, především obchodu a výroby. A v neposlední řadě i z pohledu očekávání a motivů, proč řízený sklad chcete zavést. Dokonalost není maličkost, ale dokonalost se z maličkostí skládá. Ač je řízený sklad vnímán jako jeden kompletní ekosystém, skládá se z drobných nápadů, které vytvářejí mix specifický pro každou konkrétní firmu. A právě na jejím přístupu k celé implementaci závisí úspěšnost a návratnost celé investice. Jedním z takových dílků celé skládačky jsou manipulační jednotky. Manipulační jednotky Častým problémem ve skladu je počet pípnutí a ověření zboží nebo surovin při jejich logistických přesunech. Zda je nutné vždy procházet položku po položce, nebo to, co již někdo prošel dříve, je možné označit a sumárně jedním pípnutím hromadně identifikovat a posunout v procesu dále. Zda dílčí připravené jednotky mohu nějak označit, případně umístit do obalu/krabice a následně již přesouvat jen tento obal/krabici. Snížení počtu načítání identifikací zboží a čtení čárových kódů vede nejen k celkovému zrychlení procesů, ale zároveň omezuje i počet míst, kde může vzniknout chyba, na minimum. Ve skladu jsou tak zavedeny procesy s hromadnými přesuny již připravených množství. Předpříprava surovin a materiálů do výroby, vychystání dílčích částí dokladů… To vše lze realizovat vhodným zavedením manipulačních jednotek. S volbou technologie značení manipulačních jednotek obvykle souvisí obsah informací uložený ve čtených a tištěných kódech. Jednak jde o vlastní zboží, jednak také o větší štítky na krabice, palety a vytvořené manipulační jednotky. Tyto manipulační jednotky tak mohou být používány minimálně ve třech základních procesech, na které se podíváme blíže. Uvolnění či zaskladnění lokací Prvním využitím může být uvolnění nebo zaskladnění skladové lokace jednou manipulací s unikátní paletou/ krabicí/přepravkou, obecně tedy tzv. manipulační jednotkou, která nese informaci o uskladněném obsahu. Někdy potřebuji uvolnit více skladových míst vedle sebe, aby nově uložený sortiment ve skladu byl logicky umístěn v sousedních buňkách. Pak hledám, jak co nejjednodušeji obsah zboží ležící v uvolňované buňce přeskladnit jinam. Princip je popsán na příkladu u zaskladnění zboží a tím jeho přiřazení k jednoznačně dané manipulační jednotce, která je svázána s obsazovanou skladovou lokací. Pokud následně z této lokace zboží odebírám, automaticky se mi mění i stav (zůstatek) v této konkrétní manipulační jednotce. Tato výhoda roste, pokud je v dané skladové lokaci uloženo více druhů zboží, protože mám přesně evidován aktuální stav všech položek, a to včetně jejich doplňkových údajů (šarží, sériových čísel, parametrů atd.). Pokud následně potřebuji danou lokaci uvolnit a obsah celé buňky přemístit jinam, stačí jedna manipulace s touto manipulační jednotkou a nemusím načítat všechna zboží a informace k nim vázané. Mimo zrychlení se jedná o výraznou redukci chyb – obsluha totiž díky tomu přenese přesně to, co bylo v lokaci A, do lokace B. Vychys távací přepravky Často je expedice ze skladu spojena s přepravními nebo balíkovými službami a jednou z posledních dokončovacích operací je balení. Někde se tedy musí hromadit fronta práce pro pracovníky, kteří balí expedované zakázky. Elegantním řešením je využití vychystávacích přepravek. Pokud je sklad vybaven například válečkovou drahou, po které se vychystávací přepravky posunují, pak manipulační jednotka může představovat právě přepravku spárovanou s vychystávaným dokladem. Na začátku dopravníkové technologie je zvolena prázdná přepravka konkrétního čísla (manipulační jednotka) a k ní je přiřazen vychystávaný doklad. Zbytek je velmi podobný předchozímu případu, protože je dle vychystávaného sortimentu jednoznačně dáno, u kterých skladových lokací má přepravka zastavit, a musí do ní být doplněno zboží. Vzhledem k jejímu průběžně doplňovanému obsahu je jasné, zda doklad je zpracován celý, případně kolik položek ještě chybí. Pokud se v konkrétní lokaci nenachází přesně to, co má být vloženo do přepravky, hlásí systém neshodu. Ta zpravidla vede ke změně celkového stavu vychystávané přepravky – například ze stavu „Vychystáváno“ do stavu „K dořešení“. To signalizuje změnu dalších následných procesů. U takto používané manipulační jednotky bývá zpravidla používáno navíc pole evidující její stav, aby bylo zřejmé, zda se jedná o přepravku prázdnou, vychystávanou, určenou ke kontrole, k dořešení atd. Podle aktuálního stavu vychystávací přepravky se z mechanické práce stává odborná a naopak. Například u „neshody“ musím zjistit příčinu neshody v sortimentu a zajistit její řešení (náhrada položky, dohoda se zákazníkem, změna množství, alternativní šarže a podobně). Rozdělení dokladů do množin Stává se, že na některé skladníky připadá mnoho dokladů a na jiné podstatně méně nebo se v jedné části dne více expeduje jiný sortiment než v části jiné. Někdo má zase doklady typicky o jednom řádku, jiný skladník pak o desítkách položek. Vzniká tak potřeba rozdělit a rozložit práci z originálních dokladů do menších skupin položek. Jsou případy, kdy je potřeba, aby na logistické operaci pracovalo současně více osob, případně více typů manipulační techniky. Důvodem může být tlak na rychlost odbavení, požadavek na rovnoměrné vytěžování pracovníků skladu, hmotná zodpovědnost osob za určitou jim svěřenou část sortimentu nebo požadavky a předpisy na skladovací podmínky a prostory (chladicí prostory, skladování chemikálií, drahé látky, strategické suroviny atd.). Pak je třeba původní originální doklad rozdělit do menších skupin položek sjednocených nějakou společnou vlastností – například položky jen z jedné regálové řady nebo položky jen daného sortimentu. Zrych lení a zjednodušení práce Manipulační jednotka umožňuje způsob, jak práci (tedy originální položky původního dokladu) rozdělit do menších množin tak, aby více různých pracovníků mohlo pracovat současně. Zda se jejich práce rozdělí dle obsluhované oblasti skladu, dle skupin sortimentu, transportované hmotnosti či jinak, je pak záležitostí vlastního nastavení. Stav manipulační jednotky je pak využíván k vyjádření etapy práce, zda daná podmnožina je již vychystaná, zkontrolovaná, či zabalená. To znamená, že určuje další operaci (definuje další krok v logistickém procesu). Pavel Motan, obchodní ředitel společnosti K2 atmitec, s. r. o.
