Energeticky využitelný potenciál českých toků je limitovaný. Přesto není vyčerpán. Nejnověji to potvrzuje výstavba a zprovoznění malé vodní elektrárny Štětí v profilu stávajícího jezu Štětí-Račice, na dolním toku Labe. Projekt za bezmála 1 mld. Kč může inspirovat následovníky příznivým poměrem mezi celkovými investičními náklady a množstvím vyrobené energie, navíc s přihlédnutím k možnosti přímých dotací a skutečnosti dotovaných výkupních cen. Pár faktů na úvod: investorem projektu MVE Štětí je obecně prospěšná společnost Energeia, o. p. s. Řízení stavby a zastupování investora zajišťovala firma POM Nomos. Generálním dodavatelem projektu bylo konsorcium firem Metrostav a Zakládání staveb. Lví podíl na vysoké technické a technologické úrovni díla má Siemens. Provoz elektrárny zabezpečuje vlastní provozní tým v partnerství se společností ENERGO-PRO Czech ve spolupráci se společností Elpak a Siemens Industry Štětí Mondi. A ještě jeden unikátní přínos MVE Štětí. Podle Marka Černockého, ředitele obecně prospěšné společnosti Energeia: „Z provozu elektrárny bude každý rok uvolňována na financování obecně prospěšných činností částka představující minimálně 10 % z celkového objemu získaných darů od sponzorů s každoročním navýšením o inflaci.“ Ve výši cca 8 mil. Kč poputuje na konkrétní charitativní, vzdělávací a další projekty. Příkladem je pomoc dlouhodobě a těžce nemocným dětem a jejich rodinám, kterou Energeia, o. p. s., realizuje v partnerství s Nadačním fondem Klíček. Dobré technické parametry MVE Štětí je osazena dvěma přímoproudými Kaplanovými turbínami v provedení PIT o průměru oběžného kola 5,10 m. Maximální výkon každé z nich je 3,23 MW. Turbíny dodala společnost Voith Hydro. Dosažitelný provozní výkon elektrárny činí 5,8 MW. Roční výroba elektřiny by podle energetického auditu měla dosahovat v průměru 31,5 GWh. Jednotlivé turbíny pohání přes převodovku synchronní generátory o jmenovitém napětí 6,3 kV. Přes blokové transformátory jsou připojeny do rozvodny 22 kV. Sumární výkon elektrárny je vyveden z rozvodny kabelovou přípojkou do venkovního vedení místní distribuční sítě. Vlastní spotřeba MVE je napájena z rozvodny 22 kV přes transformátor vlastní spotřeby a hlavní nízkonapěťový rozváděč. Maximální možný soudobý odběr je 50 kW. Nad hladinou se nachází pouze 15 % z celkového objemu stavebních objektů. Součástí elektrárny je mj. rybí přechod. Toto koryto plné velkých kamenů zmírňuje říční proud a rybám umožňují překonat uměle vytvořené překážky – jez a elektrárnu. Světelná a zvuková bariéra a jemné česle pak zabrání tomu, aby se ryby vydaly přímo mezi lopatky turbín. Sofis tikov aný vk lad spo lečnosti Siemens Mezi zařízení VN, které Siemens do Štětí dodal, patří skříňový rozváděč 22 kV, skříňový rozváděč přívodní rozvodny 22 kV, skříň přenosu na energetiku, dva suché blokové transformátory 23/6,3 kV; 4000 kVA, suchý transformátor vlastní spotřeby 23/0,4 kV; 400 kVA, digitální ochrana vývodu ve skříňovém rozváděči přívodní rozvodny 22 kV, kabely, kabelové soubory a svodiče přepětí. Rozváděč, umístěný do rozvodny VN, je navržen z 6 vzduchem izolovaných skříní. Jedna z nich je s cejchovanými měřicími transformátory napětí a proudu a kabelovým vývodem vedena k místu napojení na distribuční síť 22 kV. Další je se vstupním vazebním vypínačem, odpojovačem, uzemňovačem, měřicími transformátory proudu i napětí pro ochrany distribuční sítě ČEZ a kabelovým vývodem na sací (hradicí) členy. Výkon obou generátorů je vyveden přes blokové transformátory 23/6,3 kV (4000 kVA) do skříní, v nichž jsou lokalizovány vypínače generátorů s odpojovačem, uzemňovačem a měřicími transformátory proudu i napětí. Blokové transformátory jsou suchého typu pro trvalý provoz. Hodí se pro relativně časté spínání k síti. Transformátory jsou instalovány v samostatných kobkách, kde je odvod ztrátového tepla zajištěn vzduchotechnickým zařízením. Transformátory jsou vybaveny bezkontaktním snímáním teploty s vyhodnocovačem instalovaným v rozváděči. V kobce transformátoru jsou na přípojnicích a na zemnicí přípojnici instalovány zemnicí body. Transformátor vlastní spotřeby je v provedení s krytem zajišťujícím krytí IP23. V rámci skříně transformátoru jsou na přívodu 22 kV instalovány svodiče přepětí. Na vývodu transformátoru vlastní spotřeby je na straně 0,4 kV připojena „dekompenzační“ tlumivka pro kompenzaci kapacity kabelové přípojky. Je umístěna v rozváděčové skříni. Vývod tlumivky zabezpečuje jistič, jenž lze ovládat z řídicího systému. Je ve výsuvném provedení, aby případné opravy na tlumivce neznamenaly nutnost odstavit elektrárnu. Společná vlastní spotřeba je napájena z hlavního NN rozváděče, který je provozně napájen z transformátoru vlastní spotřeby. Záložně je rozváděč napájen z dieselagregátu G3. Ten je spouštěn automatem společných zařízení v případě požadavku obsluhy, nebo když dojde ke ztrátě napětí vlastní spotřeby. Prop racovaný řídi cí systém Řídicí systém MVE je rozdělen do 3, resp. do 4 úrovní řízení. Každá nižší úroveň řízení umožňuje ovládat dané zařízení nebo skupinu zařízení bez přímé závislosti na funkčnosti navazující vyšší úrovně řízení. Nultá úroveň řízení zahrnuje místní ruční řízení od pohonů povětšinou bez technologických blokád. Jedná se o ruční ovládání z „deblokačních“ skřínek u pohonů. Tato úroveň zahrnuje i ovládání rozvodny 22 kV z panelu rozvodny. První úroveň řízení umožňuje ovládat vyčleněnou část technologie, kupř. soustrojí jako celek, příp. ovládat jednotlivé agregáty tohoto soustrojí. Funkčně se jedná o ovládání a řízení soustrojí pomocí sekvenčního automatu soustrojí, regulátoru turbíny, regulátoru buzení a zabezpečovací automatiky. Druhá úroveň řízení umožňuje ovládat jednotlivé agregáty, části technologie a příp. elektrárnu jako celek. Pro obsluhu je tato úroveň realizována prostřednictvím operátorského pracoviště, eventuálně prostřednictvím přes panel automatu společných zařízení. Druhá úroveň v sobě zahrnuje i přímou vazbu MVE na zařízení celého vodního díla, tj. na zařízení jezu a plavební komory. Třetí úroveň zahrnuje dálkové ovládání MVE a dohled nad stavem technologie. Pro elektrárnu Štětí je řešena pouze možností dálkového dohledu, resp. zobrazením jednotlivých obrazovek vizualizace dálkovým přístupem na pracoviště operátora přes vlastní IP adresu. V rámci této úrovni je zahrnut i výstražný a informační systém realizovaný přes GSM modem. Nultá a první úroveň jsou vzájemně provázány prostřednictvím vstupů a výstupů do obvodů první úrovně. V rámci první úrovně jsou jednotlivé prvky zařízení této úrovně provázány prostřednictvím vstupů a výstupů a technologickými komunikacemi. První a druhá úroveň je vzájemně provázána ethernetovým komunikačním propojením (Profinet). Je realizován prostřednictvím ringu. V případě přerušení ringu, komunikace pokračuje jednosměrným propojením bez přerušení funkce. Obsluha v tomto případě musí reagovat na výstražný signál o chybě v komunikaci a poruchu musí odstranit. Komunikace mezi druhou a třetí úrovní probíhá prostřednictvím internetového připojení a pomocí sítě GSM. Celková koncepce automatiky umožňuje bezobslužný provoz zajištěný pouze pochůzkovou službou v denní směně a dálkovým občasným dohledem. Pro řešení příp. poruchových stavů se předpokládá pohotovostní režim obsluhujícího personálu. Řešení automatizace MVE je koncepčně navrženo v klidovém provedení. To znamená, že při ztrátě ovládacího napětí je zařízení uvedeno do bezpečného stavu. Co se týká soustrojí, toto bude uvedeno do klidu. Velká pozornost byla věnována volbě napájecího napětí. Základní ovládací napětí je stejnosměrné napětí 110 V zajištěné za běžného stavu dvěma nabíječi a v případech ztráty střídavé vlastní spotřeby baterií. Další napětí řídicího systému je napětí 24 V PELV odvozené od napětí 110 V. Inspi rativ ní eko nomické parametry proj ektu Celková pořizovací cena díla byla ve finančních modelech nastavena na maximální předpokládanou částku 950 mil. Kč. Skutečná pořizovací cena obsahuje cenu podle smlouvy o dílo se zhotovitelem (870,386 mil. Kč), plus náklady na realizaci připojení elektrárny do sítě ČEZ Distribuce, nákupy pozemků, projekty, náklady na soutěže, náklady na projektový tým do konce stavby a ostatní náklady na přípravu investice, náklady na financování. To představuje částku bezmála 80 mil. Kč. Dalšími náklady, které nevstupují do ceny pořízení investice, byly výdaje související se zajištěním financování projektu. Ty dosáhly výše 8,5 mil. Kč Veškerou vyrobenou elektrickou energii vykupuje společnost E.ON Energie. Dotovanou část tržeb za prodanou elektřinu hradí Operátor trhu s elektřinou. Výkupní cena elektřiny ve spolupráci s odběratelem E.ON Energie, v režimu tzv. hodinových zelených bonusů, letos dosahuje výše 3300 Kč/MWh. Provozní náklady nepřesáhnou částku 16 mil. Kč, včetně režie a nákladů na řízení celé společnosti. /zf, lav/
