Nový postup pro rychlou výrobu oxidu železitého v modifikaci epsilon urychlí nástup bezdrátových sítí úrovně 6G. Oxid železitý je jedním z nejvíce rozšířených oxidů na Zemi. Vyskytuje se v různých krystalických modifikacích, které mají různé, někdy podstatně odlišné vlastnosti. Nejčastěji se nachází v modifikaci alfa, která odpovídá minerálu hematitu. V této podobě je oxid železitý antiferomagnetický. Další stabilní a běžnou modifikací je gama, která je ferrimagnetická a vyskytuje se například v minerálu maghemitu. Oproti tomu modifikace oxidu železitého epsilon je velmi vzácná a je nesmírně náročné ji získat. Dnes se vyrábí jen v malých množstvích a zdlouhavými procesy, které mohou trvat i měsíc. Zároveň má ale velmi atraktivní vlastnosti, včetně velmi vysoké koercivity (či koercitivity), tedy schopnosti odolávat vnějšímu magnetickému poli, aniž dochází k demagnetizaci materiálu. Jevgenij Gorbačev z ruské Moskevské státní univerzity a jeho tým vyvinuli nový postup pro rychlou výrobu oxidu železitého v modifikaci epsilon a ověřili vhodnost takto vytvořeného materiálu pro aplikace v komunikačních technologiích. Modifikace epsilon absorbuje elektromagnetické záření na subterahertzových frekvencích (100—300 GHz), což odpovídá plánovanému pracovnímu rozsahu pro bezdrátové technologie 6G. Nový postup zkracuje syntézu modifikace epsilon na jeden den. Má rovněž podstatně větší výtěžnost. Zároveň je tento postup jednoduchý, levný a snadno se uplatní v průmyslové výrobě. Nanoprášek modifikace epsilon by se mohl uplatnit v 6G zařízeních nebo v zařízeních pro magnetický záznam dat. Také by se mohl stát složkou kompozitů pro nátěry absorbující elektromagnetické vlny. /sm/
