Magnetická rezonance na „běžícím páse“

Moderní přístroje magnetické rezonance jsou chloubou každé prestižní nemocnice. Vidět je však na vlastní oči vyrábět téměř na běžícím páse je opravdovým zážitkem. Erlangen je poklidné samostatné okresní město v bavorském správním okrese Mittelfranken (Střední Franky), které se nachází nedaleko Norimberku. Z jeho zhruba 100 000 obyvatel pracuje velká část pro firmu Siemens. Podle údaje z 31. března letošního roku zde koncern zaměstnává 21 417 lidí a Erlangen je tak celosvětově druhou jeho největší lokalitou. Snad i proto se mu někdy přezdívá „Siemensstadt“ (Siemensovo město). Už z tohoto pohledu je zvláštní. V první chvíli se zdá, že názvu je vše podřízeno. Ne náhodou jeden z jeho českých návštěvníků nedávno na internetu napsal „Mám pocit, že tak zhruba jednu třetinu tvoří zaměstnanci Siemensu a jednu třetinu studenti na tamější univerzitě Friedricha Alexandra. V počtu jízdních kol na jednoho obyvatele Erlangen možná předčí i Nizozemsko - v zimě v létě, businessmani v obleku i běžní pracovníci, všichni na kolech“. Tak či onak, podle firemních údajů zhruba třetina celosvětového obratu společnosti pochází z pěti zdejších poboček elektrokoncernu. Je zde například závod na výrobu elektroniky Gerätewerk Erlangen divize Automatizace a pohony, v jehož výrobním programu jsou kromě jiného i u nás dobře známé řídicí systémy Sinumerik, Simotion, Simodrive a Sinamics. Svá pracoviště tu mají divize Projekty a služby pro průmysl (I&S), Výroba energie (PG), Přenos a rozvod energie (PTD), Transportní systémy (TS) – a v neposlední řadě Medicínské systémy (Medical Solutions, ve zkratce MED). Právě její výrobní zázemí, které v mnohém naznačuje kam směřuje vývoj v medicínské technice v této oblasti, jsme si měli možnost prohlédnout. A mohli jsme se rovněž seznámit s navazující nemocniční a další infrastrukturou, která je názornou ukázkou úzkého propojení výzkumu se zdravotnictvím. Ne náhodou i v této souvislosti město aspiruje na titul „Spolkové hlavní město medicíny“. POZOR, SILNÉ MAGNETICKÉ POLE! Pravda, v Erlangenu žádný běžící pás neexistuje a u každého přístroje magnetické rezonance dlouho pracuje vždy jeden pracovník, než ho při montáži vystřídá další. Ale v umístění v řadě za sebou to montážní linku připomíná. Někde během exkurze smí novinář (i kterýkoliv jiný návštěvník závodu) fotografovat, jinde – zejména tam, kde jsou odkryty detaily - fotografování povoleno není. Jedním z důvodů je skutečnost, že vývoj v této oblasti neustále pokračuje. Vylepšují se sebemenší části, které ovšem z hlediska konkurence zcela bezvýznamné nejsou. Svědčí o tom mimo jiné statistiky o počtu podaných patentů. Například v loňském roce Siemens podal u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě celkem 1480 patentových přihlášek. Je to neuvěřitelné, ale dá se říci, že v celkovém průměru – jak nám bylo řečeno – se jedná zhruba o 5 patentů v pracovní dny denně! Díky tak vysokému počtu Siemens dále posiluje své postavení na důležitých mezinárodních trzích, zejména v Číně, USA, Japonsku, Indii a Koreji. Vysoký nárůst prodeje v oblasti medicínské technologie a energetického sektoru v Asii si v tomto regionu žádají intenzivní rozšíření ochrany patentů. Jakákoliv ztráta investic, uvědomíme-li si, že jen v obchodním roce 2005/2006 koncern investoval do výzkumu a vývoje 5,7 miliardy eur (téměř 160 miliard korun), může být citelná. Na podlaze haly jsou žlutě vyznačena místa, která návštěvník z bezpečnostních důvodů nesmí překročit. Dotkl jsem se jedné z nich jen špičkou boty a hned mě za to bylo vyčiněno. Není divu. V bezprostředním okolí těchto novodobých technických zázraků existuje velmi silné magnetické pole. Zde ho s oblibou demonstrují na kovovém řetězu. Když tam, kde je přístroj v provozu, odevzdáte vše, co by magnetické pole mohlo poškodit (platební karty, mobily, záznamníky, hodinky, kovové předměty a podobně a když se vás navíc taktně zeptají, zda třeba nepoužíváte kardiostimulátor či sluchové aparáty), připevní si na zápěstí kovový řetěz, na jehož konci je montážní klíč. Vzápětí po přiblížení ruky k tubusu vám předvedou, co s ním magnetické pole udělá. Připomíná tom pověst o „magnetické hoře“, která k sobě bez milosti obrovskou silou přitáhne vše kovové... Proč je tu tolik přístrojů v montáži, je snadno vysvětlitelné. Česká republika sice nepatří k významným odběratelům těchto vysoce sofistikovaných zařízení, ale odbyt tu zajišťují četné další velké země. Patří k nim i dynamicky se rozvíjející Čína, Indie a Rusko. MR, NEBOLI MAGNETICKÁ REZONANCE Běžný přístroj magnetické rezonance je uzavřený válcovitý magnet, ve kterém musí pacient klidně ležet několik minut. Lehne si na speciální stůl, který s ním zajede do otvoru přístroje. V průběhu vyšetření slyší jen hluk (připomínající až údery kladivem), který je způsoben zapínáním a vypínáním magnetických cívek. Během této doby jsou pořízeny řezy lidským tělem v jedné z několika možných rovin - například zprava doleva, zepředu dozadu či shora dolů. MR se zásadně liší od běžných vyšetření pomocí rentgenu, počítačové tomografie (CT) a pomocí radioizotopů, protože se při něm nepoužívá ionizační záření. Nezatěžuje tak organismus pacienta. Ke zhotovení vrstvových snímků (řezů) libovolných částí lidského těla používá magnetických impulzů. Diagnostické informace jsou získávány z tělesných tkání a orgánových struktur na základě chování atomů vodíku v silném magnetickém poli. Vhodné radiofrekvenční impulzy předávají těmto atomům energii, která je emitována a zachycována citlivými anténami (cívkami). Tyto změny jsou počítačově zpracovány a je z nich vytvořen obraz. Jednotlivé snímky posléze hodnotí lékař s ohledem na přítomnost normální nebo patologicky utvářené tkáně ve vyšetřované oblasti. Obecně lze tedy říci, že až na několik výjimek jde o nejcitlivější metodu pro posouzení morfologie a patologie měkkých tkání - tedy mozku, míchy, svalů, šlach a kloubů. MR si však v neposlední řadě vydobyla své místo i v diagnostice chorob srdce a cév a dále v zobrazování orgánů dutiny břišní a malé pánve. DOBŘE JE ZNAJÍ I U NÁS Přístroje vyráběné v Erlangenu se používají také v České republice. Například v pražské Nemocnici Na Homolce je pracoviště magnetické rezonance vybaveno přístrojem Siemens Magnetom Expert se sílou magnetického pole 1.0 tesla, které vyhovuje většině rutinních vyšetření nervového systému a kloubů. Používají zde rovněž přístroj Siemens Magnetom Symphony se sílou pole 1.5 tesla, který představuje špičku ve své kategorii. Na něm lze provádět všechna vyšetření, převážně však náročnější, jakými jsou vyšetření kardiovaskulárního systému, vyšetření břicha a malé pánve či funkční vyšetření mozku. V Městské nemocnici PrivaMed v Plzni je od 14. listopadu loňského roku v provozu přístroj Magnetom C. V České republice jde o první instalaci zařízení tohoto typu. Jeho předností je možnost vyšetření pacientů s kovovými endoprotézami, což u jiných typů magnetické rezonance možné není. Magnetom C patří k takzvaným otevřeným systémům, protože je přístupný ze tří stran. Umožňuje snadné polohování a přístup k pacientovi, vyšetřované orgány se dají dobře „nastavit“ do středu homogenity magnetického pole. Přístroj pracuje na principu permanentního magnetu o síle pole 0,35 T a pro svůj provoz na rozdíl od „tunelových“ rezonancí nepotřebuje helium. Po jeho vypnutí je spotřeba energie zanedbatelná. V Plzni rovněž, ale také v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, v nemocnicích v Teplicích, Olomouci či Karvinské hornické nemocnici, používají další erlangenský produkt – 1,5 teslový přístroj Magnetom Avanto s technologií Total Imaging Matrix (Tim). Ten, jako jediný na světě, dokáže během několika minut vyšetřit celé tělo najednou. V České republice však existují i další aplikace. POHLED ZA DVEŘE BUDOUCNOSTI V Erlangenu mají také předváděcí prostory (Solution Center), kde představují exponáty hlavního výrobního programu divize Medicínské systémy. Na závěr exkurze návštěvníkům pomocí brýlí pro stereovidění promítnou animovaný 3D film o další budoucnosti lékařských vyšetření. Přesvědčivě působí hned jeho úvodní část o prohlídce ústní dutiny. Mikrorobot nejen sám odhalí počínající zubní kaz, ale posléze provede jeho ošetření. PRÁVĚ TENTO SNÍMEK VYVOLÁVÁ ŘADU ZVÍDAVÝCH OTÁZEK Navštívili jsme totiž rovněž interdisciplinární výzkumnou instituci - Institut pro zobrazovací vědu (Imaging Science Institute, ve zkratce ISI) – kterou v Erlangenu založila společnost Siemens. Pracovníci institutu provádějí společné výzkumy s erlangenskou Friedrich Alexander Univerzität. V rámci univerzitní nemocnice se zde zabývají zejména analýzou léčebných procesů. Podporu mu zajišťují medicínské expertízy, výkonná IT infrastruktura a nejnovější generace diagnostických systémů. Cílem je zlepšit celkový tok práce od příjmu pacienta až po jeho propuštění a definovat nejvhodnější léčebné kroky pro konkrétní onemocnění. Proto se vyšetření a léčba pacientů obecně odehrává i zde. ISI také nabízí různé možnosti školení. Těsná spolupráce mezi nemocnicí a divizí Medicínské systémy umožňuje ISI používat nejnovější generace zobrazovacích systémů, včetně magnetické rezonance. Díky integraci do jedné z nejmodernějších univerzitních nemocnic v Evropě otevírá ISI nové možnosti pro výzkum zaměřený na praxi a jeho pracovníci zde vidí, tak řečeno, hodně dopředu. Zajímalo nás tedy, jak se právě magnetická rezonance bude dále vyvíjet? Ano, rozměry přístrojů se budou nadále zmenšovat, budou méně hmotnější, také přesnější a výkonnější, bude se zkracovat doba vyšetření. Ale dál? „Dnes je při analýze snímků počítačové tomografie opravdu ještě nutný bedlivý lidský zrak. V ne příliš vzdálené perspektivě však místo něj nastoupí inteligentní expertní systémy, které samy určí diagnózu, případně – jako je tomu v řadě případů už dnes – navrhnou a pomocí robotů citlivě provedou potřebný chirurgický zákrok, řekli nám naši průvodci. „Jde o seriózní úvahy, nikoliv o fikce“. Také proto v Erlangenu onen film s plnou vážností promítají. MILAN BAUMAN