Nepochybně začne v letech 2010-2011 celosvětová
ekonomická krize ustupovat, nikoliv
však stejnoměrně a zcela ve všech oblastech
světa. Ústup se projeví rostoucí nabídkou
a poptávkou po výrobcích na světovém trhu,
které nebudou kontinuálně navazovat na situaci
předkrizového trhu. Objeví se nové firmy
a nové dokonalejší výrobky všech kategorií.
Výrobky získávající vysokou kvalitu využitím
takových oborů jako jsou výpočetní technika,
informatika, automatizace, senzorika, miniaturizace
elektroniky, nové konstrukční materiály
atd. představují pozitivní východisko.
Vznikají tvůrčí činnosti v mimořádně obtížných
podmínkách probíhající krize, kdy šetřit
a tak snížit náš ohromný státní dluh se stalo
deklarovaným cílem většiny předních politiků.
Děje se tak často bez ohledu na ztráty vznikající
např. likvidací možnosti výzkumu a vývoje
pro průmyslovou produkci s vysokou přidanou
hodnotou, která může být nezanedbatelným
zdrojem financí pro státní rozpočet.
Část podniků v mimořádně složitých podmínkách
rezignovala na promyšlené postupy vedoucí
k realizaci konkurenceschopných výrobků.
Ztratila kredit i možnost úspěšně se prezentovat
na nově se tvořícím světovém trhu a rozmnožila
počet našich nezaměstnaných.
Nebude překvapením, že významné místo na
budoucím světovém trhu zaujme Čína. Média
zaznamenala, že čínská automobilka SAIC
Motor vyrobila v roce 2009 již 3 mil. vozů
a že její výroba se ročně zvyšuje o desítky procent.
Rozšiřuje spolupráci s koncerny General
Motors a Volkswagen. Podobně roste čínský
průmysl i v dalších aktuálních oborech.
Jak se bránit působení
celosvětové krize
Konkrétní otázka zní: jak zvýšíme výrobu
dokonalejších produktů a zajistíme jejich
export? V průmyslových státech Evropské unie
jsme měli dobrou pověst ve výrobě automobilů,
kolejových vozidel, malých sportovních
a vojenských letadel, ve výrobě ušlechtilých
ocelí atd. Namístě je otázka: je v České republice
u politických elit zájem náš technický
průmysl plánovitě rozvíjet? Sledujeme denně
zprávy z našich médií o činnosti české vlády
a diskuse poslanců. Bohužel, ani slovo nezazní
o současných problémech našeho průmyslu,
o vypracování strategického plánu rozvoje
výzkumu a vývoje v návaznosti na rozsáhlou
náročnou produkci zejména výrobků s vyšší
přidanou hodnotou pro export.
Došlo k personální obměně členů Rady vlády
pro výzkum, vývoj a inovace, kteří ztratili
kontakt s problémy moderní techniky a dlouhodobě
naplňovali neefektivní činnost této vládní
instituce? Splnil premiér Jan Fischer tisku
oznámený slib (viz např. Právo, 23.7.2009),
že Radu vlády pro vědu, výzkum a inovace co
nejdříve personálně obnoví, a to na základě průhledného
veřejného výběru, aby mezi jejími
členy převažovaly uznávané vědecké osobnosti,
doplněné neméně respektovanými osobnostmi
z oblasti aplikovaného výzkumu? Možná splnil,
leč k zásadním změnám rozhodně nedošlo, snad
proto, že jejím členům nedochází k čemu se Rada
původně etablovala. Základním úkolem Rady
vlády pro výzkum, vývoj a inovace, v minulosti
zanedbaným, je vypracování strategického plánu
rozvoje výzkumu a vývoje v návaznosti na
rozsáhlou náročnou produkci. Cílem je zvýšit
konkurenceschopnost České republiky a obstát
na světovém trhu s výrobky s vysokou přidanou
hodnotou. O realizaci takového plánu není
veřejnosti dosud nic známo. Jeho plnění se stalo
složitějším při preferované snaze šetřit a snižovat
náš ohromný státní dluh.
Toto šetření však nesmí likvidovat náš průmysl,
který může významně přispět ke snížení státního
dluhu, ke zvýšení dobré pověsti naší republiky
a naší životní úrovně. Máme zájem blížit
se k takovým státům jako jsou Irsko, Dánsko,
Belgie, Finsko a jim podobné a nebýt v závěsu
za Řeckem a Portugalskem. Česká republika se
nesmí stát poskytovatelem nekvalifikované pracovní
síly pro primitivní levnou výrobu a montáž.
Jsme však pro příchod světově proslulých
firem s rozsáhlým náročným programem produkce
a případně výzkumu.
Je třeba rozšiřovat počet excelentních podniků
s produkcí vítanou na světovém trhu. Nesmí se
opakovat případy, jako byl negativní přístup vlády
k rozvoji našeho leteckého průmyslu (v západních
průmyslových zemích je letecký průmysl bezvýhradně
podporován státem), který významně přispěl
k jeho značnému oslabení, přestože vykazoval
mimořádnou technickou úroveň.
I dnes je letecký průmysl jednou z reálných
nadějí počátku rozvoje současného průmyslu.
Pro mnohé z nás byla velmi neočekávaná
zpráva o úspěšně zahájené sériové výrobě
modernizovaného malého dopravního letadla
L 410 v podniku Aircraft Industries (dříve Let
Kunovice) vybaveného certifikátem amerického
úřadu FAA, zajištěné dostatečným počtem
zahraničních objednávek. Vlastníci podniku
ruský Ural Mining a česká firma PAMCO řízená
Ing. Pavlem Vachem a generální ředitelka
Aircraft Industries Ing. Ilona Plšková dokázali
po dvaceti letech obnovit leteckou výrobu
v České republice provázenou příznivým celosvětovým
marketingovým průzkumem i pro
příští roky.
Krize způsobila i značný pokles exportu
našich ultralehkých a lehkých dopravních letadel,
v kategoriích Letecké amatérské asociace,
představujících světovou špičku. Ročně jich je
nyní exportováno do zemí celého světa více
než 200, přibližně 50 % dřívější produkce. Tato
letadla jsou soustavně modernizována. Zvyšuje
se jejich životnost a dolet. Náš export musí odolávat
konkurenci z Itálie, Německa a v poslední
době z Číny.
U nás existuje řada dalších zajímavých výrobků:
elektronické informační přístroje vyráběné
pěti spin-off firmami řízenými z katedry kybernetiky
na ČVUT v Praze, aplikace elektrohydraulických
systémů pro zabezpečení správné
funkce složitě pohyblivých mechanismů různých
výrobků z podniku INOVA v Praze a další.
Pro všechny podniky platí: Kdo vyvíjí, produkuje
a úspěšně prodává, posiluje. Kdo vyvíjí,
produkuje a neprodává, smutně končí.
Význam odborného školství
pro naši budoucnost
Zejména absolventů středních a vysokých technických
škol je nedostatek v celém průmyslovém
světě (včetně Spojených států), neboť jejich
absolventy stále více potřebuje průmysl, který se
soustavně musí vyrovnávat s konkurencí.
Jde o pracovníky velice žádané v oborech
rozhodujících o úrovni průmyslu moderních
technických strojů, přístrojů a zařízení s využitím
výpočetní techniky, mikroelektroniky, senzoriky,
speciálních konstrukčních materiálů,
nanotechnologií atd. Jde i o pracovníky řídící
z vysokých vládních pozic rozvoj vědy, výzkumu,
vývoje a produkce v celostátním měřítku.
Zásadní vliv na znalosti a další přípravu studentů
pro povolání mají profesoři. Je žádoucí
i na základě jejich tvůrčího působení ve výzkumu
a vývoji s nepřehlédnutelnými výsledky
zvýšit jim autoritu nejen platovým zařazením.
Pro efektivnost výuky je významné realizovat
spolupráci studentů s výzkumem a vývojem
v podnicích. Taková spolupráce odehrávající se
především v laboratořích vybavených moderní
experimentální technikou je přínosná pro
studenty i podniky a je běžně uskutečňována
v technicky vyspělých západních státech. Měl
jsem možnost se takové spolupráce technických
univerzit s firmou Siemens v Erlangenu a s firmou
Schenck v Darmstadtu účastnit. V našich
podnicích produkujících výrobky s vysokou
přidanou hodnotou se projevuje značný nedostatek
technicky vzdělaných pracovníků a převážně
chybí spolupráce s vysokými školami.
V České republice (a zřejmě i jinde) existuje
nezanedbatelná skupina pracovníků s tituly
vysokoškolského vzdělání, jejichž činnost
neprospívá společnosti. Většina z nich nestačila
rychlému pokroku v technických a jiných
vědách a často působí v administrativě s negativním
vlivem na řízení významných institucí
i jako pedagogové.
Důvody zvyšující prestiž technických věd
souvisí s úsilím uspět na světovém trhu. Soutěžení
firem není přátelský proces, ale dravá
soutěž výrobců o úspěch přinášející vysokou
zaměstnanost, stoupající životní úroveň a perspektivy
pozitivního společenského rozvoje.
To je důvod, proč je třeba zdokonalovat naši
společnost užitečným vzděláváním a s talentovanými
a vzdělanými pracovníky ve vedoucích
pozicích.
Je třeba se vrátit k základnímu požadavku na
rozvoj našeho státu a odpovědně vypracovat
na vládní úrovni strategickou koncepci rozvoje
výzkumu a vývoje jednotlivých technických
oborů s jejich návazností na náročnou produkci,
která obstojí na světovém trhu. To je uctivý
vzkaz pro pana premiéra Jana Fischera.
Ing. Jiří Černohorský, DrSc.