Lodní zdviž připojí Slapy na evropskou síť vodních cest

Slapská přehrada uvedená do provozu roku 1955 bez dokončeného plavebního zařízení zůstává hlavní překážkou splavnění vltavské vodní cesty z Prahy do Českých Budějovic a znemožňuje napojení jihočeského regionu na integrovanou síť evropských vodních cest. Menší čluny překonávají 55m rozdíl hladin pomocí traktoru s přívěsem, na který plavidlo ve vodě najede. Ředitelství vodních cest ČR v poslední době zesílilo tlak na přípravu a realizaci stavby šikmého lodního výtahu za 2,5 mld. korun, který by – s více jak půlstoletým zpožděním – nejpozději kolem roku 2020 otevřel cestu lodím s nosností do 300 t, jak to požaduje Evropská unie v rámci dopravních projektů TEN-T. Oproti původnímu řešení vertikálního zdvihadla s vyváženou vanou, pohybující se ve skryté svislé šachtě, počítá přijatá studie s vybudováním zdvihadla s rozměrnou vanou pojíždějící po šikmé dráze na svahu pravého břehu, jehož vzorem je úspěšná francouzská zdviž v Arzviller. Kolísání hladiny jezera bude vyrovnávat plavební komora vybíhající na pravém břehu z hráze, vybudovaná při dokončování Slapské přehrady. Ze zdrže najíždějící plavidla se po průjezdu komorou do vany dostanou 150 m dlouhým tunelem a výhybnou. Ocelová vana dlouhá 45 m a 6 m široká pro plavidla s rozměry 44 x 5,6 m a ponorem do 2,2 m bude pojíždět po kolejové dráze na upraveném úbočí se sklonem 85,7°. Vana s těsněnými vraty na obou koncích sjede do dolní vody ve spodní stanici a zadní vrata po otevření umožní lodím bezpečný vjezd i při značném kolísání spodní hladiny, způsobovaném měnícím se průtokem turbín elektrárny. Na pravém spodním břehu bude zřízeno čekací stání pro malá a velká plavidla. Bezpečné opuštění ve vaně vyvázaného plavidla posádkám v případě poruchy umožní únikové schodiště, situované paralelně s kolejovou dráhou. Čtyřnásobný lanový tažný systém s lany ? 70 mm si vyžádá minimální příkon elektropohonů, protože hmotnost vany s vodou a jakýmkoli plavidlem (vždy 3000 t, bez ohledu na hmotnost plavidla automaticky vyrovnávaná díky Archimedovu zákonu), je přesně vyvážena protizávažími, která se budou pohybovat ve dvou pod strojovnou vyrubaných svislých štolách. Po otevření protilehlých vrat nahoře na stálé niveletě vypluje plavidlo přes výhybnu a asi 150 m dlouhý propojovací tunel do vyrovnávací plavební komory, řešící obvykle o 2 m kolísající hladinu zdrže. Na objekt strojovny naváže obslužná komunikace s návazností na silnici III/1027 u Rabyně. I když výhybna umožní současné míjení protiplujících lodí, potrvá proplutí jedním směrem kolem 55 minut. Brněnský projektant Pöyry Environment dal jak strojovně, tak komorám a portálům tunelu s krajinou harmonující design a počítá s vyhlídkovými plošinami i stanovišti pro turisty, kterých taková megazařízení podle zkušeností s více jak 50 ve světě realizovanými lodními zdvihadly přitahují tisíce denně. Projekt, který novinářům představilo 27. července 2012 přímo na Slapech Ředitelství vodních cest ČR spolu s otevřením první soukromé „vodní“ čerpací benzínové stanice, jež rostoucímu počtu přátel vodní turistiky citelně chyběla, zatím získal alespoň stavební povolení. Nyní hledá fi nanční prostředky, s nimiž by měla přispět i Evropská unie. Prodloužení splavnosti Vltavy na plánovaných 240 km se úspěšně rozbíhá i od jihu – zatím na úseku České Budějovice-Hluboká n/Vlt. A neobejde se bez zřízení stejně výkonné lodní zdviže na Orlické přehradě. Ing. Jan Tůma Foto autor Čluny do 3,5 t překonávají hráz pomocí traktorového přívěsu Vjezdová vrata vyrovnávací komory s jeřábem přečkají do nového projektu Čtyřkolejová dráha budoucí šikmé lodní zdviže s vanou pod budovou strojovny Výjezd z plavidla do tunelu pod budovou strojovny Slavnostní otevření prvního „vodního“ benzinového čerpadla ve Slapech 27. července 2012