Podle společnosti IBM bude v Indii v příštích letech přesídlovat z venkova do měst každou minutu 30 lidí. Indie proto prý bude muset „na zelené louce“ založit přibližně 500 nových měst. Jestli tedy někdy bylo nutné zaměřit se na usměrňování růstu měst a městských aglomerací, pak je to právě teď. Celosvětový růst počtu obyvatel klade stále větší požadavky na městskou infrastrukturu, která se stává stále komplexnější. Její nejdůležitější složky lze určit snadno, patří k nim například dopravní síť, zdravotní péče, vzdělávací systém, IT sítě nebo bezpečnostní systém. Kompletní výměna stávající infrastruktury je nemožná, díky technologickému vývoji posledních let ji však lze zmodernizovat a učinit „inteligentnější“. Vznikají nové dopravní a bezpečnostní systémy Mezi největší problémy evropských měst, v nichž v současnosti žije 72 % obyvatelstva starého kontinentu, patří bezpečnost a doprava. Některá z nich proto již začala se zásadní reformou svých dopravních systémů, jako například Stockholm či Dublin. Podobně postupují také městské správy v Singapuru nebo Brisbane. Jejich cílem je prostřednictvím nejmodernějších sledovacích a řídicích technologií snížit hustotu dopravního provozu, odstranit zácpy a zlepšit životní prostředí. O nový model zajištění bezpečnosti se pokoušejí v amerických městech New York, Syracuse, Santa Barbara nebo St. Louis, kde využívají analýzu dat a propracované sítě sledovacích systémů, aby tak mohli lépe čelit zločinnosti a efektivně koordinovat útvary pro řešení krizových situací. Na Maltě zase v současnosti vzniká chytrá inženýrská síť, která spojí elektrické a vodovodní systémy a zaznamená úniky, variabilně stanoví ceny, a poskytne tak spotřebitelům větší kontrolu. V konečném výsledku umožní síť nahradit fosilní paliva trvale udržitelnými zdroji energie. Městské správy dnes k tomu, aby mohly dobře fungovat, potřebují kvalitní údaje téměř o všem, co se ve městě děje. Budují proto komplexní informační systémy, které jim poskytnou detailní přehled například o spotřebě vody, elektřiny či plynu v daném místě. Tyto systémy by však měly být ku prospěchu i samotným obyvatelům měst. Podle průzkumů jsou totiž lidé ve městech spokojenější, když mají dostatek informací o dění ve svém okolí a když je mohou i ovlivňovat. Velkým problémem dnešních měst je rovněž jejich vysoká spotřeba elektrické energie, která je zhruba třikrát větší než na vesnicích. Evropská unie proto již v roce 2002 vydala direktivu ke zvýšení energetické efektivity budov. V Německu na základě této direktivy plánují snížit do roku 2020 jejich spotřebu o 18 %. V budoucnu tedy půjde hlavně o přesnou a automatickou regulaci veškerých procesů odehrávajících se v budovách. Tato regulace bude zohledňovat například přítomnost osob v místnosti, venkovní teplotu či intenzitu slunečního svitu. /pj/