Když se nějaký objekt dostane do prostředí s dostatečně vysokou teplotou, tak se začne roztékat. A často ještě k tomu vzplane. Konkrétní průběh přitom záleží na materiálu. Pro vědce i inženýry je z mnoha důvodů cenné tento proces roztékání a hoření objektů sledovat a zkoumat. Je to ale dost komplikované a technicky náročné. Vědci a vývojáři amerického institutu NIST (National Institute of Standards and Technology) vytvořili systém pro trojrozměrné zobrazování objektů v plamenech, který je založen na LIDARu. Technologie LIDAR (čili Light Detection And Ranging) přitom spočívá v dálkovém měření vzdálenosti a mapování pomocí výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Nová technologie nabízí velmi přesná a bezpečná měření objektů a struktur, které stravují plameny. Vědecký tým pod vedením Ester Baumannové použil komerční LIDAR k zobrazování objektů, které se rozpouštěly v žáru plamenů, vytvářejících různé množství sazí. Podařilo se jim zmapovat 3D povrchy objektů s přesností nejhůře na 30 μm, a to všechno ze vzdálenosti 2 m. Taková přesnost je podle badatelů dostačující pro naprostou většinu aplikací ve výzkumu chování materiálů a struktur při požárech či v extrémním horku. Baumannová a spol. pro účely výzkumu použili objekty z čokolády a plastové hračky. Potřebovali něco, co se v žáru rozpouští vhodným tempem. Ani ne moc rychle, ani příliš pomalu. A jak říká Baumannová, ona sama má čokoládu moc ráda. Měření objektů v ohni a žáru LIDARem přináší řadu výhod. Technologie je velice citlivá a zvládne zobrazit objekty skrz plameny, i když obsahují malé množství sazí. Rovněž funguje na vzdálenost, která je dostačující k tomu, aby samotné zařízení ochránila před plameny a žárem. Výhodou je i to, že jde o přenosnou technologii, která používá optická vlákna a jednoduché fotodetektory.