Vědci vysokoškolského Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) Technické univerzity v Liberci (TUL) představují nový objev z oblasti nanomateriálů. Vyvinuli speciální roztok, který jako tenká vrstva na základním materiálu dokáže zničit bakterie, viry i plísně. S podkladem, na který je nanesen, vytvoří pevnou vazbu, a proto na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek této tenké vrstvy dlouhodobý. Roztok se nanáší na základní materiál ve formě vrstvy o tloušťce od 150 do 300 nanometrů. Aktivní složkou jsou kationty stříbra. Ty pronikají do těla bakterie nebo viru, okamžitě reagují s DNA a buňku zabijí. Jedinečnost vyvinuté antibakteriální nanovrstvy spočívá v tom, že ji lze aplikovat na povrchy různých substrátů. Jsou to například kachličky a umyvadla, podlahové krytiny, plasty, nátěrové hmoty, textilní materiály včetně jednorázových zdravotnických prostředků, jako jsou například rukavice nebo roušky. Materiál snese umývání, praní a další běžné ošetření. Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 pracích cyklů, aniž ztrácí účinnost. Jednoduše řečeno, podstatou patentu jsou fyzikální a chemické metody zvyšující a rozšiřující antibakteriální a antivirotický účinek již známých vrstev obsahujících stříbro. Antibakteriální vlastnosti hybridní vrstvy se výrazně zvýší po přidání dusičnanů stříbra a mědi. „Dospěli jsme k synergickému efektu. Ten způsobuje existence oxidačně redukčních rovnováh se sloučeninami stříbra, v jejichž důsledku je v hybridní vrstvě udržován obsah kationtu stříbra. Přítomnost titanu ve struktuře vrstvy dovoluje přenos náboje mezi nesousedícími kationty,“ vysvětluje princip nové nanovrstvy členka vědeckého týmu Veronika Zajícová ze stejné laboratoře. Testy prokázaly, že vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením oslabeného organismu patogenními bakteriemi a účinně zamezují množení rezistentních patogenních bakteriálních kmenů. Jejich využití se proto slibně rýsuje všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí, zejména v nemocnicích. Nanovrstvy také velmi efektivně likvidují původce některých mykotických onemocnění. Naději vzbuzují i výsledky testů, které ukazují, že vrstva ničí také virus HIV. To by znamenalo zásadní průlom například při aplikaci na kondomy. Liberecká univerzita si nechala technologický postup výroby antibakteriální vrstvy letos na jaře patentovat. Zájem o uplatnění vrstvy vzápětí projevily české i zahraniční firmy. Univerzita podepsala licenční smlouvu s firmou Pharma-Future na exkluzivní práva pro využití této technologie v praxi. Materiál nyní prochází dalším nezávislým testováním, budou ho zkoušet i nemocnice. Na trh by se mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.
Jaroslava Kočárková