Doba elektrifikace nezasahuje jen elektromobily v silniční dopravě, ale zdá se, že další úspěšné krůčky má v posledních letech za sebou už i v letecké technice. A to nehledě na předchozí využití elektropohonu jako záložního u kluzáků nebo aplikace solárních článků. V čerstvé paměti je ještě loňská cesta kolem světa letounu Solar Impulse 2 se 17 248 fotovoltaickými články. Na elektropohon ve vzduchu tlačí i EU s přáním do roku 2050 snížit novými technologiemi výskyt emisí CO2 v letecké dopravě až o 75 %, ačkoli se připouští, že do té doby může současně rozsah této dopravy narůst až na dvojnásobek. Výhodou elektropohonu je samozřejmě i jeho tišší provoz. Dnes se píše rok 2017 a do roku počátku nových emisních předpisů je zřejmě ještě dosti dlouhá doba. Přesto počátek letošního roku přinesl několik překvapení, pokud jde o využití elektropohonu u malých letadel, kde v záloze je vedle jen čistého elektropohonu možná i volba na zatím reálnější hybridní pohony, kdy vedle zdroje elektrického proudu z akumulátorů je k dispozici i plynová turbína. Na těchto principech pohonu se do vývoje zapojuje vícero firem. Hned pro několik z nich přinesl počátek letošního roku významné úspěchy. U Siemense, kde ve spolupráci s Airbusem vyjadřují přání postavit na elektropohonu do roku 2020 už i menší dopravní letadlo na regionální tratě pro až stovku cestujících (i když v poslední době začíná Airbus spíše spoléhat na hybridní pohon), navázali na historický průlom do stavby elektromotorů z roku 2015. Tehdy tu vývojem elektromotoru o výkonu celých 260 kW při hmotnosti jen 50 kg dosáhli nebývale vysoké hustoty výkonu, což je přibližně 5krát více než u jiných hmotnostně srovnatelných elektrických pohonných jednotek. Takový výkon dal Siemensu reálnou šanci pro testy s letouny certifikované kategorie CS-23, v tomto případě s dvoumístným letounem Extra 330LE, odlišným od sériového provedení jen úpravou prostoru pro uložení potřebných komponentů elektropohonu. V této kombinaci se dosáhlo i vynikajících letových výsledků. Ještě v listopadu roku 2016 rekordní stoupavosti do výše 3000 m za pouhé 4 min a 22 s, přičemž dosavadní rekord USA z roku 2013 byl o více než 1 min pomalejší. A další nový rekord je pak z letošního března, kdy na trase 3 km se dosáhlo rychlosti přes 337 km/h, tentokrát oproti USA o více než 13 km/h. Je zajímavé, že mezi výrobními firmami, které už mají i letové zkoušky malých letadel s pohonem elektromotorem za sebou, patří i česká firma Evektor Aerotechnik. První prototyp lehkého sportovního letadla s elektromotorem o výkonu 50 kW vyzkoušela na letišti v Kunovicích již v roce 2013. Současná verze tohoto letounu používá elektromotor o výkonu 75 kW při hmotnosti 20 kg od společnosti Rotex Electric, zdrojem energie jsou lithium polymerové články po 45 kusech ve dvou kontejnerech. Svůj první start má letos v dubnu i v tomto případě bezpilotní prototyp koncepčně zcela odlišného letadla s elektrickým pohonem, dvousedadlový Lilium- Jet od stejnojmenné firmy Lilion Aviation z Gilchingu u Mnichova. První letoun na světě s kompletním elektrickým pohonem a kolmým startem i přistáním. Vyvinuli ho nadšenci z mnichovské Technické univerzity s cílem využití pro krátké lety v místech se zhuštěnou zástavbou nebo jako aerotaxi. K pohonu slouží 36 malých turboelektromotorů, umístěných zčásti na pevných křídlech a zčásti na kratších, překlápěcích. Překlopením krátkých křídel a úpravou výstupních klapek i u dalších jednotek může letoun startovat i přistávat kolmo, k čemuž mu stačí plocha pouhých 15 × 15 m. V plánu je i rozšířené provedení letounu až pro 5 cestujících. Dolet 300 km, cestovní rychlost až 300 km/h. Letoun je klasifikován ve třídě Light Sport Aircraft a k jeho nízké hmotnosti přispívá maximální využití dílů z kompozitů vyztužených uhlíkovými vlákny. Od nového letounu, po jeho certifikaci, si Mnichov slibuje např. atraktivní a přitom nijak finančně nákladné propojení letiště v Erdingenu s centrem města. Ke spotřebě letounu se vyjádřil na tiskové konferenci jeden ze zakladatelů celého systému Daniel Wiegand, který ji přirovnal při startu po dobu 15 až 20 s k úrovni typu vozu Super-Car, aby při letové fázi pak z toho klesla přibližně na jednu desetinu, což je srovnatelné už s obvyklým elektromobilem. Je zajímavé, že o využití letounu Li- lium-Jet jako aerotaxi se za těchto podmínek intenzivně zajímá i americká nadnárodní dopravní společnost Uber, která od roku 2014 funguje i v České republice. Zatím ne zcela legálně, ale v současné době právě poslanecká sněmovna projednává novelu zákona o silniční dopravě, která upravuje některá pravidla o provozování taxislužby a zvažuje i návrh, který stanoví sjednání odvozu prostřednictvím mobilní aplikace na úroveň smluvní přepravy. Čímž by se činnost Uberu už plně legalizovala. Možná, že se tak můžeme těšit i na to, že budeme jednou z prvních zemí, kde se jako konkurent mezi pozemní taxislužbou objeví i nové aerotaxi. /jš/
