Ve čtvrtek 6. února se uskutečnilo již 16. předávání Cen Wernera von Siemense na slavnostním večeru, který se jako již po několikáté konal v pražské Betlémské kapli. Tradiční soutěž nejlepších mladých mozků se pořádá ve spolupráci s předními českými univerzitami a Akademií věd ČR, pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy a ministra průmyslu a obchodu. Společnost Siemens ocenila talentované studenty, mladé vědce a vysokoškolské pedagogy. Vítězové získali odměny v celkové výši 1,2 milionu korun. „Věda je jako trojnožka, jejíž jednou nohou je základní výzkum, druhou nohou výzkum aplikovaný a třetí nohou inovace,“ řekl na úvod slavnostního večera náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Tomáš Hruda. „Aby tato trojnožka stála pevně, potřebuje všechny tři nohy,“ pokračuje. „To musíme mít stále na mysli a naopak nesmíme se vůči žádné z nich vymezovat. Věda je dlouhodobá a podříznutí jedné její nohy se může projevit až za dlouho. Dnes prožíváme klíčový okamžik, ve kterém se rozhoduje, kam naši republiku nasměrujeme. Společnosti Siemens a panu řediteli Palíškovi patří velký dík za to, že náležitě oceňuje a podporuje všechny tyto oblasti,“ uzavírá. „Kvalitní výzkum a z něho vycházející inovace jsou nezbytné pro zabezpečení budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky. Český Siemens prostřednictvím Ceny Wernera von Siemense podporuje zájem mladé generace o vědu a výzkum, oceňuje špičkové pedagogy, a tím se snaží tuto prestiž technických a přírodovědných oborů zvýšit,“ řekl Eduard Palíšek ve svém vystoupení. Vítězné práce vybíraly poroty složené z rektorů a prorektorů pro vědu a výzkum českých vysokých škol technického a přírodovědného zaměření a přední zástupci Akademie věd České republiky. V letošním roce poroty vybíraly ze 133 vysoce kvalitních diplomových a dizertačních prací a z mnoha projektů základního výzkumu, vývoje a inovací.
Nejvíce bodovalo Brno
Brňané letos zažili v Betlémské kapli skutečný triumf a odvezli si odsud hned dvě z hlavních cen. Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu převzal tým z Ústavu přístrojové techniky AV ČR za práci popisující princip tažného (vlečného) paprsku, který dokáže rozhýbat objekty do různých směrů. Existenci vlečného paprsku experimentálně potvrdil právě badatelský tým z Ústavu přístrojové techniky AV ČR pod vedením prof. Zemánka. Vědcům se podařilo navrhnout geometrii laserových svazků, která umožnila transport mikroobjektů proti směru šíření fotonů laserového svazku. Na problematice silového působení světla na objekty pracuje autorský tým z Akademie věd ČR již dvě desítky let. Do Brna, tentokrát do Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT, putovala i Cena za nejvýznamnější výsledek v oblasti vývoje a inovací. Pod komplikovaným názvem patentu Interferometrický systém s prostorovou nosnou frekvencí zobrazující v polychromatickém záření se skrývá světově unikátní řešení holografického mikroskopu. Inovativní projekt využívá principu nekoherentní holografie, která umožňuje osvětlovat běžnými zdroji, obvyklými ve světelné (nerastrovací) mikroskopii. Jejich použitím získává mikroskopový obraz podstatně lepší vlastnosti. Již nyní je prototyp mikroskopu úspěšně používán pro zobrazování živých buněk bez použití markerů. Díky tomu bude možné mikroskop využít například pro výzkum léčby rakoviny. V plánu je již také sériová výroba mikroskopu.
Nejlepším pedagogem je mladý biolog
Ocenění Nejlepší pedagogický pracovník si v letošním ročníku Ceny Wernera von Siemense odnáší Jan Černý, a to především za dlouhodobou a úspěšnou snahu zpopularizovat buněčnou biologii mezi širokou veřejnost. Jan Černý působí na Katedře buněčné biologie na Přírodovědecké fakultě UK, kde vede Laboratoř buněčné imunologie. Je držitelem několika význačných národních i mezinárodních cen, které obdržel za své odborné práce. Jeho inovativní přístup k biologii i k výuce z něj učinili jednoho z nejvytíženějších a zároveň nejoblíbenějších pedagogů katedry i přírodovědecké fakulty jako celku.
Nejlepší diplomové a dizertační práce
První dvě ze tří vítězných diplomových prací byly vypracované na VŠCHT v Praze. To ale není vše: obě vítězné práce vedl jeden a týž vedoucí – Ing. Petr Kačer, Ph.D. Třetí místo pak patří studentce Univerzity Karlovy v Praze Mgr. Šárce Gregorové, vedoucím práce je doc. RNDr. Peter Mojzeš, CSc. V případě doktorských prací bodovala pražská technika a nové moderní obory. Na prvních třech místech se umístily práce z oboru buněčné nanoelektromechaniky a jaderné a kvantové fyziky.
Nejlepší práce se společností Siemens
Stejně jako v minulých ročnících byla i letos udělena speciální cena za nejlepší diplomovou a dizertační práci vypracovanou ve spolupráci se společností Siemens. Oceněná témata se, jak jinak, shodují s tím, co Siemens sám aktivně řeší: energetická zdrojová soustava pro studentský experimentální elektromobil, autonomní lift pro tělesně postižené cestující v IC elektrické jednotce, certifikace CMMI ve vývoji softwaru v agilním prostředí. /ac/