Po roce předal českým badatelům Ceny Akademie věd ČR předseda naší ctihodné instituce prof. Jiří Drahoš. Toto prestižní ocenění je udělováno za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, které přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání a od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než 5 let.
V první kategorii jsou vědci oceněni za vynikající výsledky velkého vědeckého významu, dosažené při řešení vědeckých úkolů i při řešení grantových, programových a mezinárodních projektů financovaných AV ČR. Druhá kategorie je věnována mladým vědeckým pracovníkům do 35 let a vyzdvihuje vynikající výsledky jejich práce. Některé z laureátů představujeme po-drobněji: I. kategorie Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu I. Oblast věd o ne živé přírod ě Autor: RNDr. František Slanina, CSc. (FZÚ AV ČR) Autorská monografie „Základy modelování v ekonofyzice“ (Oxford University Press) Jen málokomu se podaří být osloven prestižním vědeckým vydavatelstvím (Oxford University Press), aby napsal monografii o dynamicky se rozvíjejícím moderním oboru (ekonofyzika). Napsat monografii, která by byla aktuální a přiměřeně obsáhlá, vyžaduje několikaleté soustředěné úsilí a odříkání na úkor publikace vlastních výsledků. Františku Slaninovi se podařilo napsat skutečně klíčovou a ojedinělou knihu zahrnující prakticky vše z historie, ale i z perspektiv modelování v ekonofyzice. Kniha Essentials of Econophysics Modelling podává přehled o metodách a postupech, které mají svůj původ ve statistické fyzice, teorii kooperativních jevů a škálovacích metodách a používají se při matematickém modelování ekonomických a sociálních jevů. Vyčerpávajícím způsobem pokrývá hraniční obor zvaný „ekonofyzika“, v němž se metody ekonomie a fyziky sbližují natolik, že obě disciplíny mohou mít prospěch ze vzájemné spolupráce. Kniha je psána přehledně a srozumitelně tak, aby ji mohli číst a mít z ní prospěch doktorandi a vědci pracující jak ve fyzice, tak v ekonomii. Složitější a speciální pojmy vyžadující hlubší znalosti z matematiky a fyziky jsou vysvětleny odděleně ve speciálních vložených boxech. Monografie zpracovává výsledky z více než 1800 originálních prací z fyziky, matematiky a ekonomie. Mimo to – zahrnuté originální výsledky autora (30 publikací), mezi nimiž je i analytické řešení tzv. Sznajdova modelu šíření názoru v sociálním prostředí, na které je téměř sto odkazů v literatuře, nejsou v monografii zanedbatelné. Jedná se o monumentální dílo, které po řadu let bude referenční příručkou a základní učebnicí pro všechny, kteří se budou chtít zabývat rigorózním modelováním ekonomických a společenských dějů. II. Oblast věd o živé přírod ě a chemick ých věd Autorský tým: RNDr. Jiří Hejnar, CSc., Mgr. Magda Matoušková, Ph.D., Filip Šenigl, Ph.D., Kateřina Trejbalová, Ph.D., Ing. Jiří Plachý, CSc., Mgr. Dalibor Miklík (pracovníci ÚMG AV ČR) Transkripční regulace retrovirů, retrovirových vektorů a retrotransposonů Jiří Hejnar se svými spolupracovníky dlouhodobě řeší problematiku epigenetické regulace retrovirů, které se jako proviry včleňují do genomu obratlovců. Prokázali, že metylace DNA a modifikace přilehlých histonových molekul představují základní mechanismy kontroly retrovirové exprese, které se uplatňují například při navození latence HIV-1 a při umlčování retrovirových vektorů užívaných ke genové terapii. Podařilo se prokázat, že určité sekvence (CpG ostrovy) lze použít jako antimetylační značku, která dlouhodobě ochrání gen nebo retrovirový vektor před umlčením. Poznatek, že se DNA methyalce a histonové modifikace uplatňují při udržování HIV-1 v latentním stavu, se ukazuje jako důležitý pro nové strategie antiretrovirové terapie. V poslední době je středem zájmu rovněž retrovirový gen odpovědný za tvorbu syncytiální vrstvy v placentě. Jde o pozoruhodný jev řízený epigeneticky a pravděpodobně též sestřihem, poněvadž se uskutečňuje pouze v placentě, zatímco v jiných tělních buňkách k němu nedochází. Recentním doplňkem těchto studií je epigenomická chrakterizace integračních míst retrovirů, která do značné míry rozhodují o expresi provirů. Zároveň tak dostáváme zajímavé informace o epigenetické struktuře genomu a jeho fungování. Předkládané výsledky navazují na působení celosvětově respektované retrovirologické školy Jana Svobody a jsou konstantní příležitostí pro práci doktorálních i pregraduálních studentů. Je potěšitelné, že čerství odchovanci tohoto týmu již začínají etablovat své laboratoře na vědeckých institucích v ČR i v zahraničí (Petra Hájková, Adam Pavlíček, Jana Blažková, Daniel Elleder, Ondřej Machoň, Martin Balaštík). Výsledky práce týmu Jiřího Hejnara byly publikovány v renomovaných mezinárodních časopisech, byly referovány jako zvané příspěvky na několika konferencích a jsou přijímány relevantními zahraničními autory. II. kategorie Cena Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce I. Oblast věd o ne živé přírod ě Autor: Mgr. Michal Švanda, Ph.D., 1980* (ASÚ AV ČR) Příspěvky k rozvoji helioseismických metod Michal Švanda je v současnosti jediným českým vědcem zabývajícím se helioseismologií, moderní metodou slunečního výzkumu, která jako jediná umožňuje nahlížet pod neprůhledný sluneční povrch. V souboru čtyř prací, na nichž se Michael Švanda důležitou měrou podílel, přispívá rozvoji helioseismických metod určených k měření rychlosti plazmatu ve svrchní vrstvě sluneční konvektivní zóny. Švanda stál u samotného zrodu metody (Jackiewicz a kol. 2012) a posléze ji vylepšil zavedením dodatečných členů do minimalizační funkce, což poprvé umožnilo měření slabé vertikální komponenty rychlosti plazmatu v přípovrchových vrstvách konvektivní zóny Slunce (Švanda a kol. 2011). Smysluplnost této metody prokázal již v práci Švanda a kol. (2013), kdy úspěšně validoval horizontální vektor proudění plazmatu získaného z helioseismologie proti přímým povrchovým pozorováním a dále pak využil znalosti plného vektoru rychlosti proudění plazmatu k odhadu výškové škály hustoty plazmatu v přípovrchových vrstvách sluneční konvektivní zóny. V práci Michael Švanda (2013) dále zlepšil schopnosti inverzní metody zvětšením rozsahu použitelných hloubek. Aplikace vylepšené techniky na nejmodernější měření přístrojem HMI na kosmické sluneční observatoři SDO poukazuje na ztrácející se koherenci supergranulí (projevu velkorozměrové konvekce) s hloubkou. Supergranule by tedy mohly být mělkou záležitostí, v rozporu s teoretickými odhady. II. Oblast věd o živé přírod ě a chemick ých věd Autor: Mgr. Jan Vondrák, Ph.D., 1979* (BÚ AV ČR) Fylogenetický přístup k řešení taxonomie kritických skupin lichenizovaných hub Lichenizované houby (lišejníky) představují unikátní objekt studia z hlediska ekologie, rozšíření i evoluce, neboť kromě houbového partnera zahrnují i symbioticky žijící fotosyntetizující organismus, nejčastěji zelenou řasu. Toto soužití umožňuje lichenizované houbě život v prostředí s nedostatkem organických živin i tam, kde jsou jiné houby velmi vzácné. Na druhou stranu různé druhy symbiotických řas do značné míry způsobují ekologickou specializaci svých lichenizovaných hub. Výzkum Jana Vondráka ukazuje, že speciace u lišejníků je velmi často podmíněna nejen geografickou, ale také ekologickou vikariancí. Značnou roli hraje změna substrátové preference či klimatické přeskoky. Můžeme tak na malém území nalézt škálu blízce si příbuzných populací lichenizovaných hub, které jsou již fylogeneticky vyhraněné a reprodukčně značně izolované. Takové populace mohou být nazývané evolučně mladými druhy a často je nemůžeme morfologicky odlišit (termín „semi-cryptic species“ zavedený Vondrákem a kol. v roce 2009). Je velkým úspěchem, najdou-li se mezi takto úzce příbuznými druhy morfologické rozdíly. Pro detailní výzkum fenotypu sestavili Vondrák a kol. obsáhlou metodiku, v níž standardizovali pojetí více než sta morfologických znaků i postup při hledání diagnostických znaků. Funkčnost navržené metodiky se podařilo poprvé ověřit ve spolupráci s Ph.D. studentem I. Frolovem, kdy byl nalezen dostatek znaků pro jednoznačné rozlišení mezi třemi zdánlivě neodlišitelnými taxony. /f/