Vlna veder, která zasáhla Evropu v létě 2025, představovala významnou zkoušku odolnosti energetické infrastruktury. Vysoké teploty vzduchu a následné oteplování vodních toků odhalily specifické zranitelnosti v sektorech jaderné energetiky a fotovoltaiky.
Provoz jaderných elektráren je závislý na stálém a dostatečném zdroji chladicí vody. Během letních veder se však řeky, které tuto vodu poskytují, mohou ohřát na kritické hodnoty. Překročení limitů stanovených z důvodu ochrany vodních ekosystémů nutí provozovatele omezovat výkon, nebo dokonce dočasně odstavovat reaktory. Tato situace nastala na několika místech v Evropě. Ve Francii byl 29. června 2025 odstaven první blok jaderné elektrárny Golfech, protože teplota řeky Garonne dosáhla limitní hodnoty 28 °C. Druhý blok této elektrárny byl již v té době mimo provoz z důvodu plánované údržby. K podobným krokům přistoupila společnost EDF i v elektrárně Tricastin. Ve Švýcarsku provozovatel Axpo snížil výkon obou reaktorů elektrárny Beznau na 50 % kvůli vysoké teplotě řeky Aare. Cílem bylo předejít tepelnému zatížení říčního ekosystému. Podobná preventivní opatření, zaměřená na ochranu životního prostředí, zavedla i Belgie v jaderném zařízení Doel. Podle dat francouzské energetické skupiny EDF činily ztráty na výrobě elektřiny z jaderných zdrojů v důsledku environmentálních faktorů (vysoké teploty a nízké průtoky řek) od roku 2000 v průměru 0,3 % potenciální roční produkce. Je však nutné uvést, že v extrémních letech, jako byla vlna veder v roce 2003, dosáhly tyto ztráty podle odhadů až 1,43 % celkové roční výroby. Ačkoliv se v kontextu celkové produkce jedná o relativně malý podíl, tyto události poukazují na rostoucí zranitelnost vůči klimatickým extrémům. Česká republika, kde jaderné elektrárny Dukovany a Temelín zajišťují přibližně třetinu spotřeby elektřiny, se s podobně závažnými problémy s chlazením prozatím nepotýkala. Elektrárna Dukovany využívá vodu z vodního díla Dalešice a Temelín z nádrže Hněvkovice. Kapacita těchto nádrží je prozatím dostatečná, avšak například v létě 2018 se stabilita dodávek vody pro Dukovany přiblížila kritické hranici kvůli nízkému průtoku v řece Jihlavě. S ohledem na budoucí rizika se již připravují adaptační opatření. Plánovaný pátý blok elektrárny Dukovany, jehož zprovoznění se očekává v příštím desetiletí, má využívat technologii hybridních chladicích věží s nuceným prouděním vzduchu, takzvané suché chlazení. Tento systém výrazně snižuje závislost na odběru povrchové vody a činí tak elektrárnu odolnější vůči hydrologickému suchu. Také elektrárna Temelín realizuje kroky ke snížení spotřeby vody. Modernizuje blokové čerpací stanice a instalovala nový bezpečnostní systém čerpání vody z Hněvkovické nádrže. Tato opatření jsou součástí širší strategie skupiny ČEZ. Podle jejích údajů se v roce 2023 podařilo snížit využívání povrchové vody napříč celou skupinou o 50 mil. m3 a spotřeba pitné vody klesla meziročně o 18 %.
Dopady na fotovoltaiku
Zatímco jaderné elektrárny bojují s nedostatkem chladné vody, solární elektrárny čelí jinému, méně intuitivnímu problému. Všeobecně se předpokládá, že horké a slunečné dny jsou pro fotovoltaiku ideální. Skutečnost je však odlišná: optimální provozní teplota pro většinu křemíkových fotovoltaických panelů se pohybuje okolo 25 °C. Během veder, kdy okolní teplota vzduchu přesahuje 30 °C, se může povrch tmavého panelu zahřát až na 65 °C. Tento nárůst teploty přímo ovlivňuje fyzikální vlastnosti polovodičového materiálu: s rostoucí teplotou se zvyšuje vnitřní energie elektronů v křemíku. Tento jev vede ke snížení elektrického napětí na jednotlivých článcích a následně k poklesu celkového výkonu panelu. Odhaduje se, že každý stupeň Celsia nad optimální teplotu 25 °C snižuje okamžitý výkon přibližně o 0,35 %. Při povrchové teplotě panelu 65 °C tak může reálný výkon klesnout oproti ideálním podmínkám až o 14 %. Řešením by mohly být nové formy instalací, jako je například agrovoltaika s vertikálně umístěnými panely, které se méně přehřívají. V České republice však zavedení těchto technologií prozatím brání legislativní překážky.
/jj/
