Přinášíme příspěvek k mediálně hojně probírané problematice změny času a jejímu případnému vlivu na energetickou úsporu. Pro názornější představu o úspoře energie v průběhu letního času slouží dva následující grafy, na nichž lze tuto úsporu nejlépe dokumentovat. Tyto si může každý nezávisle sestrojit, a tak si uvedené informace jednoduše ověřit. Graf první Na prvním grafu jsou vyneseny, v závislosti na čase (týdny v průběhu roku) astronomické doby východu a západu slunce a délka dne v hodinách. Vodorovná – časová – osa začíná 1. a končí 52. týdnem roku. Svislá osa začíná nultou hodinou a končí 24. hodinou. Tato osa je rovněž měřítkem délky dne. Spodní, žlutá křivka označuje východy slunce, horní, červená křivka dobu, kdy slunce zapadá. Střední, modrá křivka je vypočtena jako rozdíl doby západu a východu slunce a představuje astronomickou délku dne. Z historie vyplývá a různé studie to dokumentují, že průměrná denní doba spánku je 8 hodin, zbývajících 16 hodin patří lidským aktivitám. Aktivity průměrné rodiny začínají zpravidla v 6 hodin ráno a končí ve 22 hodin, kdy chodíme spát. GRAF druhý Na druhém obrázku je do stejného grafu vynesena vodorovná čára – 6 hodin ráno, kdy průměrná rodina začíná své aktivity, a čára 22. hodiny, kdy se ukládá ke spánku. Plochy A mezi 6. hodinou ranní a křivkou východu slunce představují dobu, kdy je nutné v domácnosti svítit. Na konci dne představují plochy A mezi křivkou západu slunce a 22. hodinou dobu, kdy je rovněž nutné ve večerních hodinách v domácnosti svítit. Tyto plochy jsou vyšrafovány čarami skloněnými doprava. V případě „letního času“ je do stejného grafu vynesena čára posunutá o jednu hodinu. Znamená to, že průměrná rodina o 1 hodinu dříve vstává (v 5 hodin astronomického času) a o 1 hodinu chodí dříve spát (ve 21 hodin astronomického času). Opačně šrafované plochy B představují dobu, kdy je nutno v domácnostech svítit. Pokud by nebyl čas posunut, začínal by provoz domácnosti až po východu slunce, kdy není zapotřebí svítit, a končil by ve 22 hodin. V případě letního času začíná provoz domácnosti o hodinu dříve, rovněž po východu slunce, ale končí večer, rovněž o hodinu dříve. Znamená to, že potřeba „svícení“ v domácnosti se večer o 1 hodinu zkrátí. Křížově šrafovaná plocha C v horní části obrázku proto ukazuje dobu, o kterou se zkrátí, v případě letního času, doba svícení v domácnostech. Pokud trvá „letní čas“ polovinu roku, jedná se o 182,5 hodin. V praxi je to o něco více. Pokud průměrná domácnost používá osvětlovací tělesa o celkovém příkonu 100 W (např. žárovku 40 a 60 W), znamená to pro ni úsporu cca 18,25 kWh/rok, což vyjádřeno finančně činí cca 100 Kč ročně. Uvedená částka není v rozpočtu rodiny významná. V případě našeho státu to však jsou stamiliony a v EU x-krát víc. V případě úspor energie to jsou miliardy kWh energie, které se nemusejí vyrobit, a miliony tun oxidu uhličitého, který není vypouštěn do okolí, což je pro naše životní prostředí příznivé. V tomto směru se zavedením letního času přibližujeme přírodě – rostlinám či zvířatům, které nezávisle na letním či zimním čase využívají dokonale celý den, který nám slunce poskytuje. Do úspor úmyslně nezahrnuji ty, které vznikají v průmyslu, zejména dvousměnném, ale i ve službách, jako jsou nemocnice, ubytovny, hotely…, a dalších odvětvích, protože mi k tomu chybějí potřebná data. Tyto úspory jsou zřejmě vyšší než vypočtená úspora za světlo v domácnostech. V energetických úsporách nejsou dále zahrnuty úspory na vytápění, zejména rodinných domů. Zde se v jarních a podzimních měsících prodlužuje „noční“ úsporná doba, nutná pro vytápění. Uvedený postup vyhodnocení by bylo možné zpracovat i pro průmyslovou a hospodářskou sféru, kde jsou úspory významně vyšší. Dodávám, že 3 až 4 miliony českých domácností (v EU je to mnohonásobně víc) ušetří v letním čase za elektrickou energii 300 až 400 milionů Kč. Uvedená suma zřejmě někomu chybí a vystoupením známých osobností, včetně „energetiků“, v mediích na téma nevhodnosti „letního času“ se někomu připravuje cesta, jak uvedené miliony získat zpět. Ing. Stanislav Kubiš
